Írán

Kdybych nebyl žid, vstávaly by mi hrůzou vlasy na hlavě

Matthias Küntzel | 2. 3. 2011 | Zaujalo nás...

„Kdybych nebyla židovkou", napsala židovská filozofka Hannah Arendtová v roce 1942, „ale patřila k jakýmkoli jiným lidem, vstávaly by mi hrůzou vlasy na hlavě, pokud by se měl židovi zkřivit jediný vlásek." Proč dnes nežidům nevstávají vlasy hrůzou, když roste globální antisemitismus? celý článek »

Blízký východ: z deště pod okap

Ondřej Šlechta | 21. 2. 2011 | Poznámky k událostem

Západní média byla svržením Mubaraka nepříjemně zaskočena. Jen pár měsíců předtím totiž řada z nich neměla problém s úlevou komentovat zveřejněné depeše serveru Wikileaks, podle kterých se arabské proamerické režimy obávají Íránu a tlačí na Izrael a Spojené státy ve věci urychleného řešení teheránských jaderných ambicí. Proč je to najednou špatně a prozápadní diktátoři, kterým Západ vděčil za stabilitu, se přes noc stali blízkovýchodními Hitlery? celý článek »

10 klíčových geopolitických událostí uplynulé dekády

14. 2. 2011 | Zaujalo nás...

Společnost Strategic Forecasting zveřejnila na přelomu roku shrnutí deseti nejvýznamnějších událostí a trendů, které poznamenaly mezinárodní vztahy v uplynulé dekádě. Zde jsou. celý článek »

Evropská bezpečnost: hra s ohněm i nejasné tápání

Ondřej Šlechta | 19. 1. 2011 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Jedním ze základních přínosů, který bývá v souvislosti s evropskou integrací připomínán, je bezpečnostní stabilizace a vytvoření „kontinentu míru a bratrství". Na tyto hodnoty ve své nedávné řeči odkazoval i francouzský prezident Sarkozy, když prohlásil, že opuštění eura by znamenalo krok zpět a ohrožení uplynulých šedesáti let budování Evropy. celý článek »

Důchodce na odpočinku

Nová strategie NATO vyvolává více otázek, než odpovědí

Ondřej Šlechta | 25. 11. 2010 | Poznámky k událostem

Výsledky lisabonského summitu Severoatlantické aliance se dají shrnout do třech bodů: NATO má zájem se angažovat v zahraničí, chce nové vztahy s Ruskem a do deseti let vybudovat protiraketový štít ochraňující Evropu i USA. celý článek »

Příštích sto let

Předpověď pro 21. století

Ondřej Šlechta | 20. 10. 2010 | Články a komentáře

Do budoucnosti by chtěl občas vidět každý. Z mnoha důvodů to ale není možné. Přesto existuje způsob, jak pomyslně nahlédnout pod pokličku. Pochopitelně nemůžete zjistit, kdy zemřete, kdy se zamilujete, jak přesně bude probíhat nadcházející hokejový zápas. Existují ale oblasti lidské činnosti, kde na základě historického studia chování různých aktérů (států) můžete předpovídat obecné trendy jejich budoucího jednání. Přesně o to se v knize Příštích sto let. Předpověď pro jednadvacáté století pokusil bývalý zpravodajský důstojník a zakladatel soukromé zpravodajské agentury a analytické společnosti Strategic Forecasting George Friedman. celý článek »

Rusko a USA: udržet zdání tajících ledů

Dochází skutečně k ústupkům v kritických bodech rusko-amerických vztahů?

Ondřej Šlechta | 29. 9. 2010 | Poznámky k událostem

Ruský prezident Medveděv podepsal 22. září dekret, zakazující Rusku prodej těžké vojenské techniky, včetně raketových systémů S-300, do Íránu. Ve stejný den vyjádřily Spojené státy zájem na tom, aby se pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko) připojily ke Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe, dále jen CFE), což Rusko požaduje od doby, kdy pobaltské státy získaly samostatnost. Jde o výsledky řady úspěšných rusko-amerických jednání, obě události ovšem obsahují řadu problematických a nevyjasněných bodů, včetně možnosti „zadních vrátek". celý článek »

Obama plní očekávání

Posuny v zahraniční politice Spojených států

Lukáš Hoder | 23. 8. 2010 | Články a komentáře

Přestože zahraniční politika zpravidla nebývá hlavním tématem amerických prezidentských kampaní, stalo se jakýmsi dědictvím prezidenta Bushe a světa po 11. září 2001, že otázky mezinárodních vztahů se vklínily mezi kandidáty diskutovaná ekonomická témata. Barack H. Obama také díky řadě zahraničněpolitických iniciativ namířených proti politice Bushovy vlády zvítězil a již téměř dva roky má možnost své sliby plnit. Postup americké administrativy v Iráku, politika vůči íránskému jadernému programu i postoj k mezinárodnímu právu jsou však nejen odrazem Obamových představ jakožto kandidáta na prezidenta, ale také důsledkem mezinárodního prostředí, ve kterém se USA pohybují. V tomto smyslu Obama nemohl směřování USA zcela změnit a svou zahraniční politikou do značné míry plní skeptická očekávání, která na jeho velké reformní plány reagovala. celý článek »

Nejzazší oběť: mučedníci a sebevražední atentátníci (2)

Ukázka z knihy Jak naložit s ďáblem: Íránská velmoc na vzestupu

Robert Baer | 12. 4. 2010 | Články a komentáře

Někdejší dlouholetý agent CIA na Blízkém východě popisuje své zkušenosti „terénního pracovníka" v Íránu. Čerpá z osobních cest do sledované oblasti i rozhovorů s pestrou škálou osobností - od bývalého osobního asistenta ajatolláha Chomejního přes šéfa izraelské kontrarozvědky až po obyčejné Íránce, Iráčany nebo Palestince. Kapitola, z níž pochází následující ukázka, se věnuje různým podobám hrůzného fenoménu sebevražedných atentátníků. První část vyšla v Revue Politika 2/2010. celý článek »

Nemyslitelná dohoda USA s Íránem

George Friedman | 21. 3. 2010 | Články a komentáře

Spojené státy se zjevně dostaly do bodu, kdy buď musejí přijmout fakt, že Írán v budoucnu vyvine jaderné zbraně, pokud si to bude přát, anebo se musejí rozhodnout pro vojenskou akci, která by tomu zabránila. Existuje však ještě třetí strategie: Washington se může pokusit íránskou otázku redefinovat. celý článek »