Česká republika

Euro: pohled z Prahy do Pobaltí

Mojmír Hampl | 4. 10. 2013 | Články a komentáře

Estonsko již eurem platí, Lotyšsko vstoupí do eurozóny v lednu 2014 a Litva se na stejný krok chystá o rok později. Již v roce 2015 může být tedy celé Pobaltí v eurozóně. V Česku naopak není stanoven ani indikativní termín vstupu, a česká měna proto ani nečeká v předpokoji eura, tzv. mechanismu směnných kurzů ERM II. Navíc přes 80 % Čechů dle výzkumu Eurobarometru zavedení eura nepodporuje, což je nejvíc v historii a zdaleka nejvíc v regionu střední a východní Evropy. Proč takové rozdíly? celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Je stabilita na rozbouřeném moři žádoucí?

Miroslav Cvrček | 27. 9. 2013 | Články a komentáře

Diskuzím o přijetí či nepřijetí eura často dominují nejpodivnější paralely, často z námořního prostředí. Eurozóna má být bezpečným přístavem na rozbouřeném moři, palubou, na které stejně chtě nechtě už jsme (a měli bychom se podle toho chovat), hlavním proudem, kterého je třeba se držet. Všechny tyto paralely se více či méně opírají o argumentaci stability. Stabilita, to je klíčové slovo. V souvislosti s eurozónou se opakuje od jejího vzniku stále dokola až do dnešních dnů, kdykoliv potřebuje někdo argumentovat ve prospěch záchranných balíků, vstupu své země či prostě k odvrácení pochybností o úspěchu společné měny. Avšak stabilita sama nabízí při hodnocení eurozóny mnohem plastičtější obraz i více vodítek pro posuzování, zda je dnes euro pro Českou republiku vhodné. celý článek »

Česká pozice k převzetí eura

Stanislava Janáčková | 25. 9. 2013 | Analýzy a studie

V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny – české koruny – a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. celý článek »

Jsme papežštější než papež?

Vnitrostátní mechanismy České republiky ve vztahu k tvorbě a implementaci sekundárního práva EU

Tomáš Břicháček | 23. 9. 2013 | Analýzy a studie

1. května 2014 uplyne deset let od vstupu České republiky a dalších devíti zemí do Evropské unie. Toto výročí poskytne příležitost k hodnocení celé řady aspektů a důsledků členství a dosavadních zkušeností s ním. S ohledem na to, jak zásadní význam má v integračním procesu normotvorba unijních institucí, jednou z oblastí, které si při těchto úvahách zasluhují pozornost, je fungování vnitrostátních mechanismů, jimiž jsou orgány členského státu zapojeny do legislativního procesu EU a těch, jimiž jsou implementovány právní předpisy EU. Následující příspěvek sleduje tuto problematiku ve vztahu k České republice. V první části přináší vhled jednak do nastavení postupů projednávání legislativních návrhů EU a vytváření národních pozic k nim (s důrazem na otázku fungování demokratické kontroly ze strany parlamentu), jednak do postupů provádění přijatých předpisů, zvláště směrnic. V druhé části text shrnuje a rozebírá dosavadní zkušenosti s fungováním těchto mechanismů. Zabývá se mimo jiné podílem vlivu různých aktérů na dotčené procesy (opět s důrazem činnost parlamentu), zkoumá míru jejich aktivního, či naopak pasivního přístupu (mj. na otázce tzv. „pozlacování“ unijního práva či na sporech s unijními institucemi) a vyzdvihuje některé významné počiny českých orgánů v daném kontextu. celý článek »

Blbec k večeři po česku

Vojtěch Navrátil | 17. 9. 2013 | Poznámky k událostem

České politické spektrum svou fragmentací napravo od sociální demokracie připomíná v překlopené pravolevé podobě dobu zhruba před dvaceti lety. Ve snaze urvat v čase probíhající rekonstrukce českého stranického systému alespoň trochu moci pro sebe vznikly v minulých letech a měsících okolo mnohých ambiciózních jedinců nové politické formace, avšak vzhledem k neočekávanému dřívějšímu datu konání sněmovních voleb se jejich vůdci stali generály bez vojska. A tak jsou kvůli naplnění kandidátek vděčni takřka za kohokoliv, kdo je aspoň trochu známý či se může vykázat alespoň několika členy. Nastala nejhvězdnější hodina v existenci leckterých stran a straniček, o jejichž existenci mělo mnohdy potuchy jen několik insiderů. Už chybí jen novinové inzeráty k náboru kandidátů. Dokonce i autor tohoto textu dostal v půli srpna od severočeského regionálního hnutí Změna mailovou nabídku k možné kandidatuře v jeho dresu. celý článek »

Církevní restituce a volební kampaň

Zdeněk Koudelka | 10. 9. 2013 | Poznámky k událostem

Ve volební kampani se objevilo téma církevních restitucí a část politiků vyrukovala s nápadem na jejich omezení. Je však nutné oddělit právní a politické kroky. Politickým cílem je získat rétorikou o omezení církevních restitucí hlasy. Ale ve volební kampani se nemá lhát. Slibovat lze jen to, co je právně možné. celý článek »

Cynické úšklebky nové diplomacie

Ondřej Šlechta | 23. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Aniž by se usadil v úřadu, vyústila informace o jmenování Vladimíra Remka velvyslancem ČR v Ruské federaci v názor, že se naše zahraniční politika bude plazit před diktátory a pošlape dědictví podpory lidských práv. Taková kritika je zbytečná a laciná. celý článek »

Falešný ortel a prázdné místo

Jak je na tom ODS před předčasnými volbami

Jan Frank | 21. 8. 2013 | Poznámky k událostem

Události spojené s nedávným hlasováním o důvěře Rusnokově vládě podle mnohých ODS definitivně podlomily. Zbývá jen třes o dvouciferný výsledek v předčasných volbách a nezbytná opoziční kůra. V Mladé frontě Dnes nám dokonce doporučili „deratizaci“. Nejednota strany opravdu nebyla dobrým signálem, ať už ji inspiroval případný patron poslanců Úlehly a Floriana, nebo se tak rozhodli sami a spontánně, dejme tomu v kontextu účasti na podzimní revoltě. Ale to je asi tak všechno. Jestli bylo vizí trápit vládu do řádných voleb skrze rozpočtový výbor, o mnoho jsme nepřišli. celý článek »

Kdyby raději mlčeli

Hysterické výlevy ODS ani Nečasovi nepomůžou

Vojtěch Navrátil | 2. 8. 2013 | Články a komentáře

Je to už několik týdnů, co policie podnikla „realizaci“ na Úřadu vlády, premiér Petr Nečas podal demisi a rezignoval na post předsedy ODS. Přestože Miloš Zeman jmenoval premiérem namísto Miroslavy Němcové svého vlastního kandidáta Jiřího Rusnoka, zástupci nominálně nejsilnější pravicové strany prakticky vyklidili pole. Mlčeli až do nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu. A nutno dodat, že to bylo pro ně i celou pravici lepší. celý článek »