nacismus

Svobodné volby zvítězily nad Kulatým stolem. To je úspěch.

Tomáš Fošum | 3. 6. 2014 | Rozhovory

Dariusz Gawin je polským historikem idejí, filosofem a publicistou. Od roku 2004 je zástupcem ředitele Muzea Varšavského povstání. Hovořili jsme s ním v březnu v Polském institutu v Praze. celý článek »

„Filosofický marxismus si stále uchovává jistou intelektuální přitažlivost“

Rozhovor s Markem Bankowiczem o jeho nové knize Kritikové marxismu

Michal Kubát | 30. 12. 2013 | Rozhovory

Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010). celý článek »

Změna církevních restitucí může ohrozit majetek obcí i důvěru v právo

Zdeněk Koudelka | 20. 11. 2013 | Poznámky k událostem

Bohuslav Sobotka proklamuje snahu o změnu církevních restitucí. V tom je podporován Andrejem Babišem. Z pohledu zemědělského podnikatele je logické, že chce mít z vládní pozice vliv na státní zemědělský majetek, protože v případě jeho vydání církvím by byl menší. Sobotka ovšem neřekl, jak si změnu církevních restitucí představuje. Pokud má jít o snahu nové vlády jednat s církvemi o nové dohodě, je to možné. Jednat může kdokoliv o čemkoliv. Právně závazným výsledkem však musí být smlouva odsouhlasená oběma stranami, tedy i církvemi. Pokud by Sobotka chtěl proti vůli církví, jednostranně a bez přiměřené náhrady zrušit majetkový nárok vzniklý podle účinného zákona a platných smluv, šlo by o krok, který je v rozporu s právem. celý článek »

Zkrvavené země

O stejnojmenné knize Timothy Snydera

Alain Besançon | 15. 11. 2013 | Články a komentáře

Přestal jsem se už pozastavovat nad tím, že čtenářský zájem o knihy tohoto druhu není příliš velký. Veřejnost má už dost všech těch příběhů vyvražďování, protože vyvolávají nepříjemné pocity hrůzy, protože se obracejí do minulosti a protože jejich aktéři i oběti jsou téměř všichni již mrtvi. A je tu ještě jeden důvod: vytvořilo se obecné schéma, doxa, od kterého nemá nikdo chuť se odchylovat. Představme si řadu do sebe zapadajících kruhů, která má podobu terče. Uprostřed se nachází nejčernější skvrna, chápaná jako absolutní zlo: Hitler a šoa. Ostatní soustředné kruhy se postupně stávají stále světlejšími a získávají podobu zla relativního. Schéma knihy Zkrvavené země takové není. Její autor Timothy Snyder je mladý americký historik, který studoval v Oxfordu. Učí na univerzitě v Yale, kde vede Katedru dějin střední a východní Evropy. Aby se mohl zabývat svým tématem, naučil se všechny jazyky tohoto regionu. Zabýval se horou archivních dokumentů a svědectví. Čistě odborně řečeno, jde o dílo výjimečné kvality. První Snyderovou zásluhou je, že dokázal své téma přesně vymezit prostorově a časově. celý článek »

Nakladatelé do kriminálu nepatří

Ondřej Šlechta | 13. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Vydavateli knihy Adolf Hitler – projevy hrozí trestní stíhání a až tři roky za propagaci nacismu. Zhruba osm let po osvobozujícím rozsudku pro vydavatele českého překladu Hitlerova Mein Kampfu se rýsuje nový spor o to, jaké názory se smí vydávat. Jedná se ze strany orgánů činných v trestním řízení o snahu šikanovat kontroverzního nakladatele a autora, nebo o skutečně upřímně míněnou ochranu ústavnosti a svobody? Před čím vlastně máme být chráněni? celý článek »

O populismu a lidu

Petr Zenkner | 31. 7. 2013 | Analýzy a studie

Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle? celý článek »

Jaký volební systém pro Českou republiku?

Michal Kubát | 3. 7. 2013 | Analýzy a studie

V České republice dlouhodobě pozorujeme slabost výkonné moci, jež je mj. zapříčiněna nevhodnou podobou stranického systému, který je relativně fragmentovaný a především značně ideologicky polarizovaný. Samotné politické strany jsou vnitřně nesourodé. Volební systém nenapomáhá dostatečně vytváření většin v Poslanecké sněmovně. Důsledkem toho všeho jsou menšinové vlády (1996–2002, 2006–2007, 2007–2009), politicky nesourodé koalice pravicových a levicových stran (2002–2006), vlády postavené na kontroverzních základech (opoziční smlouva 1998–2002), vlády vzniklé na základě minimální převahy jednoho poslance (2002, 2004, 2005), různé polopolitické či kvaziúřednické vlády (1998, 2009–2010). To vše vede k permanentní neakceschopnosti a nestabilitě českých vlád. V letech 1993–2012 měla Česká republika 11 vlád a 9 premiérů. Průměrná délka trvání českých vlád je necelých 23 měsíců. V letech 2006–2009, tj. během pouhých dvou let, čelila česká vláda 5 (!) hlasováním o vyslovení nedůvěry, přičemž poslední z března 2009 se jí stalo osudným, a to uprostřed českého předsednictví Evropské unie. A tak dále. celý článek »

Máme mít právo nosit svastiku a rudou hvězdu?

Ondřej Šlechta | 8. 3. 2013 | Poznámky k událostem

Maďarský Ústavní soud před několik dny zrušil zákon, který zakazoval veřejné používání symbolů totalitní moci. Od května tak bude zcela legální procházet se po ulicích a na klopu si připnout například odznak s hákovým křížem nebo rudou hvězdou. celý článek »

Ota Filip: K vypořádání se s nacismem došlo až po sjednocení Německa

S předním českým exilovým spisovatelem o německé zkušenosti s historickou vinou, toleranci vůči neonacistům a míře svobody, kterou je třeba bránit

Jakub Janda | 7. 12. 2012 | Rozhovory

celý článek »

Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením problémů

Jacek Kloczkowski | 29. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pády do nesnází a pokusy z nich vybřednout - tím je trvale určován životní rytmus Evropanů.¹ Tímto neblahým sklonem je vina hlavně zásadní nedokonalost lidské přirozenosti v intelektuálním a mravním ohledu, přičemž na existenci tohoto zcela zřejmého omezení se znepokojivě snadno zapomíná. Nedostatek pokory před realitou je příznačný hlavně pro stoupence pokroku - jakobíny, komunisty, levicové euronadšence atd. Svět kolem nás chtějí neustále proměňovat, a nezvažují, zda vizi, jakou mají o jeho podobě, lze skloubit se zvyklostmi a potřebami společenství, jejichž život chtějí podle vlastního uznání přeorat. Další a další politická, společenská a kulturní pozdvižení mobilizují konzervativně orientované Evropany k odporu a k obhajobě tradice. Je jen málo procesů, které by podstatu evropské politiky několika uplynulých staletí ovlivňovaly stejně hluboce a byly by tak bohatým zdrojem neustálého intelektuálního kvasu. Ani nejbližší budoucnost na tom podle všeho nic nezmění. celý článek »