liberalismus

Republiku a varlata

Proč je marxismus opiem nejen intelektuálů

Lubomír Nondek | 27. 1. 2014 | Články a komentáře

Původním záměrem bylo přinést pouze kritickou recenzi knihy Vratislava Effenbergera Republiku a varlata, která se v předvánoční čtenářské anketě Lidových novin umístila mezi deseti tituly roku 2013. Životní bilancování tohoto zhrzeného marxisty je však zajímavé číst v kontextu jiného díla – studie Ralfa Dahrendorfa Pokoušení nesvobody pojednávající o tom, jak je snadné podlehnout okouzlení totalitními a autoritativními ideologiemi. celý článek »

Jak restartovat ODS

Několik poznámek ke směřování a programatice strany

Vít Hloušek | 15. 1. 2014 | Články a komentáře

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím. Nebudu tedy primárně polemizovat, spíše se pokusím doplnit další perspektivu, respektive ukázat na jednu z důležitých věcí, kterou je třeba se po vynoření v rámci hlubokého nádechu zabývat. celý článek »

Vynořit se a nadechnout

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas, Petr Sokol | 5. 12. 2013 | Články a komentáře

Říjnové předčasné volby znamenaly největší politické zemětřesení v polistopadové historii. Kámen na kameni nezůstal především v pravé části politického spektra. Občanská pravice, zejména její hlavní reprezentantka v podobě Občanské demokratické strany, zaznamenala neoddiskutovatelné fiasko. Jeho rozsah je natolik zásadní, že ODS i občanská pravice jako celek balancují nad propastí. Z politické mapy doslova před očima mizí část politického spektra, která vznikla jako tahoun politické, společenské a ekonomické transformace, jejíž výsledky – přes všechny nevyhnutelné, ale i mnohé zbytečné chyby – nemůžeme hodnotit jinak, než jako jeden z největších úspěchů novodobých dějin českých zemí. České republice nyní reálně hrozí buď dlouhodobá politická nestabilita, nebo dominance politických sil, které představují ohrožení některých podstatných principů liberální demokracie a právního státu. Politickému životu v českých zemích začínají vévodit síly, kterés naprostou lehkostí zpochybňují celou polistopadovou éru, zatímco občanská pravice, která dosud byla hlavní ochránkyní jejích hodnot, chřadne. celý článek »

Švédsko zbohatlo díky liberalismu, nikoliv socialismu

Bohumír Žídek | 2. 12. 2013 | Články a komentáře

Portál libertarianism.org před nedávnem uveřejnil pozoruhodný text Johana Norberga, který boří mýtus o Švédsku jako příkladu ekonomického úspěchu sociální demokracie. Švédský ekonomický zázrak totiž nastartovala politika ekonomického liberalismu. celý článek »

Postpolitičnost čili postdemokracie

Bronisław Wildstein | 13. 11. 2013 | Články a komentáře

Demokracie je v současném světě nesporným vítězem na politické aréně. Zdaleka to neznamená, že tento systém není ohrožen, formálně však alternativní model nikdo nenavrhne. Proces, který k tomuto stavu vedl, probíhá už od války. Připomínám, že totalitním systémům a různým despotickým režimům se také říká „demokracie“. celý článek »

Krize liberalismu

Pierre Manent | 18. 10. 2013 | Analýzy a studie

Letos na jaře publikovala revue Commentaire text přednášky, kterou Pierre Manent přednesl v kroužku Politique autrement (Politika jinak) 8. února 2011, v podobě, v jaké vyšla v sešitech tohoto sdružení v říjnu 2012. Po přednášce následovala diskuse, která autorovi pomohla upřesnit a prohloubit analýzu situace, v níž se nachází Francie a Evropa. Přinášíme mírně krácený text Manentovy přednášky a také několik otázek a odpovědí z následující diskuse. celý článek »

Byla podpora demokracie chybou?

Liberalismus, arabské jaro a zaskočení neokonzervativci

John Agresto | 28. 6. 2013 | Analýzy a studie

S tím, jak narůstá sektářské násilí na Blízkém východě, jak se Irák stále více dostává do íránské sféry vlivu, jak je Afghánistán zřejmě směrován k tomu, aby svou zkorumpovanou demokracii vydal do rukou teroristů a vrahů z Talibanu, a jak jsou americké zájmy a životy obětovány ve prospěch spouště způsobené takzvaným arabským jarem, může být užitečné udělat si přehled v tom, co tyto stále se prohlubující debakly znamenají pro neokonzervativce a pro naše angažmá v šíření demokracie. celý článek »

Proč EU trpí demokratickým deficitem?

Ryszard Legutko | 7. 6. 2013 | Články a komentáře

Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž ne­existuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat. celý článek »

VK bez hysterie

Anketa k prezidentskému období Václava Klause

Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013 | Články a komentáře

Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil. celý článek »

Progresivní liberalismus? Odpověď klasického liberála

Bohumír Žídek | 3. 6. 2013 | Články a komentáře

Jiné právo nedávno zveřejnilo zamyšlení Barbary Havelkové „Čí svoboda? A jaká svoboda? Krátká úvaha nad českým ,liberalismem‘“. Autorka kritizuje a problematizuje určité – ať už skutečné či domnělé – postoje „českých neo-liberálů“, jak přezdívá zastáncům klasického liberalismu. Zpochybňuje předpoklad, že to, oč klasičtí liberálové usilují, je skutečnou svobodou a nabízí alternativní koncepci tzv. progresivního liberalismu, který se svým textem pokusila ustavit. celý článek »