Evropské stránky

Evropský deštník nad Balkánem?

Srdjan Prtina | 20. 5. 2006 | Evropské stránky

„Velká bouře se valí na Srbsko, ale chybí mu deštník." 20. března popsal těmito slovy ministr zahraničí Srbska a Černé Hory Vuk Drašković pozici demokratických sil v Srbsku před tlaky nacionalistů. Deštník měla podle něj poskytnout EU v podobě posunutí termínu o konečném vydání Ratka Mladiće do Haagu, který byl stanoven na 5. dubna. K tomuto kroku nakonec skutečně došlo, když Carla del Ponteová prohlásila, že Bělehrad spolupracuje s Haagem. Avšak nabízí se otázka, jestli Brusel poskytl ten správný deštník. celý článek »

„Římský manifest“ Evropské lidové strany

Jaroslav Zvěřina | 20. 4. 2006 | Evropské stránky

Se zájmem jsme očekávali výsledky dvoudenního jednání nejsilnější celoevropské politické formace - Evropské strany lidové (EPP) - v Římě ve dnech 30.-31.března 2006. Vstupní materiál, který byl účastníkům předložen k projednání, obsahoval kromě obecného euronadšení jen málo konkrétních politických výhledů a receptů na řešení aktuálních problémů. Akce to byla evidentně monumentální. Sešlo se na ní více než sedm stovek delegátů z celkem 68 politických stran. Delegaci europoslanců, vedenou předsedou klubu EPP-ED H. G. Pötteringem, přijal i sám svatý otec. celý článek »

Evropa po zamítnutí evropské ústavy: kořeny a důsledky

Miloslav Bednář | 20. 4. 2006 | Evropské stránky

Evropské dějiny jsou sledem událostí, jež probíhají v trvalém napětí mezi pohybem k centralizaci a autonomizaci. Tato základní dějinná a politická skutečnost vytváří podstatu Evropy a hlavní osu jejích dějin. Zároveň výslovně formuluje hlavní myšlenky rozhodujícího proudu moderní české tradice filozoficky založených úvah a z nich vycházejících politických koncepcí evropské jednoty na demokratickém civilizačním základě. celý článek »

Demokratický deficit EU: mýty a skutečnost

Tomáš Břicháček | 20. 2. 2006 | Evropské stránky

Výtka, že Evropská unie trpí "demokratickým deficitem", se do jisté míry stala klišé. Zaznívá, ač z rozdílných důvodů, jak od euroskeptiků, tak z tábora příznivců "stále užší unie". Debata se rozvíjí zejména od druhé poloviny 80. let, kdy integrace začala gradovat a kdy během několika let prošla zásadním kvalitativním posunem. Podstatné množství důležitých vládních funkcí bylo přeneseno z působnosti orgánů členských států na úroveň ES/EU a "Brusel" se stal instancí rozhodující o každodenních právech a povinnostech jednotlivců. Je logické, že Společenství od té doby začalo být v mnohém připodobňováno ke státu a začaly být kriticky zkoumány jeho procesy rozhodování. celý článek »

Potřebuje Evropa polského instalatéra?

Wess Mitchell | 20. 1. 2006 | Evropské stránky

Dne 30. května 2005 Francouzi v referendu odmítli návrh evropské ústavy. Následné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina těch, kteří hlasovali proti ústavě, tak činila z obavy před nekontrolovatelným přílivem "polských instalatérů" - neboli levné pracovní síly z východní Evropy, lákané na západ vyššími francouzskými výdělky a pracovními výhodami. Po neúspěchu ústavy spojili vůdcové kampaně proti ní síly s odbory napříč západní Evropou, aby se postavili plánu Evropské komise - směrnici o službách -, která je obecně považována za pokus otevřít zadní vrátka na západoevropské trhy pro pracující z východu. celý článek »

Multikulturalismus na holičkách

Baukje Prinsová | 20. 11. 2005 | Evropské stránky

V následujícím textu přinášíme úryvek z knihy nizozemské autorky Baukje Prinsové Konec nevinnosti z podtitulem Debata o integraci v Nizozemsku. Publikace se zevrubně věnuje fenoménu multikulturalismu a jeho praktické realizaci v Holandsku. Kniha právě vychází v prvním českém vydání v nakladatelství Barrister & Principal. celý článek »

Norsko opět dál Evropské unii

Konsekvence posledních parlamentních voleb

Ondrej Gažovič, David Minařík | 20. 11. 2005 | Evropské stránky

Dne 12. září se v Norsku po čtyřech letech odehrály další volby do tamějšího parlamentu - Stortingu. V souladu s předvolebními průzkumy v nich uspěla tzv. červenozelená aliance, jíž tvoří Norská strana práce, Strana socialistické levice a Strana středu. Průběh předvolební kampaně i složení nové vládní koalice velmi napovídají o tom, jak se v nejbližším období bude vyvíjet vztah Norska a Evropské unie. Vyhlídky optimistů, doufajících v brzký vstup země do tohoto nadnárodního seskupení, se zdají být zase černější než dříve. celý článek »

Snící Evropa v probuzeném světě

Zůstat v nevědomosti a iluzích znamená nechat se dobrovolně porazit

James C. Bennett | 20. 10. 2005 | Evropské stránky

Dnešní svět je značně odlišný od světa, který existoval před třiceti lety. Určujícím rysem tehdejšího obrazu byl kontrast mezi téměř univerzální prosperitou prvního světa, ekonomickou stagnací a fádní totalitou druhého světa a zdánlivě bezvýchodnou situací světa třetího. Dnes je toto znepokojivé, nicméně poměrně jednoduché trojčlenné rozdělení vystřídáno obrazem mnohem složitějším. Jeho nejnápadnějším rysem je fakt, že v každé ze tří dřívějších kategorií se začínají rýsovat noví vítězové a noví poražení. Čína a Indie, původně beznadějné případy v rámci kategorie třetího světa, se staly ekonomicky dynamickými, probuzenými obry, kteří vystupují na mezinárodní scéně se stále rostoucí mírou asertivity, zatímco ostatní lokality bývalého třetího světa se stávají spíše čtvrtým světem propadajícím se stále hlouběji do conradovské temnoty, jež se zdá být nevyčerpatelným semeništěm krveprolití a terorismu. Rozzářená světla Prahy, Budapešti a Varšavy signalizují znovuzrozenou Východní Evropu, zatímco Bělorusko a Ukrajina bojují o přežití a někde napůl cesty mezi nimi se potácí Rusko. Dokonce i v rámci prvního světa nyní stále častěji slýcháme o atlantickém předělu a o narůstajícím pocitu, že Amerika a Evropa mají méně společného mezi sebou než s jinými částmi světa. Zorientovat se v tomto komplikovaném světě a odpovědět na otázku, jakou cestou se dál ubírat, je hlavním intelektuálním úkolem dnešní doby, jehož řešení by mělo poskytnout metriku pro politické analýzy a posuzování všech mezinárodních trendů. celý článek »

„Případ Gotovina“

Správný směr pro integraci Balkánu do Evropské unie

Srdjan Prtina | 20. 7. 2005 | Evropské stránky

Další rozšiřování Evropské unie, které míří na Balkánský poloostrov, vyvolávalo zpočátku značné pochyby o tom, zda se opravdu postupuje správným směrem. Jinými slovy, zdálo se (a některé případy stále vyvolávají pochybnosti), že EU nerozumí balkánským specifikům. Poslední události však nasvědčují tomu, že k určitým změnám přece jen začalo docházet. Dá se říci, že došlo k vystřízlivění evropských institucí vůči Balkánu jako takovému. Za zlomový bod lze v tomto směru považovat rozhodnutí ministrů zahraničních věcí členských států EU odložit zahájení přístupových rozhovorů s Chorvatskem, dokud buďto nevydá bývalého generála Anteho Gotovinu Mezinárodním soudu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu (ICTY), nebo neprokáže, že se generál Gotovina nenachází na jeho území. celý článek »

Turecko na cestě do EU: proces s otevřeným koncem

Adéla Kadlecová | 20. 7. 2005 | Evropské stránky

Summit Evropské rady na základě kladné hodnotící zprávy Evropské komise 17. prosince 2004 rozhodl o zahájení předvstupních rozhovorů s Tureckem. V předvečer jednání německý ministr zahraničí Fischer v rozhovoru pro BBC prohlásil, že vstup Turecka do EU bude pro Evropu svým historickým a strategickým významem druhým "dnem D". Chtěl tím naznačit, že hlavy členských států EU stojí před rozhodnutím, které ve svém důsledku principielně změní budoucí charakter projektu evropské integrace a částečně tak ovlivní budoucí politicko-ekonomické uspořádání celého evropského kontinentu. V souvislosti se záporným výsledkem nedávných referend o evropské ústavě ve Francii a Nizozemí, kde téma členství Turecka v EU a jejího dalšího rozšiřování našlo odezvu zejména u odpůrců ústavy, se o to palčivěji nabízí otázka - je skutečným předmětem bouřlivé debaty o členství v EU samotné Turecko, nebo spíše budoucnost projektu evropského sjednocování? celý článek »