Strana zelených
Čeští zelení - trvale neúspěšná strana
Vojtěch Navrátil | 7. 8. 2014 | Analýzy a studie
V české politice se od devadesátých objevila řada uskupení, která si kladla za cíl proniknout do Poslanecké sněmovny. Z řady stran a hnutí, z nichž mnohá měla doslova jepičí povahu do dnešních dnů prakticky zůstali jen zelení. celý článek »
O dvacet let nazpět
Dění ve Sněmovně se vrací do první poloviny devadesátých let
Vojtěch Navrátil | 4. 12. 2013 | Články a komentáře
Od rozštěpení ODS a vzniku US na přelomu let 1997–1998 získalo české politické spektrum přibližně na jedno desetiletí stabilní strukturu, s hodně velkou nadsázkou lze říci, že „zamrzlo“. Stejně tak takřka ustalo dřívější drolení jednotlivých poslaneckých klubů, vznik nových a hojné přestupy jednotlivých poslanců mezi nimi, což byly průvodní jevy polistopadové transformace politické scény, krystalizace relevantních politických proudů a vytváření a dotváření podoby stranického spektra. Období stranické stability skončilo v průběhu volebního období 2006–2010. Nejviditelnějším příznakem se vedle specifického případu několika sociálnědemokratických přeběhlíků a rebelie některých členů ODS a SZ stal především odchod části členů a poslanců z KDU-ČSL a vznik TOP 09. Volby na konci května 2010 částečně přepsaly politickou mapu České republiky a přišlo volební období, jež proslulo rozkladem poslaneckého klubu VV a pozvolným štěpením ODS. Nedávné předčasné volby přinesly opětovnou a ještě výraznější změnu politické mapy a český stranický systém posunuly v jeho vývoji nazpět někde do období po volbách v roce 1992. Vzhledem k tomu, že pojivem do Sněmovny nově vstoupivších subjektů není světonázorový proud, se kterým by se jejich členové identifikovali, ale jeden silný člověk, který prostě chtěl vstoupit do politiky, občanští demokraté jsou v hluboké krizi a u těch sociálních naplno probublalo schizma v jejich nejvyšším vedení, není vyloučeno, že bychom ve Sněmovně mohli být opět svědky velkého přeskupování sil jako na počátku devadesátých let. V roce 1992 se na půdě ČNR utvořilo devět poslaneckých klubů, z nichž některé se po transformaci ČNR na nynější PSP ČR nedočkaly konce volební období, některé dožily v reziduální podobě, některé nové vznikly a některé nové také i rychle zanikly, aby volební období dokončila vně útroby svého původního mateřského klubu více jak čtvrtina poslanců. Nebude od věci si připomenout ony pionýrské doby, kdy česká politika měla mít ještě obsah. celý článek »
„Pravice“ ze sekáče
Vojtěch Navrátil | 2. 9. 2013 | Poznámky k událostem
Jak známo, volič volí strany buď podle témat, nebo podle kandidujících osobností a nadějí, které vzbuzují. Atraktivní témata česká pravice v poslední době nenabízí, a tak musí sázet na spasitele, zdánlivě neposkvrněné představitele, kteří mají zakrýt mnohdy nevábný zbytek a nalákat voliče. U TOP 09, která je na tom z relevantních pravicových stran, co se týče programových otázek, asi nejlépe, jde názorně vidět rozdíl ve volebních ziscích, pokud za ni (ne)kandiduje Karel Schwarzenberg. Občanští demokraté se zase v posledních letech vždy, když musel neslavně skončit jejich stávající předseda, upínají k osobě nového lídra, který má už jen vahou své morální integrity zvrátit postupující pokles preferencí strany. Jako staronového spasitele se rozhodla povolat do boje Václava Klause také předsedkyně Suverenity a neúspěšná kandidátka do všech možných institucí Jana Bobošíková. celý článek »
Proč více proporční sněmovní volební systém pro Českou republiku?
Jakub Charvát | 1. 7. 2013 | Analýzy a studie
Vojtěch Navrátil ve svém článku nazvaném „Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém“, publikovaném nedávno v Revue Politika, rozvíjí myšlenku, že pro podmínky českého politického systému by se hodilo spíše posílení principu reprezentace namísto posilování většinotvorných prvků. Cílem tohoto textu je navázat na Navrátilův článek a podpořit jeho argumentaci. celý článek »
Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém
Vojtěch Navrátil | 17. 6. 2013 | Články a komentáře
S volebním systémem pro sněmovní volby je spokojen málokdo. Otázka jeho úpravy je dlouhodobě diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Doslova hitem jsou pak návrhy na změnu současného poměrného systému za většinový. K jejich realizaci ale (prozatím) chybí pověstná „politická vůle“. A přidává se i pochybnost o vhodnosti takového řešení s ohledem na nerozvinutou politickou kulturu oproti zemím, kde většinový systém mají. Proto bych se při úpravě volebního systému vydal opačným směrem – snadným zlepšením toho současného, aby jeho výstupy byly při zachování uzavírací klauzule více proporční a současně napomáhaly vzniku většinových (koaličních) vlád. A nemusela by se kvůli tomu ani měnit ústava. celý článek »
Trojí volební perspektiva české pravice
Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013 | Analýzy a studie
Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev. celý článek »
Strategie politických stran v přímé prezidentské volbě
Vladimír Hanáček | 10. 9. 2012 | Články a komentáře
Zavedení přímé volby prezidenta v České republice nese četné znaky absurdního dramatu, u nichž se již v minulosti mnohokráte zastavovali mnozí politologové i ústavní právníci. Jedním z nejparadoxnějších výrazů těchto tendencí je vztah přímé volby prezidenta a politických stran. celý článek »
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011 | Analýzy a studie
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet? celý článek »
Koho letos volit?
Analýza volebních programů stran pravice a středu
Miroslav Mareš | 10. 5. 2010 | Články a komentáře
Volby do Poslanecké sněmovny přinášejí pro politické strany nutnost vypracovat volební programy. V roce 2010 je způsob jejich vytváření i prezentace poměrně konveční (nebyl např. využit žádný netradiční způsob postupného uveřejňování programu, jako to učinila ODS ve formě volebního desatera v roce 2002, kdy svůj program kompletně zveřejnila až týden před volbami). Určitým specifikem je to, že některé nově vzniklé strany využívají svá původní či obecně pojatá programová prohlášení jako volební program - např. Strana práv občanů Zemanovci a do určité míry i Věci veřejné. Tato situace částečně evokuje první polistopadové volby v roce 1990, kdy se rovněž využívaly první programové listiny i jako volební programy, byť u mnohem většího množství subjektů, než je tomu v současnosti.
celý článek »
Státní energetická koncepce: pár klasů mezi koukolem
Dušan Šrámek | 27. 11. 2009 | Články a komentáře
Po nekonečných diskusích a různých vládních komisích, jako byla ta Pačesova nebo následná „oponentní", konečně spatřila světlo světa aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Základním ovšem problémem je, zda je vůbec účelné podobné materiály vypracovávat a přijímat, zvlášť mají-li být závazné nejen pro stát a veřejnoprávní instituce, ale i pro soukromé hospodářské subjekty. celý článek »
1