pravice

Úkol pro senátní volby 2014: společně proti levici

Vojtěch Navrátil | 19. 4. 2013 | Články a komentáře

Pravice dostala v posledních senátních volbách loni na podzim pořádně na frak. Kandidáti ODS a TOP 09/STAN postoupili do druhého kola dohromady pouze v deseti obvodech, tedy ve stejném počtu obvodů jako komunisté. Vše mohlo být jinak, kdyby TOP 09 sebevědomě neodmítla nabídku ODS (byť je otázka, nakolik vážně míněnou) na nominaci společných kandidátů v některých obvodech. Příště už by pravice – chce-li v Česku přežít – takovou chybu udělat neměla. celý článek »

Nedobré vyhlídky ODS

Vojtěch Navrátil | 18. 3. 2013 | Články a komentáře

Bývá to už u ODS v poslední době tak trochu rituál. Po debaklu ve volbách se vždy její vedení zaklíná tím, že strana dostala lekci, že musí získat zpět ztracenou důvěru. Od slov se ale nikdy výrazněji nepokročilo k činům. Otázkou je, zda je to vůbec možné. celý článek »

Pravice pro „obyčejné lidi“

Bohumír Žídek | 1. 3. 2013 | Články a komentáře

Jak jsem před nedávnem napsal, souboj Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana neznamenal klání mezi pravicí a levicí, nýbrž mezi levicovým elitářstvím a levicovým populismem. A jak ve Finmagu správně poznamenal Petr Hampl, pravice bude muset v budoucnu oslovit alespoň část z 2,5 milionů voličů, kteří dali svůj hlas Zemanovi. Lze to ale udělat a nezpronevěřit se základním kamenům pravicové filozofie?

Údržbáři impéria

Nová Obamova administrativa

Lukáš Hoder | 27. 2. 2013 | Články a komentáře

Jestliže si centrální figury administrativy George W. Bushe výhružně říkaly „Vulkáni" a pro první administrativu Baracka Obamy se vžilo označení „Tým rivalů", jak nazvat druhou Obamovu vládu? celý článek »

Trojí volební perspektiva české pravice

Vladimír Hanáček | 25. 2. 2013 | Analýzy a studie

Bezprostředně po nedávných prezidentských volbách se naplno rozproudila debata o tom, nakolik lze výsledek především jejich prvního kola vnímat jako signifikantní ukazatel budoucí perspektivy vývoje celého českého stranického systému. Výstup v rámci prezidentské volby lze z řady důvodů relativizovat. Především je zde evidentní vysoká míra personalizace voličského výběru a upozadění role politických stran coby srozumitelných a čitelných značek. Dominance Miloše Zemana na levici nikoho neudivila jak s přihlédnutím k jeho politické minulosti v ČSSD, tak s ohledem na absenci komunistického kandidáta. Nikdo by si snad netroufl předpokládat, že Zemanův zisk signalizuje potenciální dominanci SPOZ v levé části stranického spektra po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, jakkoliv samotná přítomnost strany v Poslanecké sněmovně a její systémová relevance je více než reálná. O něco složitější situaci představuje současná systémová konfigurace v prostoru pravice a pravého středu stranického kontinua, kde dochází k významným voličským posunům nejen v rámci proběhnuvší prezidentské volby, ale důležitý poznatek v tomto ohledu poskytly již podzimní volby do krajských zastupitelstev. celý článek »

Skutečná pravicová zahraniční politika: cíle a prostředky

Roman Joch | 20. 2. 2013 | Články a komentáře

Bohumír Žídek v článku Pravicová zahraniční politika v ofsajdu hájil myšlenku, že skutečně pravicová politika je striktně neintervenční. A ostře kritizoval zahraniční vojenské intervence (ať už humanitární či nikoli) jako levicové a neslučitelné s pravicovým pohledem. Za typické představitele pravicové zahraniční politiky uvedl americké senátory Roberta Tafta a Randa Paula. Když už použil amerického příkladu, zaráží, že mezi senátorem Taftem, který zemřel v roce 1953, a senátorem Paulem, jenž byl zvolen v roce 2010, nikoho jako představitele pravicové zahraniční politiky neuvádí. Není tam uveden Barry Goldwater, vůdce americké pravice přelomu 50. a 60. let 20. století, nebo Ronald Reagan, vůdce americké pravice od konce 60. do konce 80. let 20. století; či, pokud si odskočíme za oceán, Winston Churchill a Margaret Thatcherová. Goldwater, Reagan, Churchill, Thatcherová, o jejichž pravicovosti nemůže být pochyb, totiž do striktně vymezeného Žídkova rigidně antiintervencionistického schématu nezapadají. To je má největší námitka proti Žídkově tezi: je rigidně ideologická, a proto nepravicová. celý článek »

ODS bicepsy nestačí

Jan Frank | 11. 2. 2013 | Poznámky k událostem

Neúspěch Přemysla Sobotky v prezidentské volbě ODS pořádně zatřásl. V obavách o výsledek blížících se sněmovních voleb se aktivizuje členská základna, přijímají usnesení, vymýšlejí praktické koncepty, jak stranu ozdravit, zvěrohodnit a posílit. Aby se dílo zdařilo, je třeba co nejpřesněji určit proporce mezi dvěma nejčastěji zdůrazňovanými problémy ODS: nedůvěrou voličů v důsledku skandálů a nízkou autoritou u voličů v důsledku doktrinální krize. Jinými slovy: vyboxovat na TOP 09 do voleb pár ústupků je fajn, ale bicepsy nestačí. celý článek »

Žije-li člověk dosti dlouho, všechno se vrací

Recenze knihy Petera L. Bergera Dobrodružství náhodného sociologa

Dan Drápal | 8. 2. 2013 | Poznámky k událostem

Sociologie nebyla - na rozdíl od politologie, ekonomie či historie - nikdy předmětem mého zájmu. Když se tedy ke mně Bergerova kniha dostala, nijak nadšený jsem nebyl. A přiznám se, že ani první stránky mě nikterak hluboce nezaujaly. Jsem však rád, že jsem knihu neodložil. Postupně se mi začala jevit jako zrcadlo něčeho, co bych nazval ideologickou proměnou světa. celý článek »

Karel Havel, nebo Miloš Klaus?

Alexander Tomský | 25. 1. 2013 | Poznámky k událostem

„Neříkala sem to?" prohlásila radostně moje kadeřnice, majitelka salónu a klausovka. „Vyhraje Zeman. Už je to jasný." „Vy byste volila levičáka?" namítl jsem. „Vy, politologisti, taky houbelec čemu rozumíte," namítla zase ona. „Dyk vlád s Klausem a nekrad. Slušnej, rovnej chlap. Na zkorumpovanou politiku svý partaje se raděj vybod a sám znechuceně odešel, a moh se držet lizu. Nic si nenakrad. A pan prezident ho doporučil!" celý článek »

Karel Schwarzenberg není pro pravici automatická volba

Ondřej Šlechta | 21. 1. 2013 | Poznámky k událostem

Historicky první přímá prezidentská volba prezidenta ČR pravděpodobně nebude zcela jasně vyhraněným duelem mezi pravicí a levicí. Přesto se ozývají názory, že hlasy pravicových voličů by pro Schwarzenberga měly být automatické. Pojďme se podívat, proč tomu tak není. celý článek »