penzijní reforma
Poděbradské artikuly a dnešní ODS
Jan Frank | 5. 2. 2014 | Články a komentáře
V ODS se říká, že strana má co řešit, ale jedna věc je jasná a neproblematická: náš program. Údajně jen stačí ctít čtyři poděbradské artikuly (1. soukromí je nedotknutelné; 2. levný stát; 3. nezadlužená budoucnost; 4. solidarita odpovědných). Podle mě je ale třeba mnohem víc. Každý, kdo si onen šestnáct let starý brilantní ideologický text přečte, ví, že již v době vzniku byly artikuly dosti obecné a bylo možné je vykládat různým způsobem. celý článek »
Kocovina „postantiparoubkovské“ pravice
Vladimír Hanáček | 15. 6. 2012 | Články a komentáře
Mnozí čeští i zahraniční političtí analytici se v uplynulých dvaceti letech opakovaně vyjadřovali k původu a myšlenkovým zdrojům politické pravice v postkomunistických zemích střední Evropy. Zejména v českých poměrech je teze o nepůvodnosti pravicové doktríny, pokud jde o ideová východiska praktické politiky, navýsost relevantní. Za úspěchem konceptu pravicové politiky po roce 1989 v ČR stojí nejen konkrétní programová báze, která znamenala scénář reálné cesty ekonomické transformace a obnovu českého hospodářství na tržních principech, ale také celý soubor obecně hodnotových, mentálních i sémantických obsahů, které zaznamenaly obrovskou expanzi ve veřejném prostoru s ohledem na skutečnost, že v politickém diskurzu se tradiční pojmy západní Nové pravice (New Right) staly v českých podmínkách ztělesněním ideální alternativy vůči realitě reálného socialismu, s nímž značná část společnosti hodlala zúčtovat. Tak začal být např. pojem „privatizace" chápán jako dokonalá antiteze „zestátňování", pojem „trh" se stal antitezí centrální direktivy, pojem „deregulace" protikladem centrální kontroly, ba co víc, přívlastek „veřejný" začal být chápán jako analogie socialistického kolektivismu - a apoteóza přívlastků „soukromý" a „individuální" doznala výrazného rozšíření. Z těchto kriticky téměř nijak nereflektovaných sémantických obsahů pak vyrůstají kontury, v nichž je užíváno tradičních pojmů „levice" a „pravice" v hodnotovém schématu, který politolog Herbert Kitschelt s jistou dávkou zjednodušení označil jako pravicoví libertariáni a levicoví autoritariáni. celý článek »
Vláda podléhá lobbistickým tlakům
Rozhovor s někdejším ekonomickým expertem ODS a ministrem financí Vlastimilem Tlustým
Dušan Šrámek | 30. 5. 2011 | Rozhovory
Připravovaná penzijní reforma žádnou skutečnou reformou není. Jedinou alternativou je postupné snižování státem garantovaného důchodu. celý článek »
Důchodová reforma podpoří soukromé investice
Dušan Šrámek | 25. 4. 2011 | Články a komentáře
Na vládou připravovanou důchodovou reformu se lze dívat z různých úhlů pohledu. Bohužel se příliš nehovoří o tom, jaké efekty může přinést možnost opt-outu do kapitálového pilíře, tedy vyvedení tří procent ze sociálního pojištění, které jsou dnes v průběžném systému, a zároveň jejich posílení o další dvě procenta z kapsy každého, kdo se pro opt-out rozhodne. celý článek »
Pár slov k výročí ODS
Aleš Dvořák | 8. 4. 2011 | Poznámky k událostem
V dubnu uplyne dvacet let od založení ODS, naší jediné vlivné a společensky ukotvené pravicové strany od konce druhé světové války. Podtrhuji slova jediné vlivné a ukotvené, neboť patří mezi základní úspěchy ODS, že se jí podařilo získat a udržet oba přívlastky zároveň. Ostatní pravicová uskupení buď nikdy nedosáhla měřitelného vlivu, nebo nepřežila výměnu osobností zakladatelů ve vedení či jedno volební období ve vládě. Situace, v níž se strana v čase svého jubilea nachází, bude nepochybně příležitostí k mnoha úvahám. Na jedné straně bude poukazováno na vládní angažmá v koalici, která se opírá o nevídaně silnou parlamentní většinu, vykazuje mnohem menší ideovou nesourodost než předchozí koalice a nepostrádá jistý reformní étos. Na straně druhé bude rozebírán historicky nejslabší volební výsledek v loňských sněmovních volbách, setrvalá myšlenková matnost a rozpačité názorové tápání. Právě poslední uvedené charakteristiky jsou podle mého problémem nejvyšší důležitosti, od něhož se ostatní, včetně odlivu voličů, odvíjejí. celý článek »
Tři procenta
Jan Frank | 1. 4. 2011 | Poznámky k událostem
Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí. celý článek »
Pravice nemůže zvyšovat daně
Důchodová reforma pohledem europoslance za ODS
Hynek Fajmon | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem
Od dob Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové platí v západním světě pravidlo, že pravice hodná svého jména daně snižuje s poukazem na rozšiřování prostoru svobody a levice tomu brání s poukazem na nutnost zachování solidarity. My jsme součástí západního světa již jednadvacet let a toto základní členění na naší politické scéně vždy platilo. Vlády vedené ODS za Klause i za Topolánka složenou daňovou kvótu snižovaly a vlády vedené ČSSD za Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka ji mírně, ale přece jen zvyšovaly. Nyní se situace začíná povážlivě měnit. celý článek »
Kulatý čtverec důchodové reformy
Dušan Šrámek | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem
Koaliční vláda konečně po patnácti letech přešlapování a nejrůznějších neplodných jednání předložila koncept důchodové reformy. Jde o dobrý či špatný návrh? celý článek »
Nezvyšujme DPH, zrušme výjimky
Aleš Michl | 7. 3. 2011 | Poznámky k událostem
Návrh na sjednocení DPH na 20 procentech by měl podle politiků přinést státu asi 50 až 60 miliard korun. Část se dá na minusový systém státních důchodů, dojde ke snížení odvodů dohromady asi o 26 miliard, zbytek na přerozdělování. Stát peníze potřebuje. Vyrovnaný rozpočet není v plánu a penzijní reforma navíc deficit rozpočtu zvyšuje, nikoliv snižuje. Jsem pro jednotnou DPH, ale ve výši maximálně 16 procent - tak aby se daně celkově nezvyšovaly. Mám alternativu, jak to vládě vykompenzovat, když už tak nutně potřebuje utrácet a nedokáže rozpočet vyrovnat, aniž by zvyšovala daně. celý článek »
Reforma sociálního státu – rakouský příklad
Vít Hloušek | 20. 7. 2003 | Články a komentáře
1