dluhová krize

EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží

Ryszard Legutko | 21. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní. celý článek »

Kdo se ještě diví disidentům Evropy?

Ondřej Krutílek | 16. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Od posledního summitu EU, který měl definitivně rozhřešit situaci v zadlužené eurozóně, uplynulo jen několik dní. Už nyní je ale jasné, že státy, které se rozhodly nepřistoupit na Merkozyho hru, chybu rozhodně neudělaly. celý článek »

Bezpečnost versus svoboda?

Bronisław Wildstein | 12. 12. 2011 | Články a komentáře

Žijeme v říši samozřejmosti. Takový závěr se nabízí, pokud pozorujeme polský mediální mainstream a nasloucháme publicistům, kteří v něm dominují. Je pro ně samozřejmé, že vzdát se eura nebo omezit je by znamenalo katastrofu, že čím více kompetencí mají unijní instituce a jejich úředníci, tím lépe, že odevzdání správy státních, především pak našich financí do rukou jakéhosi dosud blíže neurčeného evropského orgánu uzdraví kontinentální a polskou ekonomiku, že pokrok rovná se přesun pravomocí státu k evropským instancím a že řešení navrhovaná v Bruselu, ale také v Berlíně či v Paříži mají na zřeteli výlučně naše společné dobro a politici i úředníci, kteří tam působí, se povznesli nad partikulární zájmy a reprezentují nezištnou evropskou identitu, a také že ve světě upevňovaných hospodářských vztahů ztrácí suverenita na významu a odchází na smetiště dějin. Hlasatelé těchto názorů tvrdí, že z jejich odpůrců promlouvá výlučně ignorance nebo zlá vůle, či spíše obojí dohromady. celý článek »

Čas vzbudit historii

Jan Frank | 12. 12. 2011 | Články a komentáře

Koho se média a občané táží nejčastěji, když se řeší otázky související s krizí eurozóny? Ekonomů. Ne že by vzhledem k reálným turbulencím na finančních trzích byli irelevantní, obecně je ale jejich exploatace jen dalším zvláštním klamem spojeným s ekonomizací problémů dnešní západní civilizace. Ostatně sami špičkoví ekonomové, posloucháme-li je pozorně, to přiznávají. Je řada oborů, které by se měly probudit a začít něco produkovat. V prvé řadě historie. Neboť to, co dnes potřebujeme pochopit, fundamentálně nesouvisí s burzovními indexy, ratingy, tou či onou miliardou pro zdravotnictví nebo dopravu, nýbrž s momenty překročení hranic reálně splnitelné politiky. celý článek »

Cena svobody

Bronisław Wildstein | 9. 12. 2011 | Články a komentáře

Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
celý článek »

Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální daň. Systémová řešení krize v EU?

Netradiční pohled z Polska

Mariusz Andrzejewski | 9. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku pak územní dluhopisy. Tzv. Tobinova daň navržená zatím jen pro EU by měla být zavedena po celém světě. Současně by se měla hledat také fiskální řešení, jejichž mechanismus vezme v potaz násobky v dosahování zisku na finančních trzích. celý článek »

Na krizi doplatí především fiskálně spořádané země

Miroslav Singer | 7. 12. 2011 | Články a komentáře

Příčiny krize eurozóny lze nalézt na třech rovinách. Nejčastěji se hovoří o nepříznivém fiskálním vývoji nebo špatných fiskálních politikách. Důležitějšími příčinami krize jsou ale strukturální nesourodost zemí eurozóny a její nedostatečný institucionální rámec. celý článek »

Česká koruna funguje dobře

Dluhovou krizi není možné vyřešit dalšími dluhy

Hynek Fajmon | 2. 12. 2011 | Články a komentáře

Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se sloganem „Držme se koruny". Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi. celý článek »

Chceme žít v politickém matrixu?

Jan Frank | 14. 11. 2011 | Články a komentáře

Ta otázka se při pohledu na ekonomické problémy zadlužených západních zemí včetně naší nabízí zas a znovu: Kde začíná a končí funkcionální logika a morální opodstatnění státu coby nejrozsáhlejší ekonomicko-teritoriální jednotky? Pro politiky je stát něčím samozřejmým, něčím, o čem se nepochybuje: „Stát musí, stát by měl..." A to navzdory tezi těch samých politiků, kteří tvrdí, že státní dluh je nebezpečím. Stát možná musí, ale jen pokud víme proč. Ptejme se proto, jak přišel na svět současný západoevropský stát a zda z této ideje opravdu nevyhnutelně vyplývá neustále bující stát blahobytu. celý článek »

Marsh: Z eurozóny budou odpadávat členské země

Marie Bydžovská | 21. 10. 2011 | Rozhovory

Britský ekonom David Marsh dává Řecku tři měsíce, než zbankrotuje. Eurozóna je podle něj jako staré vysloužilé auto. Jednotlivé díly, které nefungují, budou kus po kusu odpadávat. Za uspokojivý objem záchranného fondu ESFS Marsh považuje 1,5 bilionů eur. celý článek »