Evropská unie

Přinesl summit EU řešení krize?

Hynek Fajmon | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Tak zní otázka, kterou si před vánocemi roku 2011 kladou občané, politici a koneckonců i investoři v Evropě i okolním světě. Pojďme se pokusit najít na tuto otázku odpověď. celý článek »

EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží

Ryszard Legutko | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní. celý článek »

Tusk uvízl v propasti

Marek Magierowski | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě. Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji nepodepíší. celý článek »

Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?

Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond¹ - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
celý článek »

Kdo se ještě diví disidentům Evropy?

Ondřej Krutílek | 16. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně neudělaly. celý článek »

„Na Izrael kašlou…“

S Irenou Kalhousovou o nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému státu

Jakub Janda, Filip Tuček | 16. 12. 2011 | Rozhovory

celý článek »

Bezpečnost versus svoboda?

Bronisław Wildstein | 12. 12. 2011 | Články a komentáře

Žijeme v říši samozřejmosti. Takový závěr se nabízí, pokud pozorujeme polský mediální mainstream a nasloucháme publicistům, kteří v něm dominují. Je pro ně samozřejmé, že vzdát se eura nebo omezit je by znamenalo katastrofu, že čím více kompetencí mají unijní instituce a jejich úředníci, tím lépe, že odevzdání správy státních, především pak našich financí do rukou jakéhosi dosud blíže neurčeného evropského orgánu uzdraví kontinentální a polskou ekonomiku, že pokrok rovná se přesun pravomocí státu k evropským instancím a že řešení navrhovaná v Bruselu, ale také v Berlíně či v Paříži mají na zřeteli výlučně naše společné dobro a politici i úředníci, kteří tam působí, se povznesli nad partikulární zájmy a reprezentují nezištnou evropskou identitu, a také že ve světě upevňovaných hospodářských vztahů ztrácí suverenita na významu a odchází na smetiště dějin. Hlasatelé těchto názorů tvrdí, že z jejich odpůrců promlouvá výlučně ignorance nebo zlá vůle, či spíše obojí dohromady. celý článek »

Cena svobody

Bronisław Wildstein | 9. 12. 2011 | Články a komentáře

Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
celý článek »

Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální daň. Systémová řešení krize v EU?

Netradiční pohled z Polska

Mariusz Andrzejewski | 9. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku pak územní dluhopisy. Tzv. Tobinova daň navržená zatím jen pro EU by měla být zavedena po celém světě. Současně by se měla hledat také fiskální řešení, jejichž mechanismus vezme v potaz násobky v dosahování zisku na finančních trzích. celý článek »

Česká koruna funguje dobře

Dluhovou krizi není možné vyřešit dalšími dluhy

Hynek Fajmon | 2. 12. 2011 | Články a komentáře

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se sloganem „Držme se koruny". Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi. celý článek »