ekonomika

Pravicová zahraniční politika v ofsajdu

Bohumír Žídek | 7. 1. 2013 | Články a komentáře

S tím, jak se zhroutily poslední naděje Ladislava Jakla být součástí pole kandidátů historicky první přímé volby prezidenta České republiky, je jedna věc definitivně potvrzena: v nadcházejících televizních debatách prezidentských kandidátů se nenajde jediný člověk, který by hájil pravicovou zahraniční politiku. Koneckonců ji nikdo nehájil ani v amerických debatách mezi guvernérem Romneym a prezidentem Obamou. celý článek »

Udržitelný rozvoj a sjednocená Evropa

Lubomír Nondek | 28. 12. 2012 | Analýzy a studie

Často užívané termíny „udržitelnost" nebo „udržitelný rozvoj" jsou nejasné, což pramení nejen z formulační vágnosti, ale i z jejich různých výkladů. Právě to bylo předmětem mé předchozí kritiky týkající se udržitelného rozvoje na národní úrovni, hierarchicky podřízené úrovni EU. Úvaha byla zakončena otázkou, „zda zvolený referenční rámec EU je sám o sobě realistický, zda ho každodenní politika členských zemí i evropských institucí respektuje". Následující text je pokusem o analýzu tohoto referenčního rámce ustaveného Strategií udržitelného rozvoje EU (2003) a její revidovanou verzí (2006). celý článek »

Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací

Aleksander Surdej | 19. 12. 2012 | Články a komentáře

Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země. celý článek »

Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě

Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.¹ Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »

Úspěšný prorok: fiasko „přepáleného“ eura

Lubomír Kopeček | 26. 11. 2012 | Články a komentáře

Krátce před koncem mandátu současného českého prezidenta vyšla v nakladatelství Barrister & Principal kniha Fenomén Václav Klaus. Politická biografie, která mapuje jeho politickou kariéru a vybrané myšlenkové postoje. Autorem je politolog Lubomír Kopeček. V následujícím textu přinášíme ukázku věnovanou Klausovu pohledu na euro. celý článek »

Hans-Olaf Henkel: ECB ztrácí nezávislost

Marie Bydžovská | 8. 10. 2012 | Rozhovory

Zastánce rozdělení eurozóny na sever a jih Hans-Olaf Henkel navrhuje řešení problémů eurozóny. Vedle odchodu čtyř nejbohatších zemí z měnové unie by Evropě podle něj pomohlo i rázné řešení obtíží finančního sektoru včetně rozsáhlé nacionalizace.  Odmítá také tvrzení, že kancléřka Merkelová diktuje celé Evropě. celý článek »

Politická moc a ústavní demokracie

Za konzervatismus ústavních forem

Jiří Baroš | 20. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Slavný morální filozof Alasdair MacIntyre jednou kriticky poznamenal, že „moderní konzervativci se věnují většinou jen uchovávání starších variant liberálního individualismu místo těch novějších". Tito nástupci Edmunda Burka podle MacIntyra zavádějícím způsobem kladou do protikladu tradici k rozumu a trvalost tradice do protikladu ke konfliktu. Podezíravost ke změnám se u nich pojí s obhajobou tradice, která obstála ve zkoušce času; naproti tomu MacIntyre zdůrazňuje dynamičnost tradice a její spojení s rozumem, neboť každé uvažování se „odehrává v kontextu nějakého tradičního způsobu myšlení, který kritikou a vynalézavostí překračuje omezení toho, o čem se až dosud v rámci této tradice uvažovalo". Jsou-li tradice živé, ztělesňují nepřetržitý konflikt; burkovská tradice je ale mrtvá nebo umírá. Nepodařený pokus burkovců o spojení oddanosti danému pojetí tradice v politice s oddaností institucím volného trhu v ekonomice považuje MacIntyre za nekoherentní stejně jako učení zapřisáhlých liberálů.¹ celý článek »

Anonymní tomisté

Když obecné dobro naráží na praktickou politiku

Konrad Janowski, Michał Łuczewski | 11. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Obecné dobro bylo po staletí něčím samozřejmým. I když nebylo nikde k nalezení, nikdo nezpochybňoval, že přece jenom někde existuje. Klasická i křesťanská tradice říkaly jedním hlasem: cílem lidského života je dobro, které stojí jak nad dobrem jedince, tak nad úhrnem takovýchto dober. Osvícenství, které v mnoha ohledech odkaz Athén a Jeruzaléma opustilo, v této věci nejenže nic nezměnilo, ale naopak učinilo obecné dobro - vedle obecné vůle a demokratické metody - jedním ze tří pilířů své koncepce politiky. Jean-Jacques Rousseau pouze přizpůsobil staré koncepce novým podmínkám. Teprve 20. století začalo pojem „obecného dobra" dekonstruovat, přičemž v duchu Josepha Schumpetera poukazovalo na základní problém s jeho definicí i na jistou absenci realismu (reálná politika přece - jak všichni víme - o obecné dobro nijak neusiluje). celý článek »

Dluhová krize a strukturální politika EU: dvě strany jedné mince?

Petr Strejček | 4. 7. 2012 | Poznámky k událostem

Tři renomované agentury Fitch, Moody's a S&P na konci června snížily rating Kypru do kategorie „junk" a země okamžitě požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Čtrnáct dní předtím nás zastihly zprávy o obdobné žádosti ze strany Španělska. Jde po Řecku, Irsku a Portugalsku o čtvrtý a pátý stát EU, který si hodlá finance na záchranu vlastního bankovního systému půjčovat v zahraničí.
celý článek »

Bez emocí k vlastnímu státu nemůžeme pociťovat žádný pozitivní vztah ani k EU

Jan Frank | 29. 6. 2012 | Rozhovory

Profesor Miroslav Novák v exkluzivním rozhovoru pro Revue Politika poodhaluje své názory na Václava Havla a Václava Klause, naznačuje, co to znamená být politologem a k čemu je vlastně politologie dobrá, co nám může pomoci zbavit se korupce a jakým směrem se bude v dohledné době ubírat evropská integrace. celý článek »