regulace

Likérky, growshopy a kdo dál?

Marek Numerato | 28. 2. 2014 | Zaujalo nás...

Také se domníváte, že u nás panují žalostné podmínky pro podnikání, které souvisejí s nadměrnou byrokracií spojenou se založením i provozem podnikání, daňovým zatížením a regulacemi, jimiž se firmy a živnostníci musejí řídit? celý článek »

45 nesmyslných opatření a nápadů EU

Bohumír Žídek | 13. 12. 2013 | Články a komentáře

Slovenská Nadace F. A. Hayeka s přispěním německé Friedrich Nauman Stiftung vydala studii Filipa Vačka. Ta odhaluje jednačtyřicet nejrůznějších opatření a nařízení EU, která se vyznačují vysokou mírou absurdity a nesmyslnosti, a přidává k nim čtyři výrazné příklady plýtvání prostředky. celý článek »

Zamyšlení nad knihou Nicholase Wapshotta „Keynes – Hayek“

Václav Klaus | 23. 10. 2013 | Články a komentáře

Každá velká ekonomická porucha vyvolá diskusi, při které se připomenou minulé spory na stejné téma. Cílem je maximálně se z nich poučit, i když – jak dokazuje i tato kniha – lidé poučitelní nejsou. Krize let 2008–2009 nemohla mít osudy jiné. Anglický žurnalista a historik (ale i mimořádně kvalitní ekonom) Nicholas Wapshott využil této chvíle k napsání čtivé, prameny velmi dobře podložené, v každém případě kvalitní knihy o sporu Keynese a Hayeka, sporu, který – jak je uvedeno v podtitulu – „definoval moderní ekonomii“. Toto téma mu umožnilo velmi plasticky vylíčit ekonomickou historii posledních devadesáti let a roli, kterou v ní sehráli Keynes a Hayek, resp. jejich myšlenky. Čtenář jistě ví, že Keynes obhajoval roli státu, Hayek roli trhu. celý článek »

Krize liberalismu

Pierre Manent | 18. 10. 2013 | Analýzy a studie

Letos na jaře publikovala revue Commentaire text přednášky, kterou Pierre Manent přednesl v kroužku Politique autrement (Politika jinak) 8. února 2011, v podobě, v jaké vyšla v sešitech tohoto sdružení v říjnu 2012. Po přednášce následovala diskuse, která autorovi pomohla upřesnit a prohloubit analýzu situace, v níž se nachází Francie a Evropa. Přinášíme mírně krácený text Manentovy přednášky a také několik otázek a odpovědí z následující diskuse. celý článek »

Jsme papežštější než papež?

Vnitrostátní mechanismy České republiky ve vztahu k tvorbě a implementaci sekundárního práva EU

Tomáš Břicháček | 23. 9. 2013 | Analýzy a studie

1. května 2014 uplyne deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Toto výročí poskytne příležitost k hodnocení celé řady aspektů a důsledků členství a dosavadních zkušeností s ním. S ohledem na to, jak zásadní význam má v integračním procesu normotvorba unijních institucí, jednou z oblastí, které si při těchto úvahách zasluhují pozornost, je fungování vnitrostátních mechanismů, jimiž jsou orgány členského státu zapojeny do legislativního procesu EU a těch, jimiž jsou implementovány právní předpisy EU. Následující příspěvek sleduje tuto problematiku ve vztahu k České republice. V první části přináší vhled jednak do nastavení postupů projednávání legislativních návrhů EU a vytváření národních pozic k nim (s důrazem na otázku fungování demokratické kontroly ze strany parlamentu), jednak do postupů provádění přijatých předpisů, zvláště směrnic. V druhé části text shrnuje a rozebírá dosavadní zkušenosti s fungováním těchto mechanismů. Zabývá se mimo jiné podílem vlivu různých aktérů na dotčené procesy (opět s důrazem činnost parlamentu), zkoumá míru jejich aktivního, či naopak pasivního přístupu (mj. na otázce tzv. „pozlacování“ unijního práva či na sporech s unijními institucemi) a vyzdvihuje některé významné počiny českých orgánů v daném kontextu. celý článek »

Sociální politika EU – tragikomedie na pokračování

Tomáš Břicháček | 29. 7. 2013 | Analýzy a studie

Evropská integrace už dávno není zaměřena výlučně nebo dominantně na hospodářskou spolupráci. V průběhu let vstoupila do nejrozmanitějších sfér od ochrany životního prostředí, přes oblast vnitra a justice až po témata, jako je sport, civilní ochrana nebo výzkum vesmíru. Těžko dnes najít v rámci věcí veřejných problematiku, která by stála zcela mimo působnost unijních kompetencí a zájmů. Jednou z klíčových oblastí, kde se Unie pevně usadila v sedle, její činnost zažívá velkou expanzi a ambice jdou ještě mnohem dále, je sociální politika. O jejím významu svědčí už nasměrování prvních dvou unijních desetiletek, totiž tzv. Lisabonské strategie a nynější strategie EU 2020. Témata sociální politiky zde spolu s ochranou životního prostředí figurují jako dvě hlavní složky vedle okruhů ryze ekonomických. Příslušné pravomoci EU se vztahují především k podpoře zaměstnanosti, ochraně zaměstnanců a antidiskriminační agendě, unijní instituce nicméně dlouhodobě projevují dychtivost hovořit i do nejrůznějších jiných aspektů sociálních věcí členských států bez ohledu na hranice kompetencí EU. Čím dál odvážnější a radikálnější počiny Bruselu vzbuzují ve vzrůstající míře nevoli a kontroverze. Tento příspěvek by měl vést k zamyšlení nad vhodností rozhodování o sociální politice na nadnárodní úrovni, nad současným rozsahem pravomocí Unie, ale i nad způsobem, jak jsou tyto pravomoci využívány. celý článek »

Štrasburské vytí na měsíc

Fenomén rezolucí Evropského parlamentu

Tomáš Břicháček | 17. 5. 2013 | Analýzy a studie

Jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu – na stejné úrovni jako třeba rozložení jeho sídla do tří měst – je hluboce zakořeněná praxe chrlení velkého množství nelegislativních usnesení neboli rezolucí, v nichž EP deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení. Není proto od věci podívat se na tento pozoruhodný fenomén pod drobnohledem. celý článek »

„La Pasionaria“ digitálního věku

Případ Viviane Redingová

Tomáš Břicháček | 27. 9. 2012 | Články a komentáře

Těžko hledat mezi prominenty dnešní Evropské unie někoho, kdo tak dokonale zosobňuje nynější stav unijní politiky a intelektuální trendy v ní panující, jako je místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová. Tato mimořádně energická žena s jiskrou v oku a se zápalem revolucionářky dělá vše, co je v jejích silách, aby posunula Unii směrem ke svému ideálu světlé budoucnosti. Tu vidí na jedné straně ve vytvoření skutečného evropského federativního státu, který bude světovou velmocí. Na druhé straně chce v tomto státě nastolit své vlastní pojetí „spravedlnosti" založené mj. na antidiskriminační legislativě, pohlavních kvótách, rovnosti ve výsledku. Ke svému cíli směřuje s odhodláním lokomotivy, na jejíž čelní straně zpod modrého nátěru prosvítá špatně přelakovaná rudá hvězda. celý článek »

Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?

Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond¹ - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
celý článek »

Peníze a politika: Velký kapitál nadále podporuje levici

Petr Hampl | 8. 8. 2011 | Články a komentáře

Moc a peníze najdeme především tam, kde se rozhoduje o regulacích. A také u poradenských a právních firem, které pro takové instituce pracují. Logickým důsledkem je finanční superpřevaha těch politických stran, které usilují o zvyšování daní a státních zásahů. celý článek »