transatlantické vztahy

Quo vadis, západní civilizace?

Martina Heranová | 17. 1. 2014 | Články a komentáře

Uplynulý rok vystavil euroatlantické demokratické společenství hned několika zásadním zkouškám. Rostoucí ambice nových mocenských vyzyvatelů přerostly do podoby testu reálných schopností západních spojenců bránit své dlouhodobé bezpečnostní zájmy, a tím i stávající velmocenský status quo. Posun směrem k novému rozložení sil v rámci vznikajícího multipolárního světa se tak výrazně urychlil. Přispěly k tomu především události druhé poloviny roku, které naplno odhalily nízkou akceschopnost jak dosavadního hegemona USA, tak jeho evropských partnerů, zůstávajících nadále v jeho vleku. celý článek »

Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče

Jan Jireš | 9. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie. celý článek »

EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem

Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy

Piotr Bajda | 9. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy. celý článek »

Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ

Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta

Lukáš Hoder | 6. 4. 2011 | Rozhovory

RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni. celý článek »

Důchodce na odpočinku

Nová strategie NATO vyvolává více otázek, než odpovědí

Ondřej Šlechta | 25. 11. 2010 | Poznámky k událostem

Výsledky lisabonského summitu Severoatlantické aliance se dají shrnout do třech bodů: NATO má zájem se angažovat v zahraničí, chce nové vztahy s Ruskem a do deseti let vybudovat protiraketový štít ochraňující Evropu i USA. celý článek »

Česko bez nepřítele a identity

Zahraniční politika českého státu na rozcestí

Lukáš Hoder | 30. 4. 2010 | Články a komentáře

Má Česká republika zahraniční politiku? Podle některých odhadů se bilaterální vztahy ČR s mnoha evropskými zeměmi za poslední roky až z 80 procent přesunuly na úroveň Evropské unie nebo dalších mezinárodních organizací, kandidatura Česka do Rady bezpečnosti OSN ztroskotala podobně jako předsednictví Rady EU a programové prohlášení současné české vlády Jana Fischera na jakoukoliv konkrétnější proklamaci zahraniční politiky raději rezignuje zcela. celý článek »

Transatlantické vztahy na rozcestí

24. 2. 2010 | Zaujalo nás...

Transatlantické vztahy nejsou bezproblémové, což se vícekrát ukázalo nejen během uplynulých desetiletí, ale velmi silně i za tzv. irácké krize v roce 2003. S nástupem demokratického prezidenta Obamy se mnozí Evropané těšili na vstřícnější a snad i štědřejší americkou zahraniční politiku. Velká očekávání se ale nenaplnila. Evropské země musí jednat se silnou a sebevědomou Amerikou a další vývoj transatlantických vztahů tak více než dříve záleží na schopnosti Evropanů dohodnout se mezi sebou a představit se jako spolehlivý a silný partner. celý článek »

Možnářství

Co Evropská unie je a co není

A. Wess Mitchell | 20. 12. 2008 | Články a komentáře

Až 44. prezident Spojených států převezme v lednu svoji funkci, bude dvanáctým reprezentantem Bílého domu v řadě, který ekonomické a politické integraci Evropy nabídne svou podporu. Patrně také nebude prvním, koho bude zajímat, čemu se tato podpora – a především námaha samotné Evropy – vlastně rovná. celý článek »