referendum
O potřebě demokratické politiky
Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie
Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »
O populismu a lidu
Petr Zenkner | 31. 7. 2013 | Analýzy a studie
Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle? celý článek »
Proč referendum?
Před deseti lety jsme hlasovali o vstupu do jiné EU
Bohumír Žídek | 8. 4. 2013 | Poznámky k událostem
Minulý týden byla za přítomnosti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa na Pražském hradě vyvěšena vlajka Evropské unie a prezident republiky Miloš Zeman podepsal dodatek Lisabonské smlouvy umožňující vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Tyto události provázely protesty kritiků ESM a současného směřování evropské integrace. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach při té příležitosti založil petici požadující referendum o vystoupení z Unie. Má to smysl? celý článek »
Anglie se bouří…
Alexander Tomský | 11. 12. 2012 | Poznámky k událostem
...a probouzí ze zlého snu politického sebeklamu. Z naivní čtyřicetileté víry, že kontinentálci jsou rozumní pragmatici a realisté, jak napsal jeden komentátor. Byla to strana konzervativců, která od šedesátých let usilovala o vstup do Evropského hospodářského společenství, aby se jí to v roce 1973 po odchodu generála de Gaulla, jenž přihlášku „anglických hokynářů" dvakrát vetoval, podařilo. Angličané pevně věřili, že vstupují do prostoru stále svobodnějšího obchodu, úspěšné bezcelní zóny a spolupráce suverénních národů. Proto se také angličtí socialisté až do Maastrichtské smlouvy (1992), která dala vzniknout EU, proti tomuto „kapitalistickému spolku" ostře vyhraňovali. Předpokládali totiž, že bude bránit budování (tehdy ještě) korporativního anglického socialismu. celý článek »
Legalizace konopí – nové téma amerických republikánů?
Bohumír Žídek | 1. 11. 2012 | Články a komentáře
Senátor Rand Paul, bývalý kongresman Tom Tancredo, ale i přední představitel náboženské pravice, televizní kazatel Pat Robertson - to jsou jen některé z osobností americké Republikánské strany, jež se vyslovily pro legalizaci konopí. Občané Colorada, Oregonu a Washingtonu budou mít 6. listopadu možnost o třech různých podobách uzákonění tohoto požadavku hlasovat. Tyto iniciativy mají mnoho odpůrců v řadách politiků obou hlavní stran. Nicméně u republikánů nacházejí stále více obhájců a stoupenců. Znamená to změnu trendu v americké politice? celý článek »
ODS, Evropa a referendum
Jan Frank | 19. 1. 2012 | Poznámky k událostem
V souvislosti s vytvářením postoje ODS k pravděpodobnému textu mezivládní dohody směřující k fiskální unii v rámci eurozóny už několikrát zaznělo slůvko referendum. Je možné se k němu vztáhnout jako k bodu obsaženému v koaliční smlouvě i z přesvědčení. Na první pohled to má logiku, neboť naše už beztak osekaná suverenita se případným přijetím smlouvy dále scvrkne, zbude-li vůbec nějaká. Ale myšlenka se v lecčems podobá návrhu na přímou volbu prezidenta. Také referendum se může nepěkně populisticky zvrhnout, opakovat (!), je časově náročné, stojí peníze. Co je však nejdůležitější: z tematického hlediska není nutné. Problém, před nímž ODS stojí, spadá plně do gesce rozhodování dominantní strany vládní koalice. celý článek »
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011 | Články a komentáře
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů. celý článek »
Euroskeptici v britských volbách opět propadli
Daniel Hannan navrhuje, co s tím
11. 5. 2010 | Zaujalo nás...
V zemi, v níž mají euroskeptici většinu, opět zvítězila probruselská klika. Jeden můj přítel, vysoce postavený představitel Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), spočítal, že UKIP přebrala toryům 17 křesel. Je-li tomu tak, pak UKIP umožnila, aby liberální demokraté vstoupili do vlády; 323 poslanců Konzervativní strany většinu nevytvoří. celý článek »
Vlkodav Basescu a krásná Florentina
Josef Mlejnek jr. | 27. 12. 2009 | Poznámky k událostem
Rumunský prezident Traian Basescu nakonec ve volbách konaných na přelomu listopadu a prosince uhájil svůj post i pro druhé volební období. O fous, neboť svého protikandidáta ze Sociálnědemokratické strany (PSD) Mirceu Geoanu porazil poměrem 50,33 ku 49,66 procentům, konkrétně zhruba o 70 000 hlasů. Basescu si po pěti letech v úřadu dokázal udržet svůj elektorát: v roce 2004 ve druhém kole získal 5 126 794 hlasů, letos 5 275 808. celý článek »
Poslední příležitost zabránit přesunu moci
Jak pomoci Václavu Klausovi
Jens-Peter Bonde, Anthony Coughlan | 18. 10. 2009 | Bruselky
V úterý 27. října český ústavní soud pravděpodobně schválí Lisabonskou smlouvu, summit Evropské rady ji 29.-30. října implementuje a s největší pravděpodobností také jmenuje Tonyho Blaira prvním nevoleným prezidentem Evropy. Předseda Evropské komise Barroso bude pracovat s novým týmem, včetně nového ministra zahraničních věcí EU. Summit nebude respektovat ústavu České republiky a nevyčká podpisu jejího prezidenta. celý článek »