Poznámky k událostem
Pár slov k výročí ODS
Aleš Dvořák | 8. 4. 2011
V dubnu uplyne dvacet let od založení ODS, naší jediné vlivné a společensky ukotvené pravicové strany od konce druhé světové války. Podtrhuji slova jediné vlivné a ukotvené, neboť patří mezi základní úspěchy ODS, že se jí podařilo získat a udržet oba přívlastky zároveň. Ostatní pravicová uskupení buď nikdy nedosáhla měřitelného vlivu, nebo nepřežila výměnu osobností zakladatelů ve vedení či jedno volební období ve vládě. Situace, v níž se strana v čase svého jubilea nachází, bude nepochybně příležitostí k mnoha úvahám. Na jedné straně bude poukazováno na vládní angažmá v koalici, která se opírá o nevídaně silnou parlamentní většinu, vykazuje mnohem menší ideovou nesourodost než předchozí koalice a nepostrádá jistý reformní étos. Na straně druhé bude rozebírán historicky nejslabší volební výsledek v loňských sněmovních volbách, setrvalá myšlenková matnost a rozpačité názorové tápání. Právě poslední uvedené charakteristiky jsou podle mého problémem nejvyšší důležitosti, od něhož se ostatní, včetně odlivu voličů, odvíjejí.
Tři procenta
Jan Frank | 1. 4. 2011
Debata o penzijní reformě probíhá. Úhlem pohledu, který chybí, je ale otázka, zda návrh vlády, tedy ta část reformy spočívající v redukci objemu důchodových prostředků ve státním rozpočtu o tři procenta, nějak zásadně přispěje k prevenci dalších krizí našich veřejných financí.
Chceme rovné, nebo nízké daně?
Hynek Fajmon | 9. 3. 2011
V poslední době se u nás vede podivná diskuse o daních. Diskutuje se o sjednocení sazeb, tedy o prosazení toho, čemu se poměrně nepřesně říká "rovná daň". Je to ale skutečně to nejpodstatnější, o čem se má diskutovat? Podle mne nikoliv. Rovná daň totiž může být ve výši 10 % i 100 % - a v obou případech bude rovná. Její účinky jsou ale radikálně odlišné. O "rovnou daň" jde tedy až v druhém řádu. V prvním řádu jde o to, zda jsou daně vysoké nebo nízké. A o tom nám podává svědectví tzv. složená daňová kvóta.
Pravice nemůže zvyšovat daně
Důchodová reforma pohledem europoslance za ODS
Hynek Fajmon | 7. 3. 2011
Od dob Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové platí v západním světě pravidlo, že pravice hodná svého jména daně snižuje s poukazem na rozšiřování prostoru svobody a levice tomu brání s poukazem na nutnost zachování solidarity. My jsme součástí západního světa již jednadvacet let a toto základní členění na naší politické scéně vždy platilo. Vlády vedené ODS za Klause i za Topolánka složenou daňovou kvótu snižovaly a vlády vedené ČSSD za Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka ji mírně, ale přece jen zvyšovaly. Nyní se situace začíná povážlivě měnit.
Kulatý čtverec důchodové reformy
Dušan Šrámek | 7. 3. 2011
Koaliční vláda konečně po patnácti letech přešlapování a nejrůznějších neplodných jednání předložila koncept důchodové reformy. Jde o dobrý či špatný návrh?
Nezvyšujme DPH, zrušme výjimky
Aleš Michl | 7. 3. 2011
Návrh na sjednocení DPH na 20 procentech by měl podle politiků přinést státu asi 50 až 60 miliard korun. Část se dá na minusový systém státních důchodů, dojde ke snížení odvodů dohromady asi o 26 miliard, zbytek na přerozdělování. Stát peníze potřebuje. Vyrovnaný rozpočet není v plánu a penzijní reforma navíc deficit rozpočtu zvyšuje, nikoliv snižuje. Jsem pro jednotnou DPH, ale ve výši maximálně 16 procent - tak aby se daně celkově nezvyšovaly. Mám alternativu, jak to vládě vykompenzovat, když už tak nutně potřebuje utrácet a nedokáže rozpočet vyrovnat, aniž by zvyšovala daně.
Korupce: realita, nebo nouzové téma?
Jan Frank | 7. 3. 2011
Gril s „dopadenými" politiky se točí už druhým rokem. Když se na něm ocitl ministr obrany Alexandr Vondra, začalo to celé připomínat všechny ty revoluce, hnutí a moralistické kampaně, které nakonec pozřou své vlastní iniciátory. Nebo snad někdo tvrdí, že intenzita vyslovování slova korupce v médiích a v politice - a celkový zájem o toto téma - je kontinuální? Kde se ta „očišťovací" vlna vzala? Před třemi, pěti lety jsme tento problém neměli?
Jak dostat Obamu z Bílého domu
Přerozdělení křesel do Kongresu přineslo republikánům zatím jen papírové vítězství
Daniel Rejman | 28. 2. 2011
Počátek druhé dekády 21. století znamená také nové rozložení křesel v dolní komoře amerického Kongresu. Vzešlo z výsledku censu zveřejněného na konci prosince loňského roku. Nynější Kongres je poslední, jehož rozložení volebních okrsků vychází ze sčítání obyvatel uskutečněného v roce 2000.
Blízký východ: z deště pod okap
Ondřej Šlechta | 21. 2. 2011
Západní média byla svržením Mubaraka nepříjemně zaskočena. Jen pár měsíců předtím totiž řada z nich neměla problém s úlevou komentovat zveřejněné depeše serveru Wikileaks, podle kterých se arabské proamerické režimy obávají Íránu a tlačí na Izrael a Spojené státy ve věci urychleného řešení teheránských jaderných ambicí. Proč je to najednou špatně a prozápadní diktátoři, kterým Západ vděčil za stabilitu, se přes noc stali blízkovýchodními Hitlery?
Zaostřeno na egyptská opoziční hnutí
Jana Al Oukla | 11. 2. 2011
Egyptské události vynesly do centra pozornosti zejména Muslimské bratrstvo, objevily se spekulace o možné islamizaci po staletí muslimské země. Zapomnělo se, že Egypt byl a je vůdčí silou islámské kultury a sídlem neuznávanější univerzity al-Azharu, která vzdělává nejen islámské učence a právníky, ale také lékaře, inženýry či překladatele (chlapce i dívky). Klíčem k pochopení celé tamější situace je v současnosti ponejvíce internet.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40