Česká republika

NERV: Žábou na prameni české ekonomiky je veřejný sektor

Dušan Šrámek | 13. 4. 2011 | Poznámky k událostem

Skupina ekonomů sdružená v Národní ekonomické radě vlády (NERV) přinesla v minulých týdnech sérii dokumentů, které mapují současnou situaci České republiky na pozadí globální i evropské ekonomiky. Zároveň se snažila nastínit možná opatření, která by do budoucna umožnila domácí ekonomice co nejpružněji a nejefektivněji reagovat na požadavky vyspělého národního hospodářství. Materiál je přínosnou a vůbec první ucelenou analýzu stávajícího stavu české ekonomiky a společnosti včetně možných alternativ budoucího vývoje. Určitou slabinou je, že příliš respektuje současný ekonomický mainstream, a tak se například nezabývá klady a zápory našeho členství v EU a nenabízí ani hypotetický nástin možností, pokud by se ČR rozhodla z EU vystoupit.  Na druhé straně to ale vypovídá spíše o politickém zadání než o autorech samých. Všechny dokumenty, analýzy i videoprojekce je možné dohledat na webu nerv.vlada.cz. celý článek »

Sterilní aliance?

Sonda do vztahu Čechů a Poláků

Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal. celý článek »

Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ

Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta

Lukáš Hoder | 6. 4. 2011 | Rozhovory

RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni. celý článek »

Tři procenta

Jan Frank | 1. 4. 2011 | Poznámky k událostem

Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí. celý článek »

České předsednictví Rady EU: lessons learned pro Polsko?

Petr Kaniok | 25. 3. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Polsko bude po Slovinsku, České republice a Maďarsku čtvrtou zemí tzv. východního rozšíření, která si užije půlrok ve „světle ramp" předsednictví Rady EU. Ačkoliv sedm let po příchodu největší skupiny nováčků v historii evropské integrace přitažlivost odkazů na premiéry povážlivě bledne, přeci jen existují dobré důvody, proč by polské předsednictví mohlo a mělo být zajímavé. A to i v kontextu české politiky, pro nějž bylo předsednictví z mnoha důvodů trpkou zkušeností. celý článek »

Od éry nevinnosti k barbarizaci

Žít pro politiku, nebo z politiky?

Stanislav Balík | 18. 3. 2011 | Články a komentáře

Není úplně časté, že český politolog napíše knihu, která na jednu stranu není souhrnem banálních, osobními politickými názory zabarvených komentářů, na druhou stranu není širší veřejnosti nesrozumitelným, a možná dokonce směšným textem, kdy mnozí kroutí hlavou, k čemu něco takového je. Lubomír Kopeček se ve své nové knize Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 oběma úskalím vyhnul. celý článek »

Chceme rovné, nebo nízké daně?

Hynek Fajmon | 9. 3. 2011 | Poznámky k událostem

V poslední době se u nás vede podivná diskuse o daních. Diskutuje se o sjednocení sazeb, tedy o prosazení toho, čemu se poměrně nepřesně říká "rovná daň". Je to ale skutečně to nejpodstatnější, o čem se má diskutovat? Podle mne nikoliv. Rovná daň totiž může být ve výši 10 % i 100 % - a v obou případech bude rovná. Její účinky jsou ale radikálně odlišné. O "rovnou daň" jde tedy až v druhém řádu. V prvním řádu jde o to, zda jsou daně vysoké nebo nízké. A o tom nám podává svědectví tzv. složená daňová kvóta. celý článek »

Pravice nemůže zvyšovat daně

Důchodová reforma pohledem europoslance za ODS

Hynek Fajmon | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem

Od dob Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové platí v západním světě pravidlo, že pravice hodná svého jména daně snižuje s poukazem na rozšiřování prostoru svobody a levice tomu brání s poukazem na nutnost zachování solidarity. My jsme součástí západního světa již jednadvacet let a toto základní členění na naší politické scéně vždy platilo. Vlády vedené ODS za Klause i za Topolánka složenou daňovou kvótu snižovaly a vlády vedené ČSSD za Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka ji mírně, ale přece jen zvyšovaly. Nyní se situace začíná povážlivě měnit. celý článek »

Kulatý čtverec důchodové reformy

Dušan Šrámek | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem

Koaliční vláda konečně po patnácti letech přešlapování a nejrůznějších neplodných jednání předložila koncept důchodové reformy. Jde o dobrý či špatný návrh? celý článek »

Nezvyšujme DPH, zrušme výjimky

Aleš Michl | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem

Návrh na sjednocení DPH na 20 procentech by měl podle politiků přinést státu asi 50 až 60 miliard korun. Část se dá na minusový systém státních důchodů, dojde ke snížení odvodů dohromady asi o 26 miliard, zbytek na přerozdělování. Stát peníze potřebuje. Vyrovnaný rozpočet není v plánu a penzijní reforma navíc deficit rozpočtu zvyšuje, nikoliv snižuje. Jsem pro jednotnou DPH, ale ve výši maximálně 16 procent - tak aby se daně celkově nezvyšovaly. Mám alternativu, jak to vládě vykompenzovat, když už tak nutně potřebuje utrácet a nedokáže rozpočet vyrovnat, aniž by zvyšovala daně. celý článek »