Václav Klaus

Polská transformace přátelskýma očima od sousedů

Václav Klaus | 22. 8. 2014 | Články a komentáře

Dnes je Polsko úspěchem. Skutečnost, že se Polsko, jako jediná země v Evropě, úspěšně vyhnula recesní pasti během nedávné světové finanční a ekonomické krize (na rozdíl od naší země, která zůstává v této pasti i nyní), si zaslouží být zdůrazňována a oceňována. celý článek »

Ovlivňuje velikost vlády její trvanlivost?

Vojtěch Navrátil | 8. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se po dvou měsících od voleb dohodli na programu, rozdělení ministerských postů i počtu členů vlády. Nakonec jich má být sedmnáct. Při jednáních padlo mnoho silných slov o tom, kolik vládních postů voliči jednotlivým stranám přiřkli, kolik by měla mít exekutiva členů či co je to „důstojné zastoupení ve vládě“. Není proto od věci si připomenout, jak početné byly vlády v minulosti, jakou měly trvanlivost a jaké postavení v nich jednotlivé strany zaujímaly. celý článek »

O dvacet let nazpět

Dění ve Sněmovně se vrací do první poloviny devadesátých let

Vojtěch Navrátil | 4. 12. 2013 | Články a komentáře

Od rozštěpení ODS a vzniku US na přelomu let 1997–1998 získalo české politické spektrum přibližně na jedno desetiletí stabilní strukturu, s hodně velkou nadsázkou lze říci, že „zamrzlo“. Stejně tak takřka ustalo dřívější drolení jednotlivých poslaneckých klubů, vznik nových a hojné přestupy jednotlivých poslanců mezi nimi, což byly průvodní jevy polistopadové transformace politické scény, krystalizace relevantních politických proudů a vytváření a dotváření podoby stranického spektra. Období stranické stability skončilo v průběhu volebního období 2006–2010. Nejviditelnějším příznakem se vedle specifického případu několika sociálnědemokratických přeběhlíků a rebelie některých členů ODS a SZ stal především odchod části členů a poslanců z KDU-ČSL a vznik TOP 09. Volby na konci května 2010 částečně přepsaly politickou mapu České republiky a přišlo volební období, jež proslulo rozkladem poslaneckého klubu VV a pozvolným štěpením ODS. Nedávné předčasné volby přinesly opětovnou a ještě výraznější změnu politické mapy a český stranický systém posunuly v jeho vývoji nazpět někde do období po volbách v roce 1992. Vzhledem k tomu, že pojivem do Sněmovny nově vstoupivších subjektů není světonázorový proud, se kterým by se jejich členové identifikovali, ale jeden silný člověk, který prostě chtěl vstoupit do politiky, občanští demokraté jsou v hluboké krizi a u těch sociálních naplno probublalo schizma v jejich nejvyšším vedení, není vyloučeno, že bychom ve Sněmovně mohli být opět svědky velkého přeskupování sil jako na počátku devadesátých let. V roce 1992 se na půdě ČNR utvořilo devět poslaneckých klubů, z nichž některé se po transformaci ČNR na nynější PSP ČR nedočkaly konce volební období, některé dožily v reziduální podobě, některé nové vznikly a některé nové také i rychle zanikly, aby volební období dokončila vně útroby svého původního mateřského klubu více jak čtvrtina poslanců. Nebude od věci si připomenout ony pionýrské doby, kdy česká politika měla mít ještě obsah. celý článek »

Spor o dědictví Václava Klause

Byl, nebo nebyl úspěšným premiérem? Jiří Weigl reaguje na Lubomíra Kopečka (a vice versa)

Lubomír Kopeček, Jiří Weigl | 16. 10. 2013 | Články a komentáře

celý článek »

„Pravice“ ze sekáče

Vojtěch Navrátil | 2. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Jak známo, volič volí strany buď podle témat, nebo podle kandidujících osobností a nadějí, které vzbuzují. Atraktivní témata česká pravice v poslední době nenabízí, a tak musí sázet na spasitele, zdánlivě neposkvrněné představitele, kteří mají zakrýt mnohdy nevábný zbytek a nalákat voliče. U TOP 09, která je na tom z relevantních pravicových stran, co se týče programových otázek, asi nejlépe, jde názorně vidět rozdíl ve volebních ziscích, pokud za ni (ne)kandiduje Karel Schwarzenberg. Občanští demokraté se zase v posledních letech vždy, když musel neslavně skončit jejich stávající předseda, upínají k osobě nového lídra, který má už jen vahou své morální integrity zvrátit postupující pokles preferencí strany. Jako staronového spasitele se rozhodla povolat do boje Václava Klause také předsedkyně Suverenity a neúspěšná kandidátka do všech možných institucí Jana Bobošíková. celý článek »

Kdyby raději mlčeli

Hysterické výlevy ODS ani Nečasovi nepomůžou

Vojtěch Navrátil | 2. 8. 2013 | Články a komentáře

Je to už několik týdnů, co policie podnikla „realizaci“ na Úřadu vlády, premiér Petr Nečas podal demisi a rezignoval na post předsedy ODS. Přestože Miloš Zeman jmenoval premiérem namísto Miroslavy Němcové svého vlastního kandidáta Jiřího Rusnoka, zástupci nominálně nejsilnější pravicové strany prakticky vyklidili pole. Mlčeli až do nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu. A nutno dodat, že to bylo pro ně i celou pravici lepší. celý článek »

Pocity po více než dvou desetiletích od pádu komunismu

Stanislav Balík | 24. 7. 2013 | Články a komentáře

Václav Klaus nezavršil svou prezidentskou dekádu jen vydáním desátého svazku svých prezidentských projevů a jiných textů. Začátkem roku 2013 spatřila světlo světa jeho kniha My, Evropa a svět, kterou lze jen těžko žánrově zařadit. Stojí kdesi na pomezí rozsáhlého eseje, komentáře, pamětí, a v dobrém slova smyslu politického pamfletu. To s sebou nese jak celou řadu výhod, zejména ohledně stylu, jímž mohla být napsána, tak na druhou stranu nevýhod, kdy může být čtenář zmaten různým žánrovým přeskakováním. celý článek »

Ubývání politiky

Jiří Hanuš | 10. 7. 2013 | Poznámky k událostem

Vždycky jsem si myslel, a dokonce to občas i říkal, že politika je pouze jednou z činností, která je v demokratické společnosti vyhrazena především profesionálům, kteří mají jisté vědomosti a schopnosti – například k nim patří schopnost uzavírat kompromisy. Představu, že by politicky aktivní měli být stále jaksi všichni občané, jsem odkazoval a stále ještě odkazuji do říše socialistické utopie. V této koncepci by si měli také samotní politikové hlídat „své hřiště“ a stále přesvědčivě předvádět, že jsou odborníky v oblastech, kde my ostatní jsme jen laiky. celý článek »

VK bez hysterie

Anketa k prezidentskému období Václava Klause

Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013 | Články a komentáře

Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil. celý článek »