filozofie

„Filosofický marxismus si stále uchovává jistou intelektuální přitažlivost“

Rozhovor s Markem Bankowiczem o jeho nové knize Kritikové marxismu

Michal Kubát | 30. 12. 2013 | Rozhovory

Marek Bankowicz (1960) je profesorem politologie působícím na Institutu politické vědy a mezinárodních vztahů Jagellonské univerzity v Krakově. Je vedoucím tamní Katedry soudobých politických systémů. Zabývá se demokratickými a nedemokratickými režimy. Věnuje se také politickým ideologiím, a to zejména takovým, které stanoví základ totalitních režimů. Je autorem mnoha knih. Dvě jeho práce vyšly v českém překladu: Demokraté a diktátoři (Praha 2002) a Státní převrat (Praha 2010). celý článek »

Slova dnes o ničem nevypovídají

Filozof Guy Sorman nejen o francouzské levici

Lukasz Pawłowski | 19. 9. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Progresivní liberalismus? Odpověď klasického liberála

Bohumír Žídek | 3. 6. 2013 | Články a komentáře

Jiné právo nedávno zveřejnilo zamyšlení Barbary Havelkové „Čí svoboda? A jaká svoboda? Krátká úvaha nad českým ,liberalismem‘“. Autorka kritizuje a problematizuje určité – ať už skutečné či domnělé – postoje „českých neo-liberálů“, jak přezdívá zastáncům klasického liberalismu. Zpochybňuje předpoklad, že to, oč klasičtí liberálové usilují, je skutečnou svobodou a nabízí alternativní koncepci tzv. progresivního liberalismu, který se svým textem pokusila ustavit. celý článek »

Skutečná pravicová zahraniční politika: cíle a prostředky

Roman Joch | 20. 2. 2013 | Články a komentáře

Bohumír Žídek v článku Pravicová zahraniční politika v ofsajdu hájil myšlenku, že skutečně pravicová politika je striktně neintervenční. A ostře kritizoval zahraniční vojenské intervence (ať už humanitární či nikoli) jako levicové a neslučitelné s pravicovým pohledem. Za typické představitele pravicové zahraniční politiky uvedl americké senátory Roberta Tafta a Randa Paula. Když už použil amerického příkladu, zaráží, že mezi senátorem Taftem, který zemřel v roce 1953, a senátorem Paulem, jenž byl zvolen v roce 2010, nikoho jako představitele pravicové zahraniční politiky neuvádí. Není tam uveden Barry Goldwater, vůdce americké pravice přelomu 50. a 60. let 20. století, nebo Ronald Reagan, vůdce americké pravice od konce 60. do konce 80. let 20. století; či, pokud si odskočíme za oceán, Winston Churchill a Margaret Thatcherová. Goldwater, Reagan, Churchill, Thatcherová, o jejichž pravicovosti nemůže být pochyb, totiž do striktně vymezeného Žídkova rigidně antiintervencionistického schématu nezapadají. To je má největší námitka proti Žídkově tezi: je rigidně ideologická, a proto nepravicová. celý článek »

Solidarita, jedno z nejpolštějších slov

Zdisław Krasnodębski | 28. 1. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Když v Polsku mluvíme o solidaritě, nemůžeme to nevztahovat k „Solidaritě" psané s velkým „S", ke společenskému hnutí za nezávislost osmdesátých let 20. století. A právě tehdy, kdy vznikala „Solidarita", se znovu a trochu jinak než dosud začalo mluvit o „solidaritě", která se stala jedním ze základních pojmů v polském politickém jazyce. celý článek »

Pravicová zahraniční politika v ofsajdu

Bohumír Žídek | 7. 1. 2013 | Články a komentáře

S tím, jak se zhroutily poslední naděje Ladislava Jakla být součástí pole kandidátů historicky první přímé volby prezidenta České republiky, je jedna věc definitivně potvrzena: v nadcházejících televizních debatách prezidentských kandidátů se nenajde jediný člověk, který by hájil pravicovou zahraniční politiku. Koneckonců ji nikdo nehájil ani v amerických debatách mezi guvernérem Romneym a prezidentem Obamou. celý článek »

Politika jako způsob realizace svobody

Anna Kopeć | 14. 12. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Svoboda coby filozofická a politická kategorie byla pro polské myslitele vždy problémem. Diskuse na téma svobody probíhala v Polsku souběžně s dějinným vývojem; dalo by se říci, že určuje dějiny Rzeczpospolité. Počínaje tzv. sněmovní konstitucí (statuty Nihil novi) z roku 1505 přes liberum veto, osvícenské spisy Hugo Kołłątaje a Stanisława Staszice, povstaleckou a válečnou „horečku romantiků", období Polské lidové republiky až po rok 1989 a pontifikát Jana Pavla II. Svoboda nikdy nebyla něčím samozřejmým, nejčastěji však byla interpretována v politických kategoriích. celý článek »

Od kořenů svobody k jejím hranicím

Kritické úvahy o podstatě a charakteru lidské svobody

Ladislav Zemánek | 29. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

O svobodě toho bylo v lidských dějinách napsáno mnoho. Někteří ji vyzdvihovali jako to nejcennější, co člověk může mít, jiní ji člověku ve jménu determinismu upírali. I dnes má smysl se jí zabývat, byť se může zdát, že přinejmenším v západním světě zvítězila. Možná je totiž ohrožena víc než kdy předtím. Vědomí toho, že svobodu nelze oddělovat od Boha, je totiž čím dál slabší. celý článek »

Brát pluralismus vážně

K debatě o právu, politice, spravedlnosti a Evropské unii

Pavel Dufek | 19. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Dovolím si začít poněkud zeširoka. Mezi komentátory ze všech zákoutí politického spektra existuje pozoruhodná shoda na tom, že „současná společnost" se buď již nachází v bídném stavu, nebo k němu pomalu, leč jistě směřuje, z čehož plyne, že její vyhlídky jsou v každém případě tristní, pokud ovšem něco neučiníme, respektive něčemu jinému nezabráníme. Bronisław Wildstein nabídl svoji verzi tohoto příběhu, přičemž se jedná o verzi ambiciózní co do tematického záběru, identifikace příčin a viníků i navrhovaných prostředků nápravy. Následující text bude v porovnání s jeho „výkopem" asymetrický, co se týče délky, obsahu, ambicí i žánru. celý článek »

Solidarita jako základ sociální politiky?

Patrik Taufar | 26. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Koncept solidarity bývá v současném společenském diskurzu předmětem sporu mezi těmi, které zjednodušeně nazýváme sociálními liberály, a neoliberály. V českém prostředí je názorová diference dobře patrná. Poslední léta je politicky prosazována spíše neoliberální koncepce, paradoxně však v částečné opozici k názorům veřejnosti. Takto rozehraná hra může mít velký význam pro oživení politického konzervatismu, jehož současný příklon k neoliberálním tezím zdaleka nemusí být definitivní. Solidarita v širším pojetí může být dobrou (byť prozatímní) náplní konzervativní politiky v realitě neideálního světa.
celý článek »