kultura

Pokrytectví a bezradnost

V oblasti kultury se škrtá, aniž by šéf resortu věděl proč

Marek Pokorný | 24. 6. 2014 | Poznámky k událostem

Webové stránky ministerstva kultury přetékají dobrými zprávami o sociálních aktivitách ministra, takže jednání týkající se znepokojení odborů nad navrženými škrty v rozpočtu vydalo pouze na stručné prohlášení, které zní jako výsměch zdravému rozumu. celý článek »

Nový úkol: cvičit demokraty

V Česku má vzniknout školící iniciativa pro opozici v nedemokratických zemích

Ondřej Šlechta | 17. 2. 2014 | Poznámky k událostem

Po přesunutí sídla Rádia Svobodná Evropa z bavorského Mnichova do Prahy by Česko mohlo přijmout další projekt, jenž by posílil jeho roli coby podporovatele demokratické opozice v nesvobodných zemích po celém světě. Alespoň tak to vidí politici, kteří vítají plán na vznik institutu s předběžným názvem Centrum pro občanskou společnost, které by mělo „cvičit demokraty“. celý článek »

Jak restartovat ODS

Několik poznámek ke směřování a programatice strany

Vít Hloušek | 15. 1. 2014 | Články a komentáře

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím. Nebudu tedy primárně polemizovat, spíše se pokusím doplnit další perspektivu, respektive ukázat na jednu z důležitých věcí, kterou je třeba se po vynoření v rámci hlubokého nádechu zabývat. celý článek »

Disent, ideály a demokratická každodennost

Ke srovnání podmínek, funkcí a výsledků českého a polského disentu

Petr Fiala | 27. 12. 2013 | Články a komentáře

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích. I z tohoto důvodu převzalo nad konferencí záštitu Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hlavním tématem byly otázky spojené s rolí disentu po roce 1989. Čeho jeho představitelé ve společnosti dosáhli, jakým způsobem ji ovlivnili, v jakých oblastech naopak selhali a jak se disent sám rozdělil a jakými směry se vydal. celý článek »

Jarosław Gowin: Povstane nová Chadecja?

Proč v tradičně katolickém Polsku nehraje v politickém životě významnou roli strana, která by se explicitně hlásila ke křesťanskodemokratické orientaci?

Vladimír Hanáček | 11. 11. 2013 | Články a komentáře

V Polsku existuje tradice meziválečných křesťanskodemokratických formací, obecně označovaných zkratkou ChD či termínem Chadecja. Vedle národních demokratů, socialistů a agrárníků tvořila Chadecja jeden ze čtyř nejvýznamnějších ideových proudů tehdejší polské politiky. Po roce 1989 se však v zemi nepodařilo - s částečnou výjimkou národoveckého ZChN - etablovat žádnou stranu, která by snesla označení křesťanskodemokratická. Neúspěchem skončil i pokus v podobě tzv. křesťanské demokracie III. Rzeczpospolité, kterou na sklonku roku 1997 založil bývalý prezident Lech Wałęsa. celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Byla podpora demokracie chybou?

Liberalismus, arabské jaro a zaskočení neokonzervativci

John Agresto | 28. 6. 2013 | Analýzy a studie

S tím, jak narůstá sektářské násilí na Blízkém východě, jak se Irák stále více dostává do íránské sféry vlivu, jak je Afghánistán zřejmě směrován k tomu, aby svou zkorumpovanou demokracii vydal do rukou teroristů a vrahů z Talibanu, a jak jsou americké zájmy a životy obětovány ve prospěch spouště způsobené takzvaným arabským jarem, může být užitečné udělat si přehled v tom, co tyto stále se prohlubující debakly znamenají pro neokonzervativce a pro naše angažmá v šíření demokracie. celý článek »

VK bez hysterie

Anketa k prezidentskému období Václava Klause

Stanislav Balík, Hynek Fajmon, Lubomír Kopeček, František Mikš, Pavel Švanda | 5. 6. 2013 | Články a komentáře

Dvě prezidentská období Václava Klause, nejvýraznějšího a možná nejkontroverznějšího politika českého polistopadového vývoje, umožňují předběžné hodnocení. Mnohé jistě ukáže blízká nebo vzdálenější budoucnost. Redakce časopisů vydávaných Centrem pro studium demokracie a kultury jsou však přesvědčeny, že určité zvážení základních prezidentových činů a způsobu výkonu jeho funkce je možné již nyní, alespoň ve stručné, orientační podobě, respektive v některých aspektech. Nepochybně také proto, aby kampaní proti vyhlášené amnestii nebylo setřeno významnější a dlouhodobější usilování o „politickou politiku“, jak lze snad označit působení Václava Klause ve vysokých státních úřadech. (Slovní spojení „politická politika“ by bylo v jiných než českých kontextech nepochopitelné, zde se jím rozumí politika standardního, liberálního typu, s důrazem na ideově vyhraněné politické stranictví při současném pragmatickém vyhodnocování politicky možného a uskutečnitelného.) O příspěvky byli požádáni pravidelní přispěvatelé partnerského časopisu Kontexty, který se vždy o prezidentovu politiku zajímal a často ji (většinou pozitivně) hodnotil. celý článek »

O intelektuálovi, který se necítí dobře, ale měl by

František Mikš | 15. 5. 2013 | Články a komentáře

Občas se mi zdá, že některé knihy jsou příliš inteligentní a současně skromně nenápadné na to, aby si jich lidi všimli a četli je. Já mám čtení do jisté míry v popisu práce, a tak čtu a také píšu o tom, co mě zaujalo. Snad těchto pár stránek upoutá pozornost ke knize, kterou nemohu charakterizovat jinak než jako vyzrálou a podnětnou. Nabízí skvělou „matérii“ k přemýšlení o současné společnosti, politice, světě, ale především o sobě samém. Napadlo mě ex post, zda jsem si vlastně tento text nenapsal tak trochu pro sebe, jako jakousi autopsychoterapii k posílení vlastní odolnosti vůči rozmrzelosti a přehnané kritičnosti vůči světu, v němž mi je dáno žít. celý článek »

Jak zachránit značku Česká republika?

Dvě agendy pro českou zahraniční politiku

Ondřej Šlechta | 3. 5. 2013 | Články a komentáře

Spor mezi ministerstvem zahraničních věcí a prezidentem o jmenování velvyslanců nezaslouženě hýbe veřejným míněním a budí dojem, že se hraje o mnoho. Ve skutečnosti po jeho skončení spíše zůstane nepříjemná pachuť a touha poražené straně to vítězi při nejbližší příležitosti vrátit. To je to, co zahraniční politika ČR potřebuje nejméně. Je načase si spíše položit otázku, jak se v zahraničí prezentujeme a jaký obraz chceme, aby okolí o České republice mělo. celý článek »