Edvard Beneš

Republiku a varlata

Proč je marxismus opiem nejen intelektuálů

Lubomír Nondek | 27. 1. 2014 | Články a komentáře

Původním záměrem bylo přinést pouze kritickou recenzi knihy Vratislava Effenbergera Republiku a varlata, která se v předvánoční čtenářské anketě Lidových novin umístila mezi deseti tituly roku 2013. Životní bilancování tohoto zhrzeného marxisty je však zajímavé číst v kontextu jiného díla – studie Ralfa Dahrendorfa Pokoušení nesvobody pojednávající o tom, jak je snadné podlehnout okouzlení totalitními a autoritativními ideologiemi. celý článek »

Jak se to má s prezidentem a jmenováním vlády?

Zdeněk Koudelka | 6. 12. 2013 | Poznámky k událostem

Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovi. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, kde jej může žalovat Senát. Právní odpovědnost se vyvozuje jen vůči tomu, kdo má svobodu rozhodnutí zvolit mezi správným a špatným. celý článek »

Je „transfer“ pouhým eufemismem pro „etnickou čistku“?

Kořeny pojmu a vývoj anglicky psané debaty o odsunu sudetských Němců z Československa

Martin D. Brown | 4. 2. 2013 | Analýzy a studie

George Orwell ve své zásadní eseji nazvané Politika a anglický jazyk z roku 1946 napsal: „Politický jazyk musí zhusta sestávat z eufemismů, kruhové argumentace a bohapustého mlžení (...) Miliony rolníků jsou okrádány o svá hospodářství a vyháněny na strastiplné cesty pouze s tím, co dokážou unést v náručí: taková praxe se nazývá transferem obyvatelstva či úpravou hranic."¹ Orwell měl nepochybně pravdu, ovšem jeho často opakovaný výrok, že „transfer" byl pouhým eufemismem, pomíjí některá klíčová fakta o kořenech a vývoji tohoto pojmu. Přesto (nebo právě proto) podobné názory v anglicky psané literatuře na téma nuceného vystěhování sudetoněmecké menšiny z Československa po druhé světové válce převládají i dnes.² celý článek »

Palackého dilema

Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?

David Hanák | 12. 12. 2011 | Poznámky k událostem

Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi? celý článek »

Milan Rastislav Štefánik, čechoslovakismus a jejich reflexe

Pavel Kopecký | 7. 2. 2011 | Články a komentáře

Když byl nedávno v Bratislavě odstraněn obelisk s českým lvem, mnoho lidí z českého prostředí, kteří měli o tomto symbolu v někdejším Prešpurku povědomí, se cítilo (nejspíš právem) pohoršeno. Záhy se situace obrátila, neboť na dané místo přišla socha TGM, ve slovenské metropoli první. Tentokrát - v poněkud extremistickém duchu - protestovali tamější národovci, jimž se zdálo, že jde o zpochybnění „slováckosti". Bylo to trapné. Jako by k nim nepronikl fakt, že vznik Republiky československé, jejímž synonymem byl Masaryk, syn slovenského koči, znamenal pro národní zachování našich nejbližších etnických příbuzných klíčový moment. Vždyť ještě v roce 1930 tvořil slovenský „kmen" československého národa v daném regionu 67 % populace. celý článek »