Evropská unie

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Jsme papežštější než papež?

Vnitrostátní mechanismy České republiky ve vztahu k tvorbě a implementaci sekundárního práva EU

Tomáš Břicháček | 23. 9. 2013 | Analýzy a studie

1. května 2014 uplyne deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Toto výročí poskytne příležitost k hodnocení celé řady aspektů a důsledků členství a dosavadních zkušeností s ním. S ohledem na to, jak zásadní význam má v integračním procesu normotvorba unijních institucí, jednou z oblastí, které si při těchto úvahách zasluhují pozornost, je fungování vnitrostátních mechanismů, jimiž jsou orgány členského státu zapojeny do legislativního procesu EU a těch, jimiž jsou implementovány právní předpisy EU. Následující příspěvek sleduje tuto problematiku ve vztahu k České republice. V první části přináší vhled jednak do nastavení postupů projednávání legislativních návrhů EU a vytváření národních pozic k nim (s důrazem na otázku fungování demokratické kontroly ze strany parlamentu), jednak do postupů provádění přijatých předpisů, zvláště směrnic. V druhé části text shrnuje a rozebírá dosavadní zkušenosti s fungováním těchto mechanismů. Zabývá se mimo jiné podílem vlivu různých aktérů na dotčené procesy (opět s důrazem činnost parlamentu), zkoumá míru jejich aktivního, či naopak pasivního přístupu (mj. na otázce tzv. „pozlacování“ unijního práva či na sporech s unijními institucemi) a vyzdvihuje některé významné počiny českých orgánů v daném kontextu. celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

Řecku byla na konci července vyplacena další tranše ve výši 2,5 mld. €

14. 8. 2013 | Analýzy a studie

Řecko od centrálních bank eurozóny navíc obdrželo 1,5 mld. €, které banky získaly z úroků z řeckých státních dluhopisů. Tato částka se do celkové finanční pomoci Řecku nezahrnuje. EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »

Evropská daň z finančních transakcí může stát 640 tis. pracovních míst

Státy budou prakticky zdaňovat samy sebe

12. 8. 2013 | Zaujalo nás...

Daň z finančních transakcí, která začne platit v jedenácti členských státech EU v příštím roce, může způsobit ztrátu až 640 tisíc pracovních míst. Vyplývá to z výzkumu think tanku New Direction. Podle Evropské komise se díky dani vybere ročně až 34 mld. €, opomíjí ovšem její negativní dopady, a to nejen v zemích, kde má být daň uvalena. Největší ztráty pracovních míst jsou odhadovány v Německu a ve Francii. V ostatních zemích EU, které daň z finančncích transakcí nezavedou, mohou dosáhnout celkem 65 tisíc míst, nejvíce ve Velké Británii. celý článek »

Robejšek: „Problém spočívá v tom, že evropské společnosti mají zájem na udržení svého blahobytu“

Jakub Janda | 5. 8. 2013 | Rozhovory

Druhá část prázdninového rozhovoru s Petrem Robejškem o eurokriticismu Alternativy pro Německo, problémech tamější sociální demokracie, francouzském prezidentovi a chřadnoucím sociálním státu, jehož úpadek bude mít zásadní politické důsledky celý článek »

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování

Tomáš Břicháček | 29. 7. 2013 | Analýzy a studie

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. O jejím významu svědčí už nasměrování prvních dvou unijních desetiletek, totiž tzv. Lisabonské strategie a nynější strategie EU 2020. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických. Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze. Tento příspěvek by měl vést k zamyšlení nad vhodností rozhodování o sociální politice na nadnárodní úrovni, nad současným rozsahem pravomocí Unie, ale i nad způsobem, jak jsou tyto pravomoci využívány. celý článek »

Pocity po více než dvou desetiletích od pádu komunismu

Stanislav Balík | 24. 7. 2013 | Články a komentáře

Václav Klaus nezavršil svou prezidentskou dekádu jen vydáním desátého svazku svých prezidentských projevů a jiných textů. Začátkem roku 2013 spatřila světlo světa jeho kniha My, Evropa a svět, kterou lze jen těžko žánrově zařadit. Stojí kdesi na pomezí rozsáhlého eseje, komentáře, pamětí, a v dobrém slova smyslu politického pamfletu. To s sebou nese jak celou řadu výhod, zejména ohledně stylu, jímž mohla být napsána, tak na druhou stranu nevýhod, kdy může být čtenář zmaten různým žánrovým přeskakováním. celý článek »

Economia perennis

Alexander Tomský | 26. 6. 2013 | Články a komentáře

Evropu obchází strašidlo deflace čili politika státních škrtů a úspor a následný pád do recese. Jediným anglickým slovem austerity. A hledá se viník. Německo, euro, Evropská centrální banka, absence fiskální unie, luteránská přísnost dcery pastora Angely Merkelové a v neposlední řadě i chybná ekonomická teorie, jež nedovolí stimulovat ekonomiku. celý článek »

Podivná ruská zahraniční politika

Françoise Thomová | 14. 6. 2013 | Analýzy a studie

Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl. celý článek »

Turecko má pro Evropu mimořádný význam

Martina Heranová | 12. 6. 2013 | Analýzy a studie

Již léta jsme na evropské scéně svědky neutuchajících diskusí o tom, zda Turecko patří či nepatří do Evropy. Rozdmýchávají je především ti, kterým je turecká příslušnost k evropské identitě nepohodlná. Staletí společné historie se však nedají vymazat. Území dnešního Turecka bylo vždy součástí impérií, jež byla považována za nedělitelnou součást evropské mocenské architektury, od starověku přes středověk až po moderní dobu. Tvrdit, že je tomu dnes jinak, resp. že Evropa ke svému úspěšnému rozvoji Turecko nepotřebuje, je velmi krátkozraké a svědčí o myšlenkové zatemněnosti přinejmenším určité části evropských politických elit. celý článek »