dluhová krize

Poděbradské artikuly a dnešní ODS

Jan Frank | 5. 2. 2014 | Články a komentáře

V ODS se říká, že strana má co řešit, ale jedna věc je jasná a neproblematická: náš program. Údajně jen stačí ctít čtyři poděbradské artikuly (1. soukromí je nedotknutelné; 2. levný stát; 3. nezadlužená budoucnost; 4. solidarita odpovědných). Podle mě je ale třeba mnohem víc. Každý, kdo si onen šestnáct let starý brilantní ideologický text přečte, ví, že již v době vzniku byly artikuly dosti obecné a bylo možné je vykládat různým způsobem. celý článek »

45 nesmyslných opatření a nápadů EU

Bohumír Žídek | 13. 12. 2013 | Články a komentáře

Slovenská Nadace F. A. Hayeka s přispěním německé Friedrich Nauman Stiftung vydala studii Filipa Vačka. Ta odhaluje jednačtyřicet nejrůznějších opatření a nařízení EU, která se vyznačují vysokou mírou absurdity a nesmyslnosti, a přidává k nim čtyři výrazné příklady plýtvání prostředky. celý článek »

Vynořit se a nadechnout

Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas, Petr Sokol | 5. 12. 2013 | Články a komentáře

Říjnové předčasné volby znamenaly největší politické zemětřesení v polistopadové historii. Kámen na kameni nezůstal především v pravé části politického spektra. Občanská pravice, zejména její hlavní reprezentantka v podobě Občanské demokratické strany, zaznamenala neoddiskutovatelné fiasko. Jeho rozsah je natolik zásadní, že ODS i občanská pravice jako celek balancují nad propastí. Z politické mapy doslova před očima mizí část politického spektra, která vznikla jako tahoun politické, společenské a ekonomické transformace, jejíž výsledky – přes všechny nevyhnutelné, ale i mnohé zbytečné chyby – nemůžeme hodnotit jinak, než jako jeden z největších úspěchů novodobých dějin českých zemí. České republice nyní reálně hrozí buď dlouhodobá politická nestabilita, nebo dominance politických sil, které představují ohrožení některých podstatných principů liberální demokracie a právního státu. Politickému životu v českých zemích začínají vévodit síly, kterés naprostou lehkostí zpochybňují celou polistopadovou éru, zatímco občanská pravice, která dosud byla hlavní ochránkyní jejích hodnot, chřadne. celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

EU dokončila výplatu pomoci Irsku a Kypru

4. 11. 2013 | Analýzy a studie

EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »

Reformy se ve střední Evropě zastavily

O situaci středoevropských ekonomik s Markem Dabrowskim, jenž se v Praze zúčastnil konference Fórum 2000, která se letos věnovala společenské transformaci

Marie Bydžovská | 25. 10. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Par avion III.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

22. 10. 2013 | Par avion

Úspěchy evropských populistů, jež straší mainstreamové strany, nekončící debata nad soumrakem Spojených států, prezident Obama a jeho obrat o 180 stupňů a rasismus v Rusku. To všechno a mnohé další zaujalo redakci Revue Politika na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 15. do 21. října 2013. celý článek »

Je stabilita na rozbouřeném moři žádoucí?

Miroslav Cvrček | 27. 9. 2013 | Články a komentáře

Diskuzím o přijetí či nepřijetí eura často dominují nejpodivnější paralely, často z námořního prostředí. Eurozóna má být bezpečným přístavem na rozbouřeném moři, palubou, na které stejně chtě nechtě už jsme (a měli bychom se podle toho chovat), hlavním proudem, kterého je třeba se držet. Všechny tyto paralely se více či méně opírají o argumentaci stability. Stabilita, to je klíčové slovo. V souvislosti s eurozónou se opakuje od jejího vzniku stále dokola až do dnešních dnů, kdykoliv potřebuje někdo argumentovat ve prospěch záchranných balíků, vstupu své země či prostě k odvrácení pochybností o úspěchu společné měny. Avšak stabilita sama nabízí při hodnocení eurozóny mnohem plastičtější obraz i více vodítek pro posuzování, zda je dnes euro pro Českou republiku vhodné. celý článek »

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Falešný ortel a prázdné místo

Jak je na tom ODS před předčasnými volbami

Jan Frank | 21. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Události spojené s nedávným hlasováním o důvěře Rusnokově vládě podle mnohých ODS definitivně podlomily. Zbývá jen třes o dvouciferný výsledek v předčasných volbách a nezbytná opoziční kůra. V Mladé frontě Dnes nám dokonce doporučili „deratizaci“. Nejednota strany opravdu nebyla dobrým signálem, ať už ji inspiroval případný patron poslanců Úlehly a Floriana, nebo se tak rozhodli sami a spontánně, dejme tomu v kontextu účasti na podzimní revoltě. Ale to je asi tak všechno. Jestli bylo vizí trápit vládu do řádných voleb skrze rozpočtový výbor, o mnoho jsme nepřišli. celý článek »

AKTUALIZOVÁNO: Jak EU a členské státy pomáhají krachujícím zemím

Řecku byla na konci července vyplacena další tranše ve výši 2,5 mld. €

14. 8. 2013 | Analýzy a studie

Řecko od centrálních bank eurozóny navíc obdrželo 1,5 mld. €, které banky získaly z úroků z řeckých státních dluhopisů. Tato částka se do celkové finanční pomoci Řecku nezahrnuje. EU obecně poskytuje finanční pomoc svým členským státům (1) prostřednictvím Evropského fondu finanční stability (dále EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (dále ESM), které jsou k dispozici pouze členům eurozóny (z jejich vlastních prostředků na základě svého stanoveného podílu), (2) prostřednictvím Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), který je k dispozici všem členským státům, a (3) prostřednictvím programu Balance of Payments Assistance (dále BoP), který je k dispozici nečlenům eurozóny. celý článek »