KDU-ČSL

Narušení hlavního proudu

Populisté na koni, tradiční strany na ústupu a nezastavitelný prezident

Ondřej Šlechta | 29. 10. 2013 | Poznámky k událostem

Snad žádné jiné parlamentní volby nebyly spojeny s tak jednoznačným očekáváním. Kolaps pravice očekával kdekdo, od levicových novinářů až po Václava Klause, který ODS otevřeně popřál výprask. Konečný výsledek občanských demokratů byl skutečně horší než očekávání, TOP 09 si výrazně nepolepšila ani nepohoršila a komunisté potvrdili pozici stabilní síly. Debakl kdysi nejsilnější pravicové strany, nástup Andreje Babiše, úspěch Tomia Okamury a návrat lidovců do Sněmovny však brzy po ohlášení výsledků zastínila zcela jiná událost. Pokus vítězné ČSSD spáchat sebevraždu. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ II.

Polistopadová éra a dvacetileté čekání

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2013 | Analýzy a studie

Po pádu komunistického režimu se československé volební zákonodárství, navzdory snaze prezidenta Havla a jeho nejbližších spolupracovníků fandících nominálnímu hlasování, vrátilo k prvorepublikové a poválečné tradici listinného poměrného volebního systému, do nějž byla nově zahrnuta i možnost udělovat preferenční hlasy (téma preferenčního hlasování nebylo při projednávání nových volebních zákonů v prvních týdnech roku 1990 žádnou kontroverzní záležitostí, jelikož je během rozpravy v jednotlivých parlamentech vzpomenul pouze federální poslanec Jan Svoboda, který se vyslovoval pro zavedení smíšeného volebního systému a zrušení možnosti udělovat preferenční hlasy, pozměňovací návrh ale nakonec nepodal). Než však kroužkování získalo na významu, musely uběhnout dvě polistopadové dekády. celý článek »

Proč více proporční sněmovní volební systém pro Českou republiku?

Jakub Charvát | 1. 7. 2013 | Analýzy a studie

Vojtěch Navrátil ve svém článku nazvaném „Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém“, publikovaném nedávno v Revue Politika, rozvíjí myšlenku, že pro podmínky českého politického systému by se hodilo spíše posílení principu reprezentace namísto posilování většinotvorných prvků. Cílem tohoto textu je navázat na Navrátilův článek a podpořit jeho argumentaci. celý článek »

2014: první souběžné volby po 22 letech

Jak se volilo v roce 1992 a co z toho vyplývá

Vojtěch Navrátil | 24. 6. 2013 | Poznámky k událostem

Byť po demisi vlády premiéra Nečase požaduje levicová část dolní komory její rozpuštění, možnost vypsání předčasných voleb se (alespoň prozatím) nejeví být tou nejpravděpodobnější variantou. Nadále tak jako nejreálnější vypadá možnost, že se příští rok na konci května bude v České republice volit současně do Evropského parlamentu i do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv od roku 1998 zažíváme vždy na podzim ve dvouletých periodách souběh senátních a komunálních/krajských voleb, teprve v případě sněmovních a evropských voleb by se jednalo (i přes některé rozdíly, jako je počet volebních obvodů a výše klauzule pro koalice) o první skutečně souběžné volby v historii samostatné České republiky. Naposledy obdobná situace nastala v polovině posledního roku existence Československa, kdy v červnu 1992 měli voliči v českých zemích možnost hlasovat najednou dokonce třikrát – při volbách do Sněmovny lidu (SL FS) a Sněmovny národů Federálního shromáždění (SN FS) a do České národní rady (ČNR). Jaké tyto volby byly? A mohou nám něco napovědět o volbách v roce 2014 (pokud ty sněmovní nebudou předčasně)? celý článek »

Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém

Vojtěch Navrátil | 17. 6. 2013 | Články a komentáře

S volebním systémem pro sněmovní volby je spokojen málokdo. Otázka jeho úpravy je dlouhodobě diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Doslova hitem jsou pak návrhy na změnu současného poměrného systému za většinový. K jejich realizaci ale (prozatím) chybí pověstná „politická vůle“. A přidává se i pochybnost o vhodnosti takového řešení s ohledem na nerozvinutou politickou kulturu oproti zemím, kde většinový systém mají. Proto bych se při úpravě volebního systému vydal opačným směrem – snadným zlepšením toho současného, aby jeho výstupy byly při zachování uzavírací klauzule více proporční a současně napomáhaly vzniku většinových (koaličních) vlád. A nemusela by se kvůli tomu ani měnit ústava. celý článek »

Trojí volební perspektiva české pravice

Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013 | Analýzy a studie

Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev. celý článek »

Bolestivé prezidentské poučení

Jakub Janda | 28. 1. 2013 | Poznámky k událostem

Sdělení, které si musí z prezidentské vřavy zapamatovat každý myslící politik, je jednoduché: Česká republika není Praha a osm milionů oprávněných voličů nesedí jen v pražských kavárnách. Co to znamená pro dnešní politickou realitu? celý článek »

Genderový ráj to napohled

Ať vládnou ženy či muži, výsledek je podobný

Vojtěch Navrátil | 17. 12. 2012 | Články a komentáře

Na konci srpna Fórum 50 % představilo novou kampaň s názvem Čas na změnu?! S její pomocí chce opětovně dotlačit veřejnost k tomu, aby donutila politické strany k zavedení paritního zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, a zvýšil se tak podíl zvolených žen. Psychologickou podporu jim teď dodal i návrh Evropské komise na zavedení povinného zastoupení žen ve vedeních podniků. Obdobně se snažil zmocněnec pro lidská práva zahrnout v připomínkovém řízení kvóty do volebního zákoníku. V jednom z něho podnětů se dokonce objevila i kouzelná formulka, ve které stálo, aby na volebním lístku musel být za jménem kandidáta uveden i údaj o jeho pohlaví. „Argumenty", či spíše lépe řečeno tvrzení, jsou tradiční: mezi počtem žen v politice a mírou korupce existuje silná negativní vazba a ženy jsou při jednání věcnější než muži. Jakmile bude ve volených orgánech samospráv a v parlamentu paritní zastoupení mužů a žen, nastane dle propagátorů kvót takřka ráj na zemi. Odvolávají se přitom na údajné příznivé zkušenosti ze zahraničí. Zkušenost je opravdu výborná věc, především pak ta vlastní. Přesně takovou mám z jednoho jihomoravského okresního města, v jehož zastupitelstvu jsou rovnoměrně zastoupeny ženy i muži. celý článek »

Krajské volby 2012 a pravý střed

Znovuzrození KDU-ČSL coby relevantního systémového aktéra

Vladimír Hanáček | 12. 12. 2012 | Články a komentáře

Výsledky nedávných krajských a senátních voleb se za uplynulý měsíc staly předmětem mnoha úvah a reflexí. Nejvíce pozornosti je věnováno tématu dominance levicových stran a především výraznému posílení pozice KSČM, jakož i historicky bezprecedentnímu poklesu voličské podpory ODS. Strany současné vládní koalice zaznamenaly v porovnání s výsledky předloňských sněmovních voleb značné ztráty, a to především ve prospěch regionálních formací hned v několika krajích. Poněkud menší pozornost byla věnována skutečnosti, že výsledky krajských voleb je možno interpretovat i jako comeback KDU-ČSL, strany s více než devadesátiletou tradicí, jež roku 2010 skončila pod pětiprocentní hranicí voličských hlasů a poprvé v dějinách neobsadila poslanecké mandáty. Politolog Vojtěch Navrátil už v Revue Politika upozornil na několik významných souvislostí, které comeback lidovců ovlivnily. V následujícím pojednání se pokusím jeho argumentaci doplnit a poukázat na širší souvislosti vlivu jednotlivých faktorů, které bezprostředně souvisí především s vývojovými tendencemi formátu českého stranického systému v středopravé části politického spektra. celý článek »

Bez manuálu k volbám nechoďte

Krajské volby ukázaly, že kroužkování má smysl jen za určitých okolností

Vojtěch Navrátil | 8. 11. 2012 | Články a komentáře

Možnost udělovat v krajských volbách kandidátům preferenční hlasy neměla až do letošních voleb valného významu. Kvůli vysoké desetiprocentní hranici hlasů, jež kandidáti museli získat, napomáhaly ke zvolení jen zhruba setině krajských zastupitelů z celkového počtu 675. Po jarní novele volebního zákona, která snížila potřebné kvorum na polovinu, se šance kandidátů na nevolitelných místech poskočit na kandidátkách výrazně zvýšily. Přesto se, jak jsem před volbami prognózoval, žádné pokračování „kroužkovací revoluce" sněmovních voleb z roku 2010 nekonalo. celý článek »