komunismus

Pád komunismu neměl alternativu

Zamyšlení nad klíčovými momenty komunismu u nás, jeho pádem, ale také nad transformací

Filip Šebesta | 9. 12. 2014 | Články a komentáře

Komunismus se u nás, ale i v ostatních státech východního bloku zhroutil před čtvrt stoletím v podstatě bez jediného výstřelu. Dříve než zde nabídnu svou interpretaci toho, jak se to stalo a proč vše šlo až překvapivě hladce, bude třeba alespoň heslovitě připomenout, co tomu předcházelo, protože bez toho nebudeme schopni pochopit, co následovalo. celý článek »

Teror hladem

Jaroslav Pešek | 11. 11. 2014 | Poznámky k událostem

Každý rok se  v listopadu na Ukrajině v lidských obydlích v oknech rozsvěcují svíčky. Ukrajinci si tak připomínají jednu z největších humanitárních katastrof dvacátého století, která postihla Evropu - hladomor v letech 1932-1933. Letos to bude již 81 let a přesto jsou tyto tragické události do značné míry překryty nánosem sovětské propagandy, což deformuje možnost pravdivě poznat podstatu těchto historických událostí. celý článek »

Polská transformace přátelskýma očima od sousedů

Václav Klaus | 22. 8. 2014 | Články a komentáře

Dnes je Polsko úspěchem. Skutečnost, že se Polsko, jako jediná země v Evropě, úspěšně vyhnula recesní pasti během nedávné světové finanční a ekonomické krize (na rozdíl od naší země, která zůstává v této pasti i nyní), si zaslouží být zdůrazňována a oceňována. celý článek »

Svobodné volby zvítězily nad Kulatým stolem. To je úspěch.

Tomáš Fošum | 3. 6. 2014 | Rozhovory

Dariusz Gawin je polským historikem idejí, filosofem a publicistou. Od roku 2004 je zástupcem ředitele Muzea Varšavského povstání. Hovořili jsme s ním v březnu v Polském institutu v Praze. celý článek »

Republiku a varlata

Proč je marxismus opiem nejen intelektuálů

Lubomír Nondek | 27. 1. 2014 | Články a komentáře

Původním záměrem bylo přinést pouze kritickou recenzi knihy Vratislava Effenbergera Republiku a varlata, která se v předvánoční čtenářské anketě Lidových novin umístila mezi deseti tituly roku 2013. Životní bilancování tohoto zhrzeného marxisty je však zajímavé číst v kontextu jiného díla – studie Ralfa Dahrendorfa Pokoušení nesvobody pojednávající o tom, jak je snadné podlehnout okouzlení totalitními a autoritativními ideologiemi. celý článek »

„Filosofický marxismus si stále uchovává jistou intelektuální přitažlivost“

Rozhovor s Markem Bankowiczem o jeho nové knize Kritikové marxismu

Michal Kubát | 30. 12. 2013 | Rozhovory

Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010). celý článek »

Disent, ideály a demokratická každodennost

Ke srovnání podmínek, funkcí a výsledků českého a polského disentu

Petr Fiala | 27. 12. 2013 | Články a komentáře

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích. I z tohoto důvodu převzalo nad konferencí záštitu Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hlavním tématem byly otázky spojené s rolí disentu po roce 1989. Čeho jeho představitelé ve společnosti dosáhli, jakým způsobem ji ovlivnili, v jakých oblastech naopak selhali a jak se disent sám rozdělil a jakými směry se vydal. celý článek »

Jak se to má s prezidentem a jmenováním vlády?

Zdeněk Koudelka | 6. 12. 2013 | Poznámky k událostem

Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovi. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, kde jej může žalovat Senát. Právní odpovědnost se vyvozuje jen vůči tomu, kdo má svobodu rozhodnutí zvolit mezi správným a špatným. celý článek »

Několik poznámek k Tainterově teorie kolapsu v české kotlině

Lubomír Nondek | 29. 11. 2013 | Články a komentáře

Kniha amerického historika a antropologa Josepha Taintera z roku 1988 Kolapsy složitých společností (první české vydání Dokořán 2009, dotisk 2013) již více než dvacet let ovlivňuje diskusi o nestabilitě složitých socioekonomických systémů, jejich udržitelnosti, zranitelnosti, resilienci a dalších souvisejících tématech. Ohlas Tainterovy práce se projevil i u nás a inspiroval pestrou skupinu českých vědců v čele s egyptologem Miroslavem Bártou k uspořádání tematické konference a k vydání sborníku Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost současnost a budoucnost komplexních společností (Academia 2011, dotisk 2013). Ze zájmu o obě knihy je zřejmé, že téma společenského kolapsu je českými čtenáři pokládáno za aktuální. Je proto užitečné posoudit, jak čeští badatelé Tainterovu teorii uchopili. Velkým nedostatkem českého vydání Tainterovy knihy je ovšem to, že není opatřena kritickým úvodem, který by nejen shrnul vývoj autorových názorů, ale především reflektoval následnou diskusi. celý článek »

Zkrvavené země

O stejnojmenné knize Timothy Snydera

Alain Besançon | 15. 11. 2013 | Články a komentáře

Přestal jsem se už pozastavovat nad tím, že čtenářský zájem o knihy tohoto druhu není příliš velký. Veřejnost má už dost všech těch příběhů vyvražďování, protože vyvolávají nepříjemné pocity hrůzy, protože se obracejí do minulosti a protože jejich aktéři i oběti jsou téměř všichni již mrtvi. A je tu ještě jeden důvod: vytvořilo se obecné schéma, doxa, od kterého nemá nikdo chuť se odchylovat. Představme si řadu do sebe zapadajících kruhů, která má podobu terče. Uprostřed se nachází nejčernější skvrna, chápaná jako absolutní zlo: Hitler a šoa. Ostatní soustředné kruhy se postupně stávají stále světlejšími a získávají podobu zla relativního. Schéma knihy Zkrvavené země takové není. Její autor Timothy Snyder je mladý americký historik, který studoval v Oxfordu. Učí na univerzitě v Yale, kde vede Katedru dějin střední a východní Evropy. Aby se mohl zabývat svým tématem, naučil se všechny jazyky tohoto regionu. Zabýval se horou archivních dokumentů a svědectví. Čistě odborně řečeno, jde o dílo výjimečné kvality. První Snyderovou zásluhou je, že dokázal své téma přesně vymezit prostorově a časově. celý článek »