Ústavní soud ČR

Platy představitelů státu

Zdeněk Koudelka | 1. 8. 2014 | Poznámky k událostem

Rokem 2014 skončí zmrazení platů poslanců, členů vlády a některých dalších osob, trvající od roku 2008. celý článek »

Justiční kabáty ostudy

Zdeněk Koudelka | 20. 1. 2014 | Články a komentáře

V každé oblasti lidské činnosti je možné najít výsledky vynikající, průměrné a špatné. I v oblasti soudní moci. Zde jsou dva odstrašující případy. celý článek »

Jaký volební systém pro Českou republiku?

Michal Kubát | 3. 7. 2013 | Analýzy a studie

V České republice dlouhodobě pozorujeme slabost výkonné moci, jež je mj. zapříčiněna nevhodnou podobou stranického systému, který je relativně fragmentovaný a především značně ideologicky polarizovaný. Samotné politické strany jsou vnitřně nesourodé. Volební systém nenapomáhá dostatečně vytváření většin v Poslanecké sněmovně. Důsledkem toho všeho jsou menšinové vlády (1996–2002, 2006–2007, 2007–2009), politicky nesourodé koalice pravicových a levicových stran (2002–2006), vlády postavené na kontroverzních základech (opoziční smlouva 1998–2002), vlády vzniklé na základě minimální převahy jednoho poslance (2002, 2004, 2005), různé polopolitické či kvaziúřednické vlády (1998, 2009–2010). To vše vede k permanentní neakceschopnosti a nestabilitě českých vlád. V letech 1993–2012 měla Česká republika 11 vlád a 9 premiérů. Průměrná délka trvání českých vlád je necelých 23 měsíců. V letech 2006–2009, tj. během pouhých dvou let, čelila česká vláda 5 (!) hlasováním o vyslovení nedůvěry, přičemž poslední z března 2009 se jí stalo osudným, a to uprostřed českého předsednictví Evropské unie. A tak dále. celý článek »

Proč více proporční sněmovní volební systém pro Českou republiku?

Jakub Charvát | 1. 7. 2013 | Analýzy a studie

Vojtěch Navrátil ve svém článku nazvaném „Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém“, publikovaném nedávno v Revue Politika, rozvíjí myšlenku, že pro podmínky českého politického systému by se hodilo spíše posílení principu reprezentace namísto posilování většinotvorných prvků. Cílem tohoto textu je navázat na Navrátilův článek a podpořit jeho argumentaci. celý článek »

Zákona o veřejné službě není škoda

Jan Frank | 10. 12. 2012 | Poznámky k událostem

Když Ústavní soud na základě podnětu ČSSD zrušil novelu zákona o zaměstnanosti týkající se tzv. veřejné služby, vysloužil si rozsáhlou kritiku. Lenka Zlámalová z Lidových novin, ale i ústavní soudce Stanislav Balík od základu polemizovali s tím, že by veřejná služba, jak pravil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, snižovala lidskou důstojnost až za hranici lidských práv. Šlo o zákon, který měli řešit výhradně politici, ne Ústavní soud, ale když už se tak stalo, nelitujme. Neboť vedle sporného „donucovacího" principu byla veřejná služba pochybná i z hlediska pohledu na rovné podmínky na trhu práce. celý článek »

Co (ne)může prezident v zahraniční politice?

Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu

Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012 | Články a komentáře

Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda. celý článek »

Zlaté tele v právu

O materiálním jádru ústavy

Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011 | Články a komentáře

Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy. celý článek »

Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti

Jakub Charvát | 4. 3. 2011 | Analýzy a studie

Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet? celý článek »

Parlament musí zůstat základem naší demokracie

Václav Klaus | 17. 12. 2010 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně a poslanci, děkuji za příležitost promluvit zde, v Poslanecké sněmovně, v tomto - bez nadsázky - epicentru politického života naší země, v místě, kde prezident republiky nemluví často. Naposledy jsem zde se svým projevem vystoupil před sedmi roky. celý článek »

Koalice „rozpočtové odpovědnosti“ se ujímá vlády

Dušan Šrámek | 19. 8. 2010 | Články a komentáře

V úterý 10. srpna získala Nečasova vláda důvěru v Poslanecké sněmovně. Výsledek i přes celodenní tirády opozice nebyl nijak překvapivý. Celkový počet 118 koaličních hlasů dává vládě manévrovací prostor, jaký zde ještě v moderní historii českého státu nebyl. Jak jej ale vláda využije a zda se jí podaří naplnit její čtyřleté priority i naděje do ní vkládané, je jiná otázka. celý článek »