Evropský parlament

Co nám rozpad EFDD říká o Evropském parlamentu?

Bohumír Žídek | 23. 10. 2014 | Poznámky k událostem

Koncem minulého týdne, konkrétně 16. října, vystoupila z euroskeptické frakce v Evropském parlamentu Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) lotyšská poslankyně Iveta Grigule. Frakce tak přestala splňovat jednu z podmínek pro svoji existenci, a sice nesdružovala poslance z alespoň sedmi zemí. Brzy se ukázalo, že roli v tomto rozpadu sehráli předseda EP za socialisty Martin Schulz a předseda evropských lidovců Manfred Webber. Co to o EP vedeném velkou koalicí vypovídá? celý článek »

Válka euroskeptiků: Cameron vs. Farage vs. Le Penová

Bohumír Žídek | 6. 6. 2014 | Poznámky k událostem

V letošních eurovolbách si ve Velké Británii podle očekávání vedla mimořádně dobře liberálně-konzervativní Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) radikálního euroskeptika Nigela Farage. Získala 24 mandátů a ve volbách zvítězila. Konkurenční konzervativci, kteří měli dosud 25 mandátů, se museli spokojit pouze s devatenácti. Dvacet čtyři mandátů získala i Front National francouzské nacionalistky Marine Le Penové. Právě tyto tři strany se momentálně přetahují o spojence pro ustavení svých frakcí v novém Evropském parlamentu. celý článek »

Evropské zeměstřesení

Ondřej Šlechta | 28. 5. 2014 | Poznámky k událostem

Hlavní poselství voličů, kteří svými hlasy ve volbách do Evropského parlamentu výrazně posílily populistické a eurokritické strany, je následující: Evropa je nesrozumitelná a nemocná. Na první pohled ji raději touží rozbít, než takto pokračovat dál. celý článek »

Vítězné tažení národovců v eurovolbách? Spíše ne

Výraznější úspěch krajní pravice ve volbách do EP je nepravděpodobný

Bohumír Žídek | 6. 5. 2014 | Články a komentáře

„Zisky si připíší pouze ty krajně pravicové strany, jejichž postavení je dlouhodobě silné a jejichž země nebyly příliš postiženy hospodářskou krizí. Tedy etablované strany jako FPÖ (posthaiderovská Svobodomyslná strana Rakouska – pozn. autora) nebo Front National. Žádné nové strany, které vznikly díky krizi a byly by úspěšné, tu nejsou,“ tvrdí nizozemský politolog Cas Mudde v rozhovoru pro internetovou verzi rakouského deníku Der Standard. celý článek »

Par avion III.

O čem se píše na webech předních názorových magazínů a think-tanků

22. 10. 2013 | Par avion

Úspěchy evropských populistů, jež straší mainstreamové strany, nekončící debata nad soumrakem Spojených států, prezident Obama a jeho obrat o 180 stupňů a rasismus v Rusku. To všechno a mnohé další zaujalo redakci Revue Politika na stránkách předních názorových magazínů a think-tanků v týdnu od 15. do 21. října 2013. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ II.

Polistopadová éra a dvacetileté čekání

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2013 | Analýzy a studie

Po pádu komunistického režimu se československé volební zákonodárství, navzdory snaze prezidenta Havla a jeho nejbližších spolupracovníků fandících nominálnímu hlasování, vrátilo k prvorepublikové a poválečné tradici listinného poměrného volebního systému, do nějž byla nově zahrnuta i možnost udělovat preferenční hlasy (téma preferenčního hlasování nebylo při projednávání nových volebních zákonů v prvních týdnech roku 1990 žádnou kontroverzní záležitostí, jelikož je během rozpravy v jednotlivých parlamentech vzpomenul pouze federální poslanec Jan Svoboda, který se vyslovoval pro zavedení smíšeného volebního systému a zrušení možnosti udělovat preferenční hlasy, pozměňovací návrh ale nakonec nepodal). Než však kroužkování získalo na významu, musely uběhnout dvě polistopadové dekády. celý článek »

Proč EU trpí demokratickým deficitem?

Ryszard Legutko | 7. 6. 2013 | Články a komentáře

Evropská unie představuje řád i ducha liberální demokracie v té nejvíce zdegenerované podobě. Jestliže nejsilnější stránkou demokracie byly volby a v nich zabudovaná možnost výměny vládnoucí skupiny nebo změny vládního programu, udělala Evropská unie vše pro to, aby tuto možnost v maximální míře omezila. Neexistují žádné transparentní mechanismy mocenské změny ani řešení, která by voličům umožnila mít vliv na to, jakým směrem se bude vládnutí ubírat. Evropský parlament negeneruje vládnoucí skupinu a sám nemá velkou pravomoc; navíc, nepočítáme-li komunistické státy nebo některé autoritářské režimy, je patrně jedinou parlamentní institucí na světě, v níž ne­existuje opozice. Nezávisle na tom, kdo ve volbách vítězí, v Evropském parlamentu už po dlouhá léta činí klíčová rozhodnutí stejné stranické uskupení a uskutečňuje se v něm stále stejná politika. Evropská vláda, přesněji řečeno něco, co vládu připomíná, jinými slovy Evropská komise, se neutváří na základě hlasování voličů, ale je na něm zcela nezávislá. Hlavní funkce plní v Evropské unii lidé, kteří nebyli zvoleni ve všeobecných volbách, a voliči nemají žádnou možnost je odvolat. celý článek »

Klausovi bych se v eurovolbách klidně postavil

Rozhovor s Pavlem Teličkou o evropské byrokracii, nové finanční perspektivě EU, ping pongu, Václavu Klausovi a nadcházejících volbách do Evropského parlamentu

Jakub Janda | 27. 5. 2013 | Rozhovory

celý článek »

Štrasburské vytí na měsíc

Fenomén rezolucí Evropského parlamentu

Tomáš Břicháček | 17. 5. 2013 | Analýzy a studie

Jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu – na stejné úrovni jako třeba rozložení jeho sídla do tří měst – je hluboce zakořeněná praxe chrlení velkého množství nelegislativních usnesení neboli rezolucí, v nichž EP deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení. Není proto od věci podívat se na tento pozoruhodný fenomén pod drobnohledem. celý článek »

Naše unijní životy

Nejde jen o rum a žárovky, Evropská unie směřuje k harmonizaci daní nebo ke kvótám pro ženy

Tomáš Břicháček | 6. 3. 2013 | Analýzy a studie

Zatímco některé unijní návrhy - třeba požadavek formulovat „evropskou vizi horských masívů" - působí úsměvně, jiná euroopatření mají konkrétní dopady na naše životy. A společné mají jedno - rozhoduje se o nich daleko od občanů. celý článek »