Poslední příležitost zabránit přesunu moci

Jak pomoci Václavu Klausovi

V úterý 27. října český ústavní soud pravděpodobně schválí Lisabonskou smlouvu, summit Evropské rady ji 29.-30. října implementuje a s největší pravděpodobností také jmenuje Tonyho Blaira prvním nevoleným prezidentem Evropy. Předseda Evropské komise Barroso bude pracovat s novým týmem, včetně nového ministra zahraničních věcí EU. Summit nebude respektovat ústavu České republiky a nevyčká podpisu jejího prezidenta.

Summity Evropské rady v průběhu ratifikace Lisabonské smlouvy nedodržely řádné demokratické procedury již mnohokrát. Předsedové vlád a prezidenti členských zemí EU se rozhodli ignorovat odmítnutí evropské ústavy francouzským a holandským lidem v referendech v roce 2005; přejmenovali ústavu na Lisabonskou smlouvu a dohodli se na zrušení všech lidových hlasování kromě irského, jemuž zabránit nemohli.

Zastrašili Iry, aby v druhém referendu řekli „ano" smlouvě, kterou většina z nich, stejně jako většina Evropanů, stále odmítá. V opakovaném referendu byli irští voliči namísto rozhodování o Lisabonské smlouvě de facto postaveni před rozhodnutí, zda být či nebýt členy Evropské unie. V celém Dublinu nebyl před referendem k vidění jediný plakát pro schválení smlouvy, který by se poctivě zabýval jejím obsahem. Veškeré propagační materiály byly ve prospěch členství v EU nebo se vztahovaly k údajné marginalizaci a izolaci Irska v EU v případě, že by smlouvu znovu odmítlo.

Irská vláda, irská volební komise a Evropská komise se smluvily na strategii, jakým způsobem o Smlouvě lhát a dezinterpretovat, oč jde. Vláda s volební komisí porušily irské právo tím, že poslaly všem domácnostem zaujaté informace. Evropská komise porušila evropské právo tím, že před konáním referenda zasáhla do irské debaty šestnáctistránkovými přílohami ve všech nedělních novinách. Hlavní politické strany v Evropském parlamentu porušily jak evropské, tak irské právo tím, že zasahovaly do kampaně šířením zavádějících sdělení.

Pokud začne Lisabonská smlouva platit, bude zrozena z demokratického hříchu. O dodatcích smlouvy již žádná referenda nebudou. Výkonná moc reprezentovaná ministry a úřednickým aparátem převezme od voličů vládu nad Evropou; jejich role bude drasticky omezena v porovnání s tím, jakou úlohu tradičně sehrávali v parlamentních demokraciích.

Proto vás vyzýváme k tomu, abyste se naposled pokusili definitivnímu schválení Lisabonské smlouvy zabránit.

Naší poslední nadějí je zopakování verdiktu německého ústavního soudu z 30. června tohoto roku za účelem získání demokratických ústupků parlamentům na národní úrovni některými dalšími ústavními soudy, což by snad mohlo vést k získání dostatečného množství času na uskutečnění britského referenda o smlouvě příští rok.

3. červen 2010 je posledním možným termínem konání voleb ve Spojeném království. Konzervativní strana, která je pravděpodobně vyhraje, slíbila, že britskou ratifikaci Lisabonské smlouvy stáhne a uspořádá referendum, v němž se bude stavět proti ní. Uspořádání lidového hlasování slibovali jak premiér Blair, tak předseda vlády Brown, ale svůj slib nedodrželi. Britům tak byla odepřena možnost vyjádřit se k otázce, která ovlivní budoucnost nejen jejich, ale také budoucnost celé Evropy.

Máme morální právo a demokratickou povinnost pokusit se naposled nedemokratickou Lisabonskou smlouvu (a evropskou ústavu, jíž je ztělesněním) zastavit. Proto jsme připravili návrh k okamžitému zahájení soudních jednání vycházející z rozsudku německého ústavního soudu, a to v co nejvíce členských státech EU.

Cílem by mělo být vydání soudních rozsudků, které by po národních zastupitelských sborech požadovaly zavedení mechanismů parlamentní kontroly toho, jak budou jejich ministři implementovat opatření obsažená v Lisabonské smlouvě. Mechanismů podobných těm, které schválil německý ústavní soud coby nezbytný předpoklad pro to, aby došlo k zabezpečení základních demokratických hodnot v Německu před tím, než dojde k ratifikaci smlouvy, a které byly v září ve Spolkové republice Německo vtěleny do podoby zvláštního zákona.

Autoři působí v Nadaci pro demokracii v Evropské unii.

Diskuse