politická korektnost

Ombudsman v první linii normalizace veřejného prostoru?

Bohumír Žídek | 3. 3. 2014 | Poznámky k událostem

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček vyjádřil své soukromé názory na ukrajinskou politickou krizi. Vyvolal vlnu nevole, protože nebyly konformní s převládajícím názorem prezentovaným hlavními médii. celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Nakladatelé do kriminálu nepatří

Ondřej Šlechta | 13. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Vydavateli knihy Adolf Hitler – projevy hrozí trestní stíhání a až tři roky za propagaci nacismu. Zhruba osm let po osvobozujícím rozsudku pro vydavatele českého překladu Hitlerova Mein Kampfu se rýsuje nový spor o to, jaké názory se smí vydávat. Jedná se ze strany orgánů činných v trestním řízení o snahu šikanovat kontroverzního nakladatele a autora, nebo o skutečně upřímně míněnou ochranu ústavnosti a svobody? Před čím vlastně máme být chráněni? celý článek »

Štrasburské vytí na měsíc

Fenomén rezolucí Evropského parlamentu

Tomáš Břicháček | 17. 5. 2013 | Analýzy a studie

Jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu – na stejné úrovni jako třeba rozložení jeho sídla do tří měst – je hluboce zakořeněná praxe chrlení velkého množství nelegislativních usnesení neboli rezolucí, v nichž EP deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení. Není proto od věci podívat se na tento pozoruhodný fenomén pod drobnohledem. celý článek »

Máme mít právo nosit svastiku a rudou hvězdu?

Ondřej Šlechta | 8. 3. 2013 | Poznámky k událostem

Maďarský Ústavní soud před několik dny zrušil zákon, který zakazoval veřejné používání symbolů totalitní moci. Od května tak bude zcela legální procházet se po ulicích a na klopu si připnout například odznak s hákovým křížem nebo rudou hvězdou. celý článek »

Usmrkanci proti filozofovi

Proces s profesorem Ryszardem Legutkem

Bronisław Wildstein | 16. 11. 2011 | Články a komentáře

Proces, který dvojice polských gymnazistů (dnes už studentů) iniciovala proti filozofu Ryszardu Legutkovi, je zcela kuriózní a precedentní. Ztělesňuje jev stále dalekosáhlejších pokusů o umlčování „nekorektních" osob, tedy těch, které neakceptují dnes dominující levicově-liberální ortodoxii a rozšiřování soudní pravomoci za veškeré meze, včetně mezí zdravého rozumu. Může vyjít najevo, že ve vztahu k žákům, kteří se snaží ze školních prostor odstranit v Polsku tradiční krucifixy, ani k jejich jednání nemá filozof právo použít hodnotících výrazů. celý článek »

„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“

Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války

Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011 | Rozhovory

celý článek »

Jde především o zásadní duchovní krizi

Podmínky politické stability v Evropě je možné definovat jen obtížně

Alexander Tomský | 2. 2. 2011 | Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě

Charakterizovat podmínky politické stability v Evropě, na rozdíl od poměrně zjevných podmínek prosperity ekonomické, jde jen obtížně a jen velmi obecně a vágně. Nejde přece o abstraktní výčet politických paradoxů a problémů, jejichž vzájemnou interakci a váhu neumíme posoudit, o jakýsi politologický popis. Anglosaský mechanický termín „systém" není na místě, protože vůbec nejde o systém, ale o živou historii, jejíž dynamiku můžeme zkoumat jenom zpětně a jenom s velkým časovým odstupem. celý článek »

Dvě dekády „pravidel Rushdie“

17. 1. 2011 | Články a komentáře

Od roku 1989, kdy Salman Rushdie vydal svoji knihu, až po občanské protesty v Americe v roce 2010, se opakuje známý vzorec. Začne to tím, že lidé na Západě udělají nebo řeknou na adresu islámu něco kritického. Islamisté odvětí nadávkami a hněvem, dožadují se odvolání daného výroku, hrozí právními spory a násilím, které nakonec konají. Západ neví, co na to říct, kličkuje a nakonec to vzdá. Každý spor vyvolá debatu zaměřenou na otázku svobody slova. Svoji argumentaci podpořím dvěma body. Zaprvé, právo Západu diskutovat, kritizovat, a dokonce zesměšňovat islám a muslimy se během let narušilo. Zadruhé, svoboda slova je méně podstatnou částí problému; ohroženo je něco mnohem podstatnějšího: Zachová si Západ vůči útokům islamistů svoji vlastní historickou civilizaci, nebo ji postoupí islámské kultuře a právu a podřídí se jakési formě druhořadého občanství? celý článek »

Politika, jaká má být…

Dokončení rozhovoru s Petrem Fialou

Ondřej Krutílek | 14. 1. 2011 | Rozhovory

Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal loni dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí. První část rozhovoru vyšla v Revue Politika 12/2010.
celý článek »