Ústavní soud

Co (ne)může prezident v zahraniční politice?

Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu

Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012 | Články a komentáře

Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda. celý článek »

Zlaté tele v právu

O materiálním jádru ústavy

Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011 | Články a komentáře

Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy. celý článek »

Neostré hranice pravomocí ES/EU

K „lisabonskému“ nálezu Ústavního soudu

Tomáš Břicháček | 17. 5. 2009 | Analýzy a studie

O nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě bylo již řečeno i napsáno mnoho. Chvála či kritika byla přitom vzhledem k politickému rozměru věci rozdělována téměř výhradně podle politického přesvědčení komentátorů, zatímco kvalita a přesvědčivost právní argumentace zůstala stranou. Následující příspěvek se snaží tuto „mezeru" zaplnit. celý článek »