Evropská unie

Turecký paradox

Proč Turecko není přes prohlubující se spolupráci s EU členství o nic blíže, než bylo před deseti lety

Filip Tuček | 28. 11. 2011 | Články a komentáře

Nejpozději po finanční krizi v roce 2008 a následné recesi, která byla nejhlubší a nejzávažnější od roku 1929, začalo být zřejmé, že Spojené státy - a potažmo Západ - ztrácejí svou dominanci.¹ V nově nastupujícím multilaterálním globálním uspořádání bude hrát stále významnější roli větší množství relativně nových globálních aktérů. Pro Evropu je jedním z nejdůležitějších Turecko. To dnes již nemá esenciální zájem na členství v Evropské unii, jak tomu bylo dříve. Spíše se formuje nový model spolupráce. Pro pochopení toho, proč je vznikající forma partnerství Turecka s Evropskou unií z potenciálních alternativních modelů pravděpodobně tou oboustranně nejvýhodnější, je nezbytné porozumět příčinám tureckého vzestupu v poslední dekádě. celý článek »

Bude mít EU jednotný občanský zákoník? (2. díl)

K návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje

Tomáš Břicháček | 23. 11. 2011 | Analýzy a studie

11. října 2011 předložila Evropská komise návrh nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje (Common European Sales Law, CESL). Za tímto poměrně šedým, technicky znějícím titulem se skrývá projekt s velkou politickou citlivostí, kterým pokračují letité snahy Komise o významnější vkročení unijní legislativy do oblasti občanského práva. Komisařka Viviane Redingová otevřeně hovoří o tom, že by měl pomoci vydláždit cestu k evropskému občanskému zákoníku. celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".¹ Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"² a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".³ Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"⁴ jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?⁵ Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »

Nestrašte nás Ruskem!

Jaroslav Pešek | 26. 10. 2011 | Poznámky k událostem

Častým argumentem při odůvodňování neúspěšnosti mezinárodní politiky ve vztazích s Ruskou federací je energetická závislost. Není ale problém jinde? celý článek »

Evropa a oslabování okcidentu

Petr Fiala | 21. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu. celý článek »

V Bruselu se narodil ekonomický bratříček politické korektnosti

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2011 | Poznámky k událostem

Politická korektnost začala zaplevelovat nejprve USA a pak i neamerický svět ve druhé polovině 20. století. Její kritici jako třeba Anthony Browne ji popisují jako „ideologii, která klasifikuje určité skupiny lidí jako oběti, jež potřebují ochranu před kritikou, a jejíž příznivci věří, že jiný postup nelze tolerovat". Ve světle (či spíše tmě) pokračující dluhové krize se tento princip rozšířil ze skupin obyvatel do ekonomické sféry na státy jako instituce. A tak se ve čtvrtek 20. října 2011 dočkala politická korektnost svého mladšího sourozence. celý článek »

Snižme rozpočet EP o 24 % ročně

Úspory téměř půl miliardy eur lze dosáhnout omezením byrokracie

12. 10. 2011 | Poznámky k událostem

Zatímco národní vlády přijímají úsporná opatření, aby snížily svůj dluh a posílily hospodářský růst, Evropský parlament požaduje navýšení svého rozpočtu. Studie nadace New Direction - The Foundation for European Reform ovšem ukazuje, že rozpočet EP by naopak mohl být výrazně ponížen. celý článek »

„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“

Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války

Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011 | Rozhovory

celý článek »

EU jde po stopách Járy Cimrmana

Hynek Fajmon | 29. 9. 2011 | Poznámky k událostem

Český génius Jára Cimrman se proslavil v mnoha oborech lidské činnosti. Jeho nesmrtelnou zásluhou je ovšem to, že se stal objevitelem „slepých uliček". Cimrman mistrně dokázal odhalovat, „kudy cesta nevede". V tomto svém úsilí dosáhl mimořádných výsledků, což jeho obdivovatelům určitě nemusím připomínat. Určitě by měl radost z toho, že v jeho stopách se nyní vydala i Evropská unie, protože se stala „majákem" boje proti globálnímu oteplování a „průkopníkem" v boji za zavedení daně z finančních transakcí. celý článek »

Bouřlivé pozdní léto evropských centralistů

Tomáš Břicháček | 28. 9. 2011 | Články a komentáře

Zatímco na východním pobřeží Severní Ameriky koncem srpna běsnil hurikán Irene, starý kontinent je v posledních týdnech ošleháván smrští jiného druhu. Pozdní léto je tentokrát ve znamení mohutného vzepětí agitační činnosti zastánců „stále užší Unie". V jejich pestrém táboře to na pozadí dluhové krize eurozóny hučí jako v úle. Nemine snad jediný den, aby z jeho prominentních míst nezaznělo hlasité, patetické volání po dalším významném posilování EU. Zpravidla jej provázejí - jako varování pro případ, že k takovému posílení nedojde - katastrofické scénáře zkázy jednotné měny nebo Unie jako takové, úpadku vlivu Evropy ve světě a ledasčeho dalšího. celý článek »