zbraně hromadného ničení

Tvořivá i destruktivní síla irácké války

10 let od zahájení operace Irácká svoboda

Ondřej Šlechta | 20. 3. 2013 | Poznámky k událostem

Když bývalý americký prezident George Bush mladší na palubě lodi USS Abraham Lincoln oznamoval ukončení hlavních operací v Iráku, byl to teprve začátek. Převálcování irácké armády a pozdější dopadení Saddáma Husajna vystřídala rozhodnutí motivovaná představou o vybudování příkladné demokracie v oblasti, která se časem ukázala jako chybná. celý článek »

Bezpečnost má svoji cenu

Filip Tuček | 15. 3. 2013 | Články a komentáře

Největší současná bezpečnostní hrozba pro střední i západní Evropu - a pro transatlantický prostor jako celek - nemá externí charakter, nýbrž přichází zevnitř. Tvrdé škrty ve výdajích na obranu a armádu podkopávají schopnost států čelit asymetrickým hrozbám a utvářet vnější bezpečnostní prostředí. Obnovení schopnosti efektivně reagovat na výzvy a zároveň proaktivně formovat mezinárodní dění je, zejména pro evropské politiky, zásadním úkolem následujících let. celý článek »

Česká republika se chovala jako poskok

Recenze knihy Co nezavály písky Mezopotámie

Ondřej Šlechta | 18. 11. 2011 | Články a komentáře

Shodou okolností v době, kdy americká administrativa hovoří o definitivním odchodu svých ozbrojených sil z Iráku, spatřila světlo světa kniha, která bude oceňovaná i nenáviděná, budou se k ní vracet komentátoři s poukazem, že věci v ní popisované se mohly při troše dobré vůle odehrát jinak, stejně jako se najdou tací, kteří budou její závěry relativizovat. Buď jak buď, nikdo jí nebude moci upřít, že je založena na faktech a hlubokých profesních zkušenostech. celý článek »

Nemyslitelná dohoda USA s Íránem

George Friedman | 21. 3. 2010 | Články a komentáře

Spojené státy se zjevně dostaly do bodu, kdy buď musejí přijmout fakt, že Írán v budoucnu vyvine jaderné zbraně, pokud si to bude přát, anebo se musejí rozhodnout pro vojenskou akci, která by tomu zabránila. Existuje však ještě třetí strategie: Washington se může pokusit íránskou otázku redefinovat. celý článek »

Osa Berlín-Dubaj-Teherán

13. 3. 2010 | Zaujalo nás...

Obchodní a průmyslová komora Německa a Spojených arabských emirátů hledá v Íránu nové partnery. Navzdory tomu, že kancléřka Angela Merkelová slíbila vůči této zemi zavést další sankce. celý článek »

Proč neusilovat o změnu režimu v Íránu

Miroslav Kalous | 3. 3. 2010 | Články a komentáře

V USA se objevují hlasy, které vybízejí vládu k prosazování změny íránského režimu. Jako ilustrativní příklad této tendence může sloužit článek Richarda Haasse, prezidenta vlivného think-tanku The Council on Foreign Relations, v Newsweeku z 22. ledna. Rámcově podobný názor vyslovil na stránkách tohoto časopisu i Lukáš Hoder ve své reakci na starší článek Ondřeje Šlechty. Existují však důvody domnívat se, že politika změny režimu neprospěje ani Íráncům, ani západním zemím. celý článek »

Změnit ano, ale…

Polemika s Lukášem Hoderem o Íránu

Ondřej Šlechta | 3. 3. 2010 | Články a komentáře

Lukáš Hoder reagoval v obsáhlé polemice Změnit režim v Íránu na můj lednový příspěvek s názvem Zaútočit na Írán?. Autor v textu vyčetl několik bodů, zejména absenci adekvátního pohledu na autoritativní režim a podcenění faktoru možných mocenských změn v Teheránu. Bohužel musím konstatovat, že v mnohém reaguje na teze, které v mém článku nezazněly. celý článek »

Změnit režim v Íránu

Íránský režim prochází největší krizí své třicetileté historie

Lukáš Hoder | 8. 2. 2010 | Články a komentáře

V září 2009 vyšla najevo existence dalšího tajného zařízení na obohacování uranu v Íránu, v listopadu označil předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) spolupráci s íránským režimem za „bezvýslednou" a v prosinci vyhlásil prezident Ahmadínežád záměr produkovat více obohacený uran. V lednu 2010 vypršel termín, který si americký prezident Obama stanovil pro vyjednávání s Iránem, a americký Senát před několika dny schválil návrh zákona rozšiřujícího sankce vůči Íránu i na ropné produkty a zemní plyn. Otázka jaderného programu Íránu tedy jistě bude výrazným mezinárodněpolitickým tématem roku 2010, jak napsal Ondřej Šlechta v textu Zaútočit na Írán?, který vyšel v lednu v Revue Politika. Autor však dle mého názoru nenabídl adekvátní pohled na autoritářský íránský režim a přehlédl tak výraznější téma roku 2010 - možnou výměnu vládců v Teheránu. celý článek »

Zaútočit na Írán?

Ondřej Šlechta | 4. 1. 2010 | Poznámky k událostem

Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v těchto dnech dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem. Pokud nedojde k vyhrocení významnějších konfliktů (Indie-Pákistán, rusko-gruzínské spory, Kavkaz), bude Írán v roce 2010 mezinárodně-politickým tématem č. 1. celý článek »

Irák: nezvládnuté vítězství a jeho důsledky

20. 7. 2004 | Analýza Centra strategických studií

Když v roce 2003 spojenecká vojska v rychlém tažení dobyla území Iráku a svrhla Saddámův režim, zdálo se, že se podařilo vyřešit jeden z neuralgických problémů globálních bezpečnostních vztahů. Více než rok po ukončení hlavních útočných vojenských operací se však ukazuje, že Irák přináší vítězům řadu problémů a může se z něj stát jeden z nejkrizovějších regionů prvních desetiletí jedenadvacátého století. V případě slabé vlády a odchodu západních armád zde může vzniknout ohnisko etnicko-náboženských konfliktů, terorismu a organizovaného zločinu. Důsledky se mohou projevit ve světovém obchodu s ropou i ve vyvolání masových migračních vln z této oblasti. Pokud by výrazně klesla podpora amerického angažmá přímo v USA, bude to mít zásadní dopady i na ochotu Američanů k dalším zásahům proti tzv. darebáckým státům. celý článek »