politologie

Hledání předsedy ODS a teorie komunikace

Jaroslav Makovec | 27. 11. 2013 | Poznámky k událostem

Je-li nynějším hlavním problémem ODS hledání nového vůdce (lépe asi zní lídra), považuji za zajímavé poukázat na provázanost tohoto problému s dalším neuralgickým bodem současných občanských demokratů. Tím je totální vnitřní nesoudržnost. celý článek »

V Barmě se hraje fotbal na velice šikmém hřišti

Rozhovor s Igorem Blaževićem

Pavel Pšeja | 17. 7. 2013 | Rozhovory

Igor Blažević, rodák z Bosny a Hercegoviny, vystudoval filosofii a srovnávací literaturu na Filosofické fakultě záhřebské univerzity. Od roku 1991 žije a pracuje v Praze. Počínaje rokem 1992 se angažuje ve společnosti Člověk v tísni (ČvT), pražské nevládní a neziskové organizaci založené českými novináři a bývalými disidenty. Do roku 2010 působil v ČvT jako ředitel Centra pro lidská práva a demokracii, které poskytuje pomoc disidentům a prodemokratickým skupinám působícím v obtížných podmínkách kdekoli na světě. Igor Blažević je rovněž zakladatelem filmové přehlídky Jeden svět, která je největším evropským festivalem filmů s tematikou lidských práv. Je členem Řídicího výboru Světového hnutí za demokracii (World Movement for Democracy), v letech 2006–2010 byl členem a později předsedou Správní rady Open Society Fund v Praze. Od roku 2010 spolupracuje s CDK coby programový ředitel a hlavní lektor programu Burma Educational Initiatives, který nabízí politickým aktivistům a členům občanské společnosti v Barmě semináře na poli politologie, mezinárodních vztahů a přechodů k demokracii. celý článek »

Politická moc a ústavní demokracie

Za konzervatismus ústavních forem

Jiří Baroš | 20. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Slavný morální filozof Alasdair MacIntyre jednou kriticky poznamenal, že „moderní konzervativci se věnují většinou jen uchovávání starších variant liberálního individualismu místo těch novějších". Tito nástupci Edmunda Burka podle MacIntyra zavádějícím způsobem kladou do protikladu tradici k rozumu a trvalost tradice do protikladu ke konfliktu. Podezíravost ke změnám se u nich pojí s obhajobou tradice, která obstála ve zkoušce času; naproti tomu MacIntyre zdůrazňuje dynamičnost tradice a její spojení s rozumem, neboť každé uvažování se „odehrává v kontextu nějakého tradičního způsobu myšlení, který kritikou a vynalézavostí překračuje omezení toho, o čem se až dosud v rámci této tradice uvažovalo". Jsou-li tradice živé, ztělesňují nepřetržitý konflikt; burkovská tradice je ale mrtvá nebo umírá. Nepodařený pokus burkovců o spojení oddanosti danému pojetí tradice v politice s oddaností institucím volného trhu v ekonomice považuje MacIntyre za nekoherentní stejně jako učení zapřisáhlých liberálů.¹ celý článek »

Bez emocí k vlastnímu státu nemůžeme pociťovat žádný pozitivní vztah ani k EU

Jan Frank | 29. 6. 2012 | Rozhovory

Profesor Miroslav Novák v exkluzivním rozhovoru pro Revue Politika poodhaluje své názory na Václava Havla a Václava Klause, naznačuje, co to znamená být politologem a k čemu je vlastně politologie dobrá, co nám může pomoci zbavit se korupce a jakým směrem se bude v dohledné době ubírat evropská integrace. celý článek »

Jak (ne)dělat politickou teorii: případ Tocqueville

Pavel Dufek | 12. 10. 2011 | Články a komentáře

Proč by nás měl na počátku jednadvacátého století zajímat Alexis de Tocqueville? Odhlédneme-li od učebnicových frází především o jeho dvou hlavních dílech - Demokracii v Americe (dále DA) a Starém režimu a revoluci (SRR) - v nichž vystupují do popředí Tocquevillova originalita, pronikavý vhled, schopnost jít pod povrch věcí či odvaha nabízet nekonvenční vysvětlení historických událostí, z čeho pramení jeho aktuálnost pro dnešního čtenáře, ať už přichází z akademické sféry, nebo ho prostě jen nebaví číst před spaním beletrii? Originalitou a nekonvenčností koneckonců oplývalo nemálo autorů či autorek, které si dnes připomínáme pouze z historického zájmu či jako součást úcty k literárně-odbornému kánonu. celý článek »

Zkoumání Evropské unie na prahu krize

Z nového časopisu Kontexty

Petr Fiala | 24. 3. 2009 | Analýzy a studie

Krize je slovo, bez nějž se dnes neobejde snad žádná výpověď vztahující se k blízké budoucnosti. Finanční a hospodářská krize, nejnověji energetická krize, jsou jevy, jež si sice zatím uvědomujeme spíše v jejich mediální reflexi, ale které nepochybně ovlivní naše jednání v příštích letech. Pocit krize, vědomí něčeho nejistého, nepříjemného, něčeho negativního podmiňuje naše „rozvrhování se“ do budoucnosti, je spoluurčující pro naše očekávání, a proto má pro naše ekonomické, ale i sociální a politické chování význam. celý článek »