fiskální unie

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Krize eurozóny a návrat politického rozhodování

Vojtěch Belling | 17. 4. 2013 | Analýzy a studie

Evropská komise vydala v listopadu 2012 tzv. blueprint, jenž obsahuje řadu závažných podnětů pro další vývoj evropské integrace. Dokument je v řadě ohledů velmi provokativní, nikoliv v negativním smyslu tohoto slova, ale spíše v jeho smyslu původním – provocatio, tedy výzvy nebo odvolání se k názoru veřejnosti. V tomto případě svůj význam jako dokument vyzývající k diskusi a tuto vyvolávající nepochybně úspěšně naplní. celý článek »

Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě

Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.¹ Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »

Když se řekne politická unie…

Tomáš Břicháček | 28. 11. 2012 | Články a komentáře

V poslední době se ve slovníku těch, kteří prosazují další významné posilování moci Evropské unie, respektive jejích institucí na úkor členských států, zabydlel pojem politická unie. Právě tímto staronovým souslovím označují svůj ideál dalšího vývoje integrace. Kancléřka Merkelová, předseda Komise Barroso, komisařka Redingová a mnoho dalších protagonistů dnešní diskuse, jejichž jména však českému čtenáři příznačně nic neříkají - ti všichni po vytvoření „politické unie" volají. Ukazuje se, že tento nepříliš výmluvný, pružný a neustálený termín umožňuje různé výklady a budí napříč Evropou zmatení. Následující příspěvek se proto snaží přesněji identifikovat jeho obsah, a to na základě konkrétních vizí pod touto hlavičkou dosud prezentovaných. Zabývá se rovněž otázkou, zda EU nelze za politickou unii považovat již dnes. celý článek »

Europropaganda

Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012 | Články a komentáře

Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe. celý článek »

První poznámky k smlouvě o rozpočtové unii

Tomáš Břicháček | 3. 2. 2012 | Analýzy a studie

Na mimořádném summitu 30. ledna 2012 dojednali představitelé členských států EU obsah nové smlouvy, která získává v médiích nejrůznější označení jako „Pakt o rozpočtové disciplíně", „Smlouva o rozpočtové unii", „Smlouva o rozpočtové odpovědnosti" a další. Ve skutečnosti nese název „Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii". Její koncept se rodil (v návaznosti na výsledky zasedání Evropské rady 8. a 9. prosince 2011) několik týdnů v pracovní skupině vyjednavačů členských států nazvané „Ad hoc pracovní skupina k unii fiskální stability". Doladěný text by měl být podepsán na zasedání Evropské rady 1. a 2 března. V tuto chvíli se k smlouvě hodlá připojit 25 států; stranou zůstává Velká Británie a Česká republika. Následující příspěvek v první části stručně představuje obsah zamýšlené smlouvy, v druhé části pak přináší několik prvních komentářů k vybraným aspektům z pohledu právníka. Vycházím z textu návrhu, který byl zveřejněn 31. ledna v návaznosti na výsledky diskuse na summitu. celý článek »