Dluhová krize a strukturální politika EU: dvě strany jedné mince?

Petr Strejček | 4. 7. 2012

Poslat do Kindlu

---

Tři renomované agentury Fitch, Moody's a S&P na konci června snížily rating Kypru do kategorie „junk" a země okamžitě požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Čtrnáct dní předtím nás zastihly zprávy o obdobné žádosti ze strany Španělska. Jde po Řecku, Irsku a Portugalsku o čtvrtý a pátý stát EU, který si hodlá finance na záchranu vlastního bankovního systému půjčovat v zahraničí.

Vzpomínám si, jak byla naše země těsně před referendem o přistoupení k EU mediálně masírována o prospěšnosti členství v Unii. Byly to právě výše uvedené země, které nám měly sloužit jako vzor. Usměvaví Řekové nám z televizních spotů oznamovali, že se díky EU postavili na vlastní nohy a založili si vlastní firmu. Charismatický portugalský rybář nám ze své bárky tvrdil, jak mu pomáhají „evropské peníze". A tak dále a tak podobně.

Samozřejmě že se dnes musíme ptát po účelnosti eura a zabrousit (například) do teorie optimální měnové oblasti. Zároveň bychom ale měli podrobit kritice některé mechanismy strukturální politiky EU.

Netřeba se ptát, kolik peněz do „strukturálně potřebných" zemí od 70. a 80. let minulého století odteklo. Nepochybně hodně. Důležitější je, zda se EU strukturálně nivelizovala a jak se například řecké regiony přiblížily regionům německým.  Nebo jak se hospodářsky sblížilo Portugalsko s takovým Švédskem (jež do EU nota bene vstoupilo později).

Řecko, Irsko, Portugalsko i Španělsko se samozřejmě do krize nedostaly kvůli strukturální politice EU. Svou roli sehrála krom společné evropské měny a jejích důsledků (nízko úročené úvěry, růst mezd ap.) řada vnějších vlivů. Souvislost mezi strukturální politikou a krizí tkví v tom, proč se některé státy nemohou z krize vyhrabat. Kam směřovaly peníze z evropských fondů?

Odpovědět mohou opět země samotné. Stačí se podívat na Irsko, které se s ostatními zeměmi ES/EU po svém vstupu v roce 1973 skutečně hospodářsky nivelizovalo. Trvalo to však jednu generaci, než se efekt evropských dotací (1,5 % HDP ročně) směřovaných do vzdělání, výzkumu, IT a lehkého průmyslu v kombinaci s radikálními reformami strany Fianna Fail a zahraničními investicemi v 90. letech minulého století projevil. Zemi mezi roky 1995-2000 rostl HDP tempem 10 % ročně.

Irsko má dle ekonomů největší šanci, že se z krize dostane. Ekonomika je orientována na vývoz; mimochodem rostl i mezi lety 2010 a 2011. Celkově se za toto období zvýšil o 4 %!

Hospodářský systém vybudovaný také (ale nikoli výhradně!) na základě vhodně směřovaných evropských dotací v 70. a 80. letech pomáhá Irsku - na rozdíl například od Řecka - řešit dnešní problematickou ekonomickou situaci.

Revue Politika 7-8/2012

Poslat do Kindlu

---

Diskuse