politika
O potřebě demokratické politiky
Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie
Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »
O populismu a lidu
Petr Zenkner | 31. 7. 2013 | Analýzy a studie
Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou populismus a demokracie bytostně propojeny, když základem demokracie je lid, na který se každý populista odvolává? Nebo populisté lidu pouze zneužívají pro své cíle? celý článek »
Ubývání politiky
Jiří Hanuš | 10. 7. 2013 | Poznámky k událostem
Vždycky jsem si myslel, a dokonce to občas i říkal, že politika je pouze jednou z činností, která je v demokratické společnosti vyhrazena především profesionálům, kteří mají jisté vědomosti a schopnosti – například k nim patří schopnost uzavírat kompromisy. Představu, že by politicky aktivní měli být stále jaksi všichni občané, jsem odkazoval a stále ještě odkazuji do říše socialistické utopie. V této koncepci by si měli také samotní politikové hlídat „své hřiště“ a stále přesvědčivě předvádět, že jsou odborníky v oblastech, kde my ostatní jsme jen laiky. celý článek »
O intelektuálovi, který se necítí dobře, ale měl by
František Mikš | 15. 5. 2013 | Články a komentáře
Občas se mi zdá, že některé knihy jsou příliš inteligentní a současně skromně nenápadné na to, aby si jich lidi všimli a četli je. Já mám čtení do jisté míry v popisu práce, a tak čtu a také píšu o tom, co mě zaujalo. Snad těchto pár stránek upoutá pozornost ke knize, kterou nemohu charakterizovat jinak než jako vyzrálou a podnětnou. Nabízí skvělou „matérii“ k přemýšlení o současné společnosti, politice, světě, ale především o sobě samém. Napadlo mě ex post, zda jsem si vlastně tento text nenapsal tak trochu pro sebe, jako jakousi autopsychoterapii k posílení vlastní odolnosti vůči rozmrzelosti a přehnané kritičnosti vůči světu, v němž mi je dáno žít. celý článek »
Potřebujeme skutečné strany
Jiří Payne | 10. 4. 2013 | Články a komentáře
Čím se od sebe liší politické strany? Prvním kritériem je politická filozofie a programové cíle, druhým pak postup, taktika či strategie, jak cílů dosáhnout. Některé strany mají krásné cíle, ale nevadí jim korupce při jejich realizaci, jiné strany mohou mít stejné cíle, ale liší se revolučním či evolučním přístupem. Některé strany svou filozofii i cíle mění, některé jsou věrné svému vyznání, jiné ani filozofii nemají a sledují jen „pětiletý plán“ na čtyři roky. Od toho se odvozuje důvěryhodnost stran pro voliče. celý článek »
Solidarita, jedno z nejpolštějších slov
Zdisław Krasnodębski | 28. 1. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Když v Polsku mluvíme o solidaritě, nemůžeme to nevztahovat k „Solidaritě" psané s velkým „S", ke společenskému hnutí za nezávislost osmdesátých let 20. století. A právě tehdy, kdy vznikala „Solidarita", se znovu a trochu jinak než dosud začalo mluvit o „solidaritě", která se stala jedním ze základních pojmů v polském politickém jazyce. celý článek »
Evropa se utrhla ze řetězu
Marek Magierowski | 16. 1. 2013 | Články a komentáře
Současná krize by měla obnažit všechny neformální rozhodovací mechanismy v EU. Zatím se tak ale nestalo. Rozhodnutí jsou i nadále přijímána omezeným počtem vlivných figur. A nepůsobí jen v Berlíně, Paříži nebo na chodbách budovy Komise Berlaymont v Bruselu. Dnešní evropští mandaríni jsou roztroušeni všude. Někdy jen nečekaně vyplují na povrch a doslova přes noc se z nich stanou vůdčí aktéři Unie. Kolik novinářů, kteří se zabývají mezinárodním děním, bylo schopno si, řekněme před půl rokem, vzpomenout na jméno guvernéra Bundesbank. Dnes všichni vědí, že je to Jens Weidmann. Není ani aktivním, ani bývalým politikem, jen zaměstnancem státní správy, který má velmi konzervativní pohled na roli Evropské centrální banky v boji s krizí. Proč se stal tak vlivným? Protože debata nabrala jiný směr. celý článek »
Euro: mezi hospodářskou racionalitou a vynucovanou politickou integrací
Aleksander Surdej | 19. 12. 2012 | Články a komentáře
Zavedení eura coby společné měny určené potenciálně všem členským státům EU bylo projektem s dvojím cílem. Projektem, v němž byly otevřeně vytyčovány ekonomické cíle, a současně projektem s nejasnými, ne-li přímo skrytými cíli politickými. Globální finanční krize, jejíž symbolický počátek je datován na den pádu banky Lehman Brothers 15. září 2008, získala v Evropě podobu „finanční krize suveréna" (krize veřejných financí) a stala se katalyzátorem procesů, jež zviditelňují dilemata a konflikty, které projekt společné měny obsahuje, které jeho iniciátoři nevzali v úvahu a které k jejich zděšení ohrožují stabilitu Evropské unie. V tomto eseji se pokusím o rozbor některých z nich a formuluji závěry, které jsou dle mého názoru důležité vzhledem k volbě, před níž stojí naše země. celý článek »
Genderový ráj to napohled
Ať vládnou ženy či muži, výsledek je podobný
Vojtěch Navrátil | 17. 12. 2012 | Články a komentáře
Na konci srpna Fórum 50 % představilo novou kampaň s názvem Čas na změnu?! S její pomocí chce opětovně dotlačit veřejnost k tomu, aby donutila politické strany k zavedení paritního zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, a zvýšil se tak podíl zvolených žen. Psychologickou podporu jim teď dodal i návrh Evropské komise na zavedení povinného zastoupení žen ve vedeních podniků. Obdobně se snažil zmocněnec pro lidská práva zahrnout v připomínkovém řízení kvóty do volebního zákoníku. V jednom z něho podnětů se dokonce objevila i kouzelná formulka, ve které stálo, aby na volebním lístku musel být za jménem kandidáta uveden i údaj o jeho pohlaví. „Argumenty", či spíše lépe řečeno tvrzení, jsou tradiční: mezi počtem žen v politice a mírou korupce existuje silná negativní vazba a ženy jsou při jednání věcnější než muži. Jakmile bude ve volených orgánech samospráv a v parlamentu paritní zastoupení mužů a žen, nastane dle propagátorů kvót takřka ráj na zemi. Odvolávají se přitom na údajné příznivé zkušenosti ze zahraničí. Zkušenost je opravdu výborná věc, především pak ta vlastní. Přesně takovou mám z jednoho jihomoravského okresního města, v jehož zastupitelstvu jsou rovnoměrně zastoupeny ženy i muži. celý článek »
Politika jako způsob realizace svobody
Anna Kopeć | 14. 12. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Svoboda coby filozofická a politická kategorie byla pro polské myslitele vždy problémem. Diskuse na téma svobody probíhala v Polsku souběžně s dějinným vývojem; dalo by se říci, že určuje dějiny Rzeczpospolité. Počínaje tzv. sněmovní konstitucí (statuty Nihil novi) z roku 1505 přes liberum veto, osvícenské spisy Hugo Kołłątaje a Stanisława Staszice, povstaleckou a válečnou „horečku romantiků", období Polské lidové republiky až po rok 1989 a pontifikát Jana Pavla II. Svoboda nikdy nebyla něčím samozřejmým, nejčastěji však byla interpretována v politických kategoriích. celý článek »