eurozóna

Volby (ne)rozdaly karty

Bohumil Pečinka | 5. 6. 2014 | Poznámky k událostem

Skončily Evropské volby, přičemž jejich hlavní témata a výsledky byly odlišné v západní i východní části kontinentu. Co z toho vyplývá pro českou pravici? A existuje vůbec ještě? celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

EU dokončila výplatu pomoci Irsku a Kypru

4. 11. 2013 | Analýzy a studie

EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »

Reformy se ve střední Evropě zastavily

O situaci středoevropských ekonomik s Markem Dabrowskim, jenž se v Praze zúčastnil konference Fórum 2000, která se letos věnovala společenské transformaci

Marie Bydžovská | 25. 10. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Par avion I.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

8. 10. 2013 | Par avion

Snaha americkému Kongresu vybřednout z shutdownu, kdy vláda operuje bez schváleného rozpočtu, námluvy s Íránem, skepse k oživení eurozóny a nejisté vyhlídky putinovského Ruska, to jsou témata, jež redakci Revue Politika zaujala na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 1. do 7. října 2013. celý článek »

Euro: pohled z Prahy do Pobaltí

Mojmír Hampl | 4. 10. 2013 | Články a komentáře

Estonsko již eurem platí, Lotyšsko vstoupí do eurozóny v lednu 2014 a Litva se na stejný krok chystá o rok později. Již v roce 2015 může být tedy celé Pobaltí v eurozóně. V Česku naopak není stanoven ani indikativní termín vstupu, a česká měna proto ani nečeká v předpokoji eura, tzv. mechanismu směnných kurzů ERM II. Navíc přes 80 % Čechů dle výzkumu Eurobarometru zavedení eura nepodporuje, což je nejvíc v historii a zdaleka nejvíc v regionu střední a východní Evropy. Proč takové rozdíly? celý článek »

Je stabilita na rozbouřeném moři žádoucí?

Miroslav Cvrček | 27. 9. 2013 | Články a komentáře

Diskuzím o přijetí či nepřijetí eura často dominují nejpodivnější paralely, často z námořního prostředí. Eurozóna má být bezpečným přístavem na rozbouřeném moři, palubou, na které stejně chtě nechtě už jsme (a měli bychom se podle toho chovat), hlavním proudem, kterého je třeba se držet. Všechny tyto paralely se více či méně opírají o argumentaci stability. Stabilita, to je klíčové slovo. V souvislosti s eurozónou se opakuje od jejího vzniku stále dokola až do dnešních dnů, kdykoliv potřebuje někdo argumentovat ve prospěch záchranných balíků, vstupu své země či prostě k odvrácení pochybností o úspěchu společné měny. Avšak stabilita sama nabízí při hodnocení eurozóny mnohem plastičtější obraz i více vodítek pro posuzování, zda je dnes euro pro Českou republiku vhodné. celý článek »

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

Řecku byla na konci července vyplacena další tranše ve výši 2,5 mld. €

14. 8. 2013 | Analýzy a studie

Řecko od centrálních bank eurozóny navíc obdrželo 1,5 mld. €, které banky získaly z úroků z řeckých státních dluhopisů. Tato částka se do celkové finanční pomoci Řecku nezahrnuje. EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »

Portugalská krize eurozóny

Alexander Tomský | 22. 7. 2013 | Články a komentáře

Slyšeli jsme to z anglosaských a v Evropě hlavně z euroskeptických médií snad tisíckrát: úvěrová krize eurozóny není řešitelná prohlubováním nekonečné hospodářské agónie. Německý diktát fiskální disciplíny čili snižování státních deficitů a další půjčky v hodině dvanácté postižené jižní státy z pomalého bankrotu nevyvedou a v době všeobecné recese hospodářský růst nenastartují. Vždyť i v Německu by musel růst dlouhodobě dosahovat v současnosti naprosto nereálných tří procent, aby došlo ke splacení všech dluhů. celý článek »

Za úsporná opatření viňte trh, ne politiky

23. 5. 2013 | Zaujalo nás...

Kritika úsporných opatření dosahuje v Evropě bodu varu. Stále častěji v sobě nese morální tón: silný sever – zvláště Německo – označuje za někoho, kdo nutí slabé přijímat přísnou politiku. Oponenti úsporných opatření tvrdí, že sever požaduje fiskální škrty a reformy trhů práce v postižených zemích výměnou za půjčky od Evropské centrální banky. Podle nich se kope do ekonomik, které jsou na dně. celý článek »