evropská ústava

Evropa Miloše Zemana

K postojům nového prezidenta k evropské integraci

Tomáš Břicháček | 3. 4. 2013 | Analýzy a studie

Na Pražský hrad s novým prezidentem přichází mimo jiné podstatně odlišný pohled na směřování evropské integrace, než byl ten, jenž v jeho zdech v uplynulých deseti letech nacházel svou baštu a tribunu. Jednoho z nejvýraznějších kritiků současných centralizačních tendencí v EU a zastánce národního státu nahradil v čele republiky – dle vlastních slov – eurofederalista. Změnu začátkem dubna symbolicky stvrdilo vztyčení unijní vlajky na hradních žerdích. celý článek »

Europropaganda

Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012 | Články a komentáře

Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe. celý článek »

Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba

Odpověď Pawłu Ukielskému

Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná. celý článek »

Spolubojovníky obklopený

Recenze Festschriftu Václavu Klausovi

Adam B. Bartoš | 24. 8. 2011 | Články a komentáře

Stěží může něco lépe demonstrovat nepravdivost úskočných titulků, kterými některé magazíny vypravily své první stránky v týdnu, kdy prezident Václav Klaus slavil sedmdesátiny, než kniha, kterou k narozeninám darem obdržel. celý článek »

Zastupitelská demokracie ve spirále evropské politiky

Vít Hloušek | 17. 12. 2010 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

V současné době je módním výrazem pro pojmenování celé řady jevů spjatých s evropskou politikou, společností a ekonomikou slovo krize. V jistém slova smyslu oprávněně, v jiném ale neodpovídá skutečnosti, neboť Evropa představuje jednoznačně ve srovnání s celou řadou jiných částí světa stále ostrov klidu, blahobytu a stability. Možná bychom ale mohli hovořit o tom, že evropské dynamice nastartované po roce 1945 na západě kontinentu a přenesené po roce 1989 i do jeho středu (méně už na jih a východ) trochu dochází dech. Dvě nové a nosné konstrukce poválečného boomu Evropy - sociální stát a evropská integrace - čelí zřetelné výzvě po redefinici, které současná evropská politická elita není schopna z různých důvodů dostát. celý článek »

Lisabonská smlouva nefunguje!

Hynek Fajmon | 15. 3. 2010 | Bruselky

Přívrženci evropské ústavy a poté Lisabonské smlouvy nás několik let přesvědčovali, že přijetí těchto dokumentů je pro Evropskou unii naprosto nezbytné. Říkali, že Evropská unie díky Lisabonské smlouvě „posílí své postavení ve světě" a „odpoví na hospodářské a sociální výzvy 21. století". Smlouva vstoupila v platnost na konci minulého roku a nyní máme po zhruba třech měsících příležitost podívat se na to, zda se tyto sliby skutečně naplnily - nebo se alespoň začínají naplňovat. Zatím vše nasvědčuje tomu, že Lisabonská smlouva nefunguje. celý článek »

Prezident na lisabonském rozcestí

Tomáš Břicháček | 12. 10. 2009 | Bruselky

V příběhu přípravy a prosazování Smlouvy o Ústavě pro Evropu a pozdější Lisabonské smlouvy, který se před očima zainteresované veřejnosti rozvíjel po většinu první dekády nového století, nastává vrcholné dějství. Po ratifikaci smlouvy polským prezidentem stojí na cestě k jejímu nastolení jediná překážka: podpis prezidenta České republiky. celý článek »

Barrosova „Lisabonská“ Komise: nová struktura, nový směr?

Petra Kuchyňková | 20. 10. 2004 | Evropské stránky

celý článek »

Evropské politické strany na konventu

Obhajoba politického programu, nebo vlastní pozice?*

Markéta Pitrová | 20. 4. 2004 | Evropské stránky

celý článek »

Nice, nebo smrt

Vít Hloušek | 20. 1. 2004 | Články a komentáře

Nevydařený summit Evropské unie v Bruselu, který se konal 12.-13. prosince loňského roku, bývá velmi často interpretován jako krach úsilí o posunutí evropské integrace do nové - jaksi předem se předpokládá, že kvalitnější - dimenze. Vzhledem k obecné vlastnosti hledat za neúspěchem vždy nějakého obětního beránka dopadá ostrá kritika zejména na odpůrce návrhu evropského Konventu a jmenovitě na Polsko. Poláci jsou ale v tomto případě nevinní. Vykonali pouze "špinavou práci", za kterou by jim diplomaté (nejen) z ostatních kandidátských zemí měli co nejsrdečněji poděkovat. Pokud bychom hledali viníka krachu bruselského summitu, který nedokázal přimět alespoň k formální demonstraci jednoty a rozhodnosti ani Silvio Berlusconi, neuspěli bychom ani s Finskem, Velkou Británií či Španělskem, které dávaly od začátku jasně najevo svůj radikálně opoziční postoj k návrhu ústavy. Museli bychom patrně poukázat na nenapravitelné eurooptimisty ovládající jednání Konventu, kteří hrubě překročili původní mandát a přišli s kontroverzním a ve svém důsledku zhoubným návrhem evropské ústavy, která od začátku neměla dostatečnou politickou podporu. celý článek »