SSSR

Pád komunismu neměl alternativu

Zamyšlení nad klíčovými momenty komunismu u nás, jeho pádem, ale také nad transformací

Filip Šebesta | 9. 12. 2014 | Články a komentáře

Komunismus se u nás, ale i v ostatních státech východního bloku zhroutil před čtvrt stoletím v podstatě bez jediného výstřelu. Dříve než zde nabídnu svou interpretaci toho, jak se to stalo a proč vše šlo až překvapivě hladce, bude třeba alespoň heslovitě připomenout, co tomu předcházelo, protože bez toho nebudeme schopni pochopit, co následovalo. celý článek »

Teror hladem

Jaroslav Pešek | 11. 11. 2014 | Poznámky k událostem

Každý rok se  v listopadu na Ukrajině v lidských obydlích v oknech rozsvěcují svíčky. Ukrajinci si tak připomínají jednu z největších humanitárních katastrof dvacátého století, která postihla Evropu - hladomor v letech 1932-1933. Letos to bude již 81 let a přesto jsou tyto tragické události do značné míry překryty nánosem sovětské propagandy, což deformuje možnost pravdivě poznat podstatu těchto historických událostí. celý článek »

Pravoslaví a ukrajinský konflikt

Soft power v boji o náboženský charakter Ukrajiny

Jaroslav Pešek | 25. 8. 2014 | Články a komentáře

Politická nestabilita Ukrajiny se odráží také v náboženské a církevní oblasti. Jak známo, sovětský režim potlačoval církevní a náboženské aktivity a zavedl proti duchovním i věřícím tvrdé represe. V současnosti je naopak pravoslavná církev součástí zahraniční politiky a „soft power“ kremelského vedení. celý článek »

Republiku a varlata

Proč je marxismus opiem nejen intelektuálů

Lubomír Nondek | 27. 1. 2014 | Články a komentáře

Původním záměrem bylo přinést pouze kritickou recenzi knihy Vratislava Effenbergera Republiku a varlata, která se v předvánoční čtenářské anketě Lidových novin umístila mezi deseti tituly roku 2013. Životní bilancování tohoto zhrzeného marxisty je však zajímavé číst v kontextu jiného díla – studie Ralfa Dahrendorfa Pokoušení nesvobody pojednávající o tom, jak je snadné podlehnout okouzlení totalitními a autoritativními ideologiemi. celý článek »

Brzezinski: silný Západ jen ve spojení s Ruskem

Ondřej Šlechta | 22. 1. 2014 | Poznámky k událostem

Za nejprovokativnější větu v mezinárodní politice uplynulých let by klidně mohla být zvolena tato: „Západ by mohl zabránit svému vytěsnění do marginální role vypracováním nové strategie spočívající ve schopnosti integrovat Rusko a Turecko do západního systému.“ Napsal ji ve své nejnovější knize Strategic Vision Zbigniew Brzezinski, jedna z nejbarvitějších figur zahraniční politiky USA a bývalý studenoválečník, který jako bezpečnostní poradce zostřoval vzájemnou konfrontaci mezi Spojenými státy a SSSR. celý článek »

Par avion VIII.

20. 12. 2013 | Par avion

Analýza slabin EU vůči ruské politice na Ukrajině, názorová proměna Zbigniewa Brzezinského v aktuálních souvislostech, osud bitcoinu a pokračování hádek mezi USA a Německem o odposleších. To jsou témata, jež vám nabízíme v našem nejnovějším přehledu významných textů za poslední týden. celý článek »

Kdo vyhraje Ukrajinu?

Ondřej Šlechta | 16. 12. 2013 | Poznámky k událostem

Oranžová revoluce před lety přivedla do ulic desetitisíce Ukrajinců demonstrujících za lepší budoucnost a orientaci na Evropu. Po dvou letech byl jeden z jejích symbolů, Viktor Juščenko, v prezidentských volbách potupně poražen Viktorem Janukovyčem, který prosazoval orientaci na Rusko a jehož volebnímu štábu radili ruští poradci. Odrážejí současné nepokoje na Ukrajině jen další chimérické představy, které časem způsobí Ukrajincům podobnou deziluzi jako oranžová revoluce, nebo jsme svědky toho, že se skutečně pohnuly ledy? celý článek »

Několik poznámek k Tainterově teorie kolapsu v české kotlině

Lubomír Nondek | 29. 11. 2013 | Články a komentáře

Kniha amerického historika a antropologa Josepha Taintera z roku 1988 Kolapsy složitých společností (první české vydání Dokořán 2009, dotisk 2013) již více než dvacet let ovlivňuje diskusi o nestabilitě složitých socioekonomických systémů, jejich udržitelnosti, zranitelnosti, resilienci a dalších souvisejících tématech. Ohlas Tainterovy práce se projevil i u nás a inspiroval pestrou skupinu českých vědců v čele s egyptologem Miroslavem Bártou k uspořádání tematické konference a k vydání sborníku Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost současnost a budoucnost komplexních společností (Academia 2011, dotisk 2013). Ze zájmu o obě knihy je zřejmé, že téma společenského kolapsu je českými čtenáři pokládáno za aktuální. Je proto užitečné posoudit, jak čeští badatelé Tainterovu teorii uchopili. Velkým nedostatkem českého vydání Tainterovy knihy je ovšem to, že není opatřena kritickým úvodem, který by nejen shrnul vývoj autorových názorů, ale především reflektoval následnou diskusi. celý článek »

Zkrvavené země

O stejnojmenné knize Timothy Snydera

Alain Besançon | 15. 11. 2013 | Články a komentáře

Přestal jsem se už pozastavovat nad tím, že čtenářský zájem o knihy tohoto druhu není příliš velký. Veřejnost má už dost všech těch příběhů vyvražďování, protože vyvolávají nepříjemné pocity hrůzy, protože se obracejí do minulosti a protože jejich aktéři i oběti jsou téměř všichni již mrtvi. A je tu ještě jeden důvod: vytvořilo se obecné schéma, doxa, od kterého nemá nikdo chuť se odchylovat. Představme si řadu do sebe zapadajících kruhů, která má podobu terče. Uprostřed se nachází nejčernější skvrna, chápaná jako absolutní zlo: Hitler a šoa. Ostatní soustředné kruhy se postupně stávají stále světlejšími a získávají podobu zla relativního. Schéma knihy Zkrvavené země takové není. Její autor Timothy Snyder je mladý americký historik, který studoval v Oxfordu. Učí na univerzitě v Yale, kde vede Katedru dějin střední a východní Evropy. Aby se mohl zabývat svým tématem, naučil se všechny jazyky tohoto regionu. Zabýval se horou archivních dokumentů a svědectví. Čistě odborně řečeno, jde o dílo výjimečné kvality. První Snyderovou zásluhou je, že dokázal své téma přesně vymezit prostorově a časově. celý článek »

Podivná ruská zahraniční politika

Françoise Thomová | 14. 6. 2013 | Analýzy a studie

Vývoj ruské zahraniční politiky od pádu komunismu do současnosti je poněkud podivný. Během Jelcinovy éry byla ruská zahraniční politika předmětem vášnivých sporů a za Putina se znovu stala soukromým revírem nejvyšších představitelů Kremlu a předmětem všeobecného konsensu, který nezpochybnilo ani poslední vzbouření. Vždyť Rusko má dnes k racionálnímu vymezení svých národních zájmů stejně daleko jako v sovětské epoše, kdy mu v odpovídajícím vnímání vnějšího světa bránilo ideologické prisma – možná právě proto, že v jeho zahraniční politice zůstaly uchovány prvky leninistické vize, zatímco v domácí politice pád socialismu všechno vymetl. celý článek »