Změna církevních restitucí může ohrozit majetek obcí i důvěru v právo

Zdeněk Koudelka | 20. 11. 2013

Poslat do Kindlu

---

Bohuslav Sobotka proklamuje snahu o změnu církevních restitucí. V tom je podporován Andrejem Babišem. Z pohledu zemědělského podnikatele je logické, že chce mít z vládní pozice vliv na státní zemědělský majetek, protože v případě jeho vydání církvím by byl menší. Sobotka ovšem neřekl, jak si změnu církevních restitucí představuje. Pokud má jít o snahu nové vlády jednat s církvemi o nové dohodě, je to možné. Jednat může kdokoliv o čemkoliv. Právně závazným výsledkem však musí být smlouva odsouhlasená oběma stranami, tedy i církvemi. Pokud by Sobotka chtěl proti vůli církví, jednostranně a bez přiměřené náhrady zrušit majetkový nárok vzniklý podle účinného zákona a platných smluv, šlo by o krok, který je v rozporu s právem.

Součástí přijatého řešení církevních restitucí je, že za výplatu finanční náhrady se církve vzdají nároků na majetek, který se jim fyzicky nevydává, protože dnes nepatří státu, ale především obcím. Tento majetek byl pro církevní restituce chráněn a od roku 1991 se vůči němu uplatňoval takzvaný blokační paragraf (dosavadní vlastník jej nemohl zcizit). Teprve přijetím církevních restitucí byl tento majetek obcím plně uvolněn, protože za něj církve dostanou finanční náhradu. Je logické, že pokud stát jednostranně zruší nároky plynoucí ze zákona a smluv o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, budou církve požadovat tento majetek po obcích soudně.

Bohuslav Sobotka by měl říci, jak si představuje změnu církevních restitucí. Pokud taková změna bude mocensky jednostranná, půjde o právně revoluční krok, který je v rozporu s ústavním právem i našimi mezinárodními závazky na ochranu základních práv, kam patří i ochrana vlastnictví a jiných majetkových práv. Sobotka by rozdělil společnost na privilegované, vůči kterým se právo dodržuje, a ponížené, vůči nimž se právo dodržovat nemusí. Nejprve by mezi ponížené zařadil církve, ale co když to zítra bude Sokol či restituenti z devadesátých let? A co když tam zařadí i svou vnitrostranickou opozici? Tedy lidi, kteří se účastnili schůzky u prezidenta republiky v Lánech 26. října 2013, snad mimo kajícného Milana Chovance.

I nacistické Německo začalo s překrucováním práva tak, že aniž novelizovalo občanský zákoník z dob císařství, který zaručoval právní ochranu majetku všem, skrze právní praxi zavedlo, že všichni jsou jen privilegovaní příslušníci německého národa, a kdo do něj nepatří (Židé), právní ochrany nepožívá.

Z jakých vzorů chce Bohuslav Sobotka při řešení církevních restitucí čerpat?

Autor je právník.

Revue Politika 11/2013

Poslat do Kindlu

---

Diskuse