Rakousko
Rakouský obrat k Izraeli
31. 12. 2014 | Zaujalo nás...
Již delší dobu lze vysledovat integraci proizraelského postoje do politiky části evropských krajně pravicových stran. Marine Le Penová hovoří o loajalitě k Izraeli, její zahraničně-politický poradce Aymeric Chauprade o povinnosti francouzských vlastenců podporovat Izrael v boji proti islamistům. Proizraelskou rétoriku si osvojil i nizozemský populista Geert Wilders. celý článek »
Jak restartovat ODS
Několik poznámek ke směřování a programatice strany
Vít Hloušek | 15. 1. 2014 | Články a komentáře
Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas a Petr Sokol zahájili svým textem Vynořit se a nadechnout nutnou diskusi o stavu a výhledech Občanské demokratické strany. Souhlasím s jejich názorem, že debata o ODS je debatou o české občanské pravici obecně. Pokusím se do ní přispět. Považuji výchozí text zmiňovaných autorů za velmi kvalitní analytický vstup, byť některé jejich argumenty (například o směřování „evropské“ politiky strany) nesdílím. Nebudu tedy primárně polemizovat, spíše se pokusím doplnit další perspektivu, respektive ukázat na jednu z důležitých věcí, kterou je třeba se po vynoření v rámci hlubokého nádechu zabývat. celý článek »
Jak se to má s prezidentem a jmenováním vlády?
Zdeněk Koudelka | 6. 12. 2013 | Poznámky k událostem
Návrh nové vlády vzbudil diskuzi, zda prezident musí vyhovět premiérovi. U ústavních aktů je nutné odlišit aspekty právní a politické. V parlamentní republice je politickou zvyklostí, že prezident vyhovuje návrhům premiéra na obsazení vlády. Zvyklost však není ústavním příkazem. Prezident je totiž za jmenování a odvolání vlády právně odpovědný před Ústavním soudem, kde jej může žalovat Senát. Právní odpovědnost se vyvozuje jen vůči tomu, kdo má svobodu rozhodnutí zvolit mezi správným a špatným. celý článek »
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011 | Články a komentáře
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře. celý článek »
Padlo poslední omezení EU
Dušan Šrámek | 2. 5. 2011 | Poznámky k událostem
Letošní první máj byl jako svátek práce přelomový. Po sedmi letech od našeho vstupu do Evropské unie konečně padla poslední bariéra, která doposud bránila plné liberalizaci a otevření pracovního trhu. Sedmileté přechodné období, které si v roce 2004 vydupalo Německo a Rakousko, bylo skvrnou na pověsti EU coby prostoru s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu - a práce. celý článek »
Reforma sociálního státu – rakouský příklad
Vít Hloušek | 20. 7. 2003 | Články a komentáře
1