Karel Schwarzenberg není pro pravici automatická volba

Ondřej Šlechta | 21. 1. 2013

Poslat do Kindlu

---

Historicky první přímá prezidentská volba prezidenta ČR pravděpodobně nebude zcela jasně vyhraněným duelem mezi pravicí a levicí. Přesto se ozývají názory, že hlasy pravicových voličů by pro Schwarzenberga měly být automatické. Pojďme se podívat, proč tomu tak není.

Nejvýrazněji se v daném smyslu vyjádřil ředitel Občanského institutu Roman Joch. V článku pro Českou pozici vyřešil dilema pravicového voliče, koho volit, následujícím způsobem:

• Pro pravicového voliče neexistuje ve druhém kole jiná volba než Schwarzenberg už jen proto, že Zeman patří jednoznačně k levici - rovnostářství, sekularismu a socialismu -, zatímco Schwarzenberg stejně jednoznačně k pravici - různorodosti a rozmanitosti, křesťanské tradici a personalismu.
• Ani pravicový euroskeptik by neměl váhat, neboť Schwarzenberg je sice eurofil, ale Zeman dokonce eurofederalista, tedy na pomyslné škále „evropskosti" je radikálnější než Schwarzenberg.
• Pochopit lze jen takovou volbu pravicového euroskeptika pro Zemana motivovanou xenofobií, nenávistí ke Schwarzenbergovi, orientací na Rusko či snahou využít Zemana jako mocenský výtah pro Václava Klause.

Argumenty z říše snů

Zvláštním způsobem zní Jochem použitá definice pravice - různorodost, rozmanitost, křesťanská tradice a personalismus. Stejně tak údajně levicový sekularismus, přesvědčení o tom, že státní moc a náboženská víra by měly být odděleny, je paradoxně něco, na čem se shodne většina pravicových voličů.

Těchto obezliček zjevně bylo užito proto, aby se zakrylo, že střízlivým okem viděno není ideálním kandidátem pravice ani Miloš Zeman, ani Karel Schwarzenberg. V ekonomických otázkách v minulosti i současnosti Zeman podobně jako Schwarzenberg podporovali regulace, vysoké daně a zvýhodňování nadnárodních korporací, tedy nepříliš pravicové postoje. V hodnotových otázkách jsou postoje tradičního socialisty Zemana standardní, zatímco deklaratorně konzervativní kandidát Schwarzenberg nečekaně podporoval například registrované partnerství homosexuálních párů. Kdo se v tom má vyznat?

Také není jasné, proč by pravicový euroskeptik měl volit Zemana kvůli orientaci na Rusko. Pokud se podíváme na základní argumenty českých euroskeptiků, je to odpor k hlubší integraci Unie, odmítání fiskálního paktu a zdrženlivost ke vstupu do eurozóny, jíž je předpovídán pád. Tedy opak toho, co do značné míry hlásá ruská zahraniční politika. Svět není černobílý, pouze bývá efektivní politická demagogie založená na dojmu, že černobílý je. Roman Joch to samozřejmě ví, proto je třeba jasně říct, že otřepaná fráze použitá kdysi Topolánkem o tom, že „ne" Lisabonské smlouvě rovná se „ano" Moskvě, zkrátka neplatila a platit nebude.

Volba menšího zla

Samozřejmě lze najít i argumenty, proč Schwarzenberga volit, alespoň coby menší zlo. Je jím antikomunismus či jistá aristokratická noblesa, která u některých konzervativních voličů může padnout na úrodnou půdu. Patrně také stoprocentní prozápadní orientace, kterou mohou mnozí pravicoví voliči chápat jako jistotu hodnotového ukotvení země. Pravdou ale je, že v současné době nemusí nutně každý prozápadní kurz znamenat kurz správný. Prozápadní prezident by měl umět také odpovědět na otázku, proč je například správná aktivní podpora některých dlouhodobých tažení na Středním východě nebo změn režimů, jestliže je patrné, že se západním spojencům finančně ani politicky nevyplácí.

Jestliže dnes mnozí pravicoví voliči vidí menší zlo v Karlu Schwarzenbergovi, který se označuje za konzervativce a přitom v minulosti působil jako ministr za Stranu zelených, která je ideologicky alespoň zčásti velmi nalevo, mohou jiní zcela tak dobře z řady důvodů vidět menší zlo v Zemanovi, socialistovi tradičního typu. Pokud tedy půjdou volit.

Revue Politika 1/2013

Poslat do Kindlu

---

Diskuse