Evropská unie

Evropa se utrhla ze řetězu

Marek Magierowski | 16. 1. 2013 | Články a komentáře

Současná krize by měla obnažit všechny neformální rozhodovací mechanismy v EU. Zatím se tak ale nestalo. Rozhodnutí jsou i nadále přijímána omezeným počtem vlivných figur. A nepůsobí jen v Berlíně, Paříži nebo na chodbách budovy Komise Berlaymont v Bruselu. Dnešní evropští mandaríni jsou roztroušeni všude. Někdy jen nečekaně vyplují na povrch a doslova přes noc se z nich stanou vůdčí aktéři Unie. Kolik novinářů, kteří se zabývají mezinárodním děním, bylo schopno si, řekněme před půl rokem, vzpomenout na jméno guvernéra Bundesbank. Dnes všichni vědí, že je to Jens Weidmann. Není ani aktivním, ani bývalým politikem, jen zaměstnancem státní správy, který má velmi konzervativní pohled na roli Evropské centrální banky v boji s krizí. Proč se stal tak vlivným? Protože debata nabrala jiný směr. celý článek »

Pro zavedení kvót na ženy nemá Unie pravomoc

„Genderová vyváženost“ z pohledu kompetencí EU

Tomáš Břicháček | 9. 1. 2013 | Analýzy a studie

Vysoce kontroverzní návrh Evropské komise na zavedení kvót na zastoupení pohlaví ve vedení velkých obchodních společností vzbudil v České republice ohlas jako málokterá iniciativa z Bruselu z posledních let. Většinové reakce jsou velmi negativní až pobouřené. Šokující sociálně-inženýrská podstata návrhu nutně vybízí především k vymezení se vůči jeho věcné stránce. Není proto divu, že poněkud stranou zůstává druhá rovina celé problematiky, a sice úroveň rozhodování. Měla by (a může) o podobných otázkách rozhodovat Unie? Sahají její kompetence tak daleko? Následující příspěvek se zabývá návrhem směrnice „o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních" právě z tohoto úhlu. Klade si otázku, zda existuje pravomoc, o kterou by Unie mohla iniciativu daného obsahu a cílů opřít, a zda by takový právní předpis mohl být v souladu s principy subsidiarity a proporcionality, což jsou nutné podmínky jeho platnosti. celý článek »

Prognóza politického vývoje v Evropě a Rusku v roce 2013

Ondřej Šlechta | 4. 1. 2013 | Články a komentáře

Nacházíme se v období, pro které jsou charakteristické radikální a hluboké strukturální změny v poměrně krátkém časovém horizontu. Současný cyklus tak svojí dynamikou připomíná transformační období let 1989-1991. Nynější krizové období odstartoval krach banky Lehman Brothers a následná ekonomická krize v roce 2008. Rok 2013 může přinést určité náznaky konce této transformace a první kontury pokusu o nalezení rovnováhy na Blízkém východě, stejně jako odpovědi na otázky stran budoucnosti EU. celý článek »

Udržitelný rozvoj a sjednocená Evropa

Lubomír Nondek | 28. 12. 2012 | Analýzy a studie

Často užívané termíny „udržitelnost" nebo „udržitelný rozvoj" jsou nejasné, což pramení nejen z formulační vágnosti, ale i z jejich různých výkladů. Právě to bylo předmětem mé předchozí kritiky týkající se udržitelného rozvoje na národní úrovni, hierarchicky podřízené úrovni EU. Úvaha byla zakončena otázkou, „zda zvolený referenční rámec EU je sám o sobě realistický, zda ho každodenní politika členských zemí i evropských institucí respektuje". Následující text je pokusem o analýzu tohoto referenčního rámce ustaveného Strategií udržitelného rozvoje EU (2003) a její revidovanou verzí (2006). celý článek »

Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací

Aleksander Surdej | 19. 12. 2012 | Články a komentáře

Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země. celý článek »

Anglie se bouří…

Alexander Tomský | 11. 12. 2012 | Poznámky k událostem

...a probouzí ze zlého snu politického sebeklamu. Z naivní čtyřicetileté víry, že kontinentálci jsou rozumní pragmatici a realisté, jak napsal jeden komentátor. Byla to strana konzervativců, která od šedesátých let usilovala o vstup do Evropského hospodářského společenství, aby se jí to v roce 1973 po odchodu generála de Gaulla, jenž přihlášku „anglických hokynářů" dvakrát vetoval, podařilo. Angličané pevně věřili, že vstupují do prostoru stále svobodnějšího obchodu, úspěšné bezcelní zóny a spolupráce suverénních národů. Proto se také angličtí socialisté až do Maastrichtské smlouvy (1992), která dala vzniknout EU, proti tomuto „kapitalistickému spolku" ostře vyhraňovali. Předpokládali totiž, že bude bránit budování (tehdy ještě) korporativního anglického socialismu. celý článek »

Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě

Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.¹ Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »

Když se řekne politická unie…

Tomáš Břicháček | 28. 11. 2012 | Články a komentáře

V poslední době se ve slovníku těch, kteří prosazují další významné posilování moci Evropské unie, respektive jejích institucí na úkor členských států, zabydlel pojem politická unie. Právě tímto staronovým souslovím označují svůj ideál dalšího vývoje integrace. Kancléřka Merkelová, předseda Komise Barroso, komisařka Redingová a mnoho dalších protagonistů dnešní diskuse, jejichž jména však českému čtenáři příznačně nic neříkají - ti všichni po vytvoření „politické unie" volají. Ukazuje se, že tento nepříliš výmluvný, pružný a neustálený termín umožňuje různé výklady a budí napříč Evropou zmatení. Následující příspěvek se proto snaží přesněji identifikovat jeho obsah, a to na základě konkrétních vizí pod touto hlavičkou dosud prezentovaných. Zabývá se rovněž otázkou, zda EU nelze za politickou unii považovat již dnes. celý článek »

Prokletí společenské rovnosti pohlaví

Alexander Tomský | 23. 11. 2012 | Poznámky k událostem

Tak je to na stole. Evropská komise přijala léta připravovaný plán Viviene Redingové na rovnější (40%) zastoupení žen ve vedení a správních radách podniků. Zatím se týká pouze velkých firem (cca 5 000), které zaměstnávají více než dvě stě padesát zaměstnanců a mají obrat nad 50 milionů eur. Po schválení Evropským parlamentem nastoupí sankce, byť podle osvědčené salámové metody postupných krůčků zatím ponechané na libovůli jednotlivých států. celý článek »

Redingové křížová výprava

Pokud kvóty schválí Brusel, členským státům patrně nezbude než je uvést do života

Ondřej Krutílek | 23. 11. 2012 | Poznámky k událostem

Když evropská komisařka Viviane Redingová před týdnem na Twitteru vítězoslavně oznámila, že Komise přijala její návrh na zavedení kvót pro zastoupení žen ve vedení podniků, evropská média okamžitě zavalila lavina komentářů, které měly jedno společné: jejich autoři samotný text návrhu neviděli ani z rychlíku. Jaký tedy skutečně je? A stojí za to jej přijímat? celý článek »