volební chování
Kroužkovací revoluci tentokrát nečekejte
Vojtěch Navrátil | 3. 10. 2012 | Poznámky k událostem
Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 si zásluhou výsledků preferenčního hlasování voličů vysloužily mediálně vděčný termíny voličská či kroužkovací revoluce. Jedním z jejích symbolů se stal i 29letý řadový úředník dopravního odboru radnice ve východočeském Náchodě Jan Pajer. Toho i přes absenci jakékoliv viditelné osobní kampaně zaškrtlo na posledním místě kandidátní listiny královéhradecké ODS více jak tři tisíce voličů, což jej vyneslo na její třetí místo a nakonec i do sněmovny. V něco podobného doufají i jeho „nástupci" kandidující na nevolitelných místech v nynějších krajských volbách. celý článek »
Politika v ekonomice zatahuje Západ do krize
Petr Kostka | 21. 3. 2011 | Články a komentáře
Západ se topí v dluzích. A to přesto, že už nemusí financovat totální války, jak tomu bylo v minulosti. Co je tedy příčinou dluhové krize, která ohrožuje západní svět a svými rozměry může otřást i celou atlantickou civilizací? Stručně řečeno je to sledování politických cílů bez ohledu na principy tvorby zdrojů. Politika si podřizuje ekonomiku a vrůstá do ní. Důsledkem intervencionistických zásahů je gradující narušování tržních vztahů a regulacemi ochrnutá produktivní sféra už není schopna pokrývat stále rostoucí potřeby sociálního státu. Politickým únikem z prohlubujícího se rozporu je zadlužování, tedy odsouvání (v rámci současného euroamerického paradigmatu neřešitelného) problému do budoucnosti. celý článek »
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011 | Analýzy a studie
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet? celý článek »
Evropští voliči a volby do Evropského parlamentu
Petr Fiala | 20. 5. 2004 | Evropské stránky
Volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v červnu 2004 v 25 státech Evropské unie, mají jistě zvláštní politický význam, protože to budou první volby realizované bezprostředně po rozšíření Evropské unie o deset nových členských zemí. Právě pro občany nových členských zemí bude možnost volit své zástupce do Evropského parlamentu jen několik týdnů po vstupu do EU do značné míry symbolickým prvním krokem v praktickém politickém životě uvnitř Evropské unie. Je to zřejmě v intencích architektů procesu rozšíření, takže květnové datum vstupu nemá jen organizačně-technické příčiny, ale má vazbu také na plánované evropské volby.
Symbolický obsah politických procesů jistě není možné podceňovat. Je však rovněž důležité podívat se na reálný politický význam voleb do Evropského parlamentu a jejich strukturálně-funkcionální charakteristiku. Pokusím se ji podat v následujícím příspěvku, v němž se budu (1.) zabývat volební účastí v evropských volbách, (2.) volebními strategiemi voličů a (3.) interpretací významu a funkce voličského rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu.
celý článek »
1