volební systém

Kooperace ODS a TOP 09 nepomohla. I tak bude potřeba

Vojtěch Navrátil | 27. 10. 2014 | Poznámky k událostem

Před šesti lety, kdy český stranický systém nejvíce tendoval směrem k bipartismu, se po druhém kole senátních voleb mapa s volebními obvody v Praze zbarvila do modra. Ve zbytku země do oranžova a na Znojemsku s příměsí rudé. Napravování následků tehdejší oranžové „tsunami“ slibovalo letos pro pravicovou opozici možné povzbuzení do dalších let. Opak se ukázal pravdou. celý článek »

Wagnerová na křížovém tažení proti uzavírací klauzuli

Vojtěch Navrátil | 10. 6. 2014 | Poznámky k událostem

Uzavírací klauzule se nikoli poprvé objevila v našem volebním zákonodárství po listopadu 1989. I v meziválečném období totiž volební zákon pro parlamentní volby obsahoval jistá omezení, jakým byla např. nutnost získat v prvním skrutiniu alespoň jeden mandát pro postup do dalších kol. celý článek »

Jak voliči kroužkovali v eurovolbách

I přes vyšší aktivitu voličů hatí naděje kandidátů vysoká bariéra

Vojtěch Navrátil | 29. 5. 2014 | Poznámky k událostem

Evropské volby se pravidelně netěší vysoké účasti. Právě pro to, že k nim dorazí jen přesvědčení voliči, je charakterizuje hojné využívání preferenčního hlasování.

celý článek »

Zdvojnásobte sazbu DPH a čekejte dvojnásobný výnos

Nad jedním ztřeštěným „modelem“ propagujícím většinovou volbu

Vojtěch Navrátil | 11. 12. 2013 | Články a komentáře

Na stránkách iniciativy Přímá volba poslanců, vyslovující se pro zavedení většinového volebního systému pro sněmovní volby, se objevil Model většinové volby – stabilnější vláda, jenž měl objasnit, jak by dopadly nedávné volby, kdyby se konaly dle většinového systému (podílet se na něm měla jak samotná iniciativa, tak Centrum ekonomických a tržních analýz). Daný způsob „popularizace“ většinové volby, parafrázujeme-li klasika, zdá se mi poněkud nešťastným. Mírně řečeno. celý článek »

Co žádný volební systém nemůže splnit

Vojtěch Navrátil | 6. 11. 2013 | Články a komentáře

„Někteří vyslovovali naději, že poměrné zastoupení je schopno odstranit také korupci na radnicích, které snadno propadaly obce, v nichž bez kontroly vládla jediná strana,“ líčil Ferdinand Peroutka v Budování státu atmosféru panující při rokování Revolučního národního shromáždění na přelomu ledna a února 1919, kdy byl pro obecní volby poprvé v českých zemích zaveden poměrný volební systém. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ II.

Polistopadová éra a dvacetileté čekání

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2013 | Analýzy a studie

Po pádu komunistického režimu se československé volební zákonodárství, navzdory snaze prezidenta Havla a jeho nejbližších spolupracovníků fandících nominálnímu hlasování, vrátilo k prvorepublikové a poválečné tradici listinného poměrného volebního systému, do nějž byla nově zahrnuta i možnost udělovat preferenční hlasy (téma preferenčního hlasování nebylo při projednávání nových volebních zákonů v prvních týdnech roku 1990 žádnou kontroverzní záležitostí, jelikož je během rozpravy v jednotlivých parlamentech vzpomenul pouze federální poslanec Jan Svoboda, který se vyslovoval pro zavedení smíšeného volebního systému a zrušení možnosti udělovat preferenční hlasy, pozměňovací návrh ale nakonec nepodal). Než však kroužkování získalo na významu, musely uběhnout dvě polistopadové dekády. celý článek »

Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ I.

Prvorepublikové boje a experiment s obecními volbami

Vojtěch Navrátil | 14. 10. 2013 | Analýzy a studie

Takzvaná „kroužkovací revoluce“ ve volbách v květnu 2010 vynesla z nevolitelných míst do Poslanecké sněmovny takřka čtvrtinu jejího osazenstva. Vykroužkování některých zprofanovaných lídrů typu exministra vnitra Ivana Langera v mnohých lidech dokonce vzbudilo naději (pokolikáté už?) na zlepšení politických poměrů v zemi. Téma preferenčního hlasování se proto bezprostředně po volbách stalo v České republice poprvé v historii významněji sledovanou záležitostí. Ne vždy tomu tak ale bylo. celý článek »

Jaký volební systém pro Českou republiku?

Michal Kubát | 3. 7. 2013 | Analýzy a studie

V České republice dlouhodobě pozorujeme slabost výkonné moci, jež je mj. zapříčiněna nevhodnou podobou stranického systému, který je relativně fragmentovaný a především značně ideologicky polarizovaný. Samotné politické strany jsou vnitřně nesourodé. Volební systém nenapomáhá dostatečně vytváření většin v Poslanecké sněmovně. Důsledkem toho všeho jsou menšinové vlády (1996–2002, 2006–2007, 2007–2009), politicky nesourodé koalice pravicových a levicových stran (2002–2006), vlády postavené na kontroverzních základech (opoziční smlouva 1998–2002), vlády vzniklé na základě minimální převahy jednoho poslance (2002, 2004, 2005), různé polopolitické či kvaziúřednické vlády (1998, 2009–2010). To vše vede k permanentní neakceschopnosti a nestabilitě českých vlád. V letech 1993–2012 měla Česká republika 11 vlád a 9 premiérů. Průměrná délka trvání českých vlád je necelých 23 měsíců. V letech 2006–2009, tj. během pouhých dvou let, čelila česká vláda 5 (!) hlasováním o vyslovení nedůvěry, přičemž poslední z března 2009 se jí stalo osudným, a to uprostřed českého předsednictví Evropské unie. A tak dále. celý článek »

Proč více proporční sněmovní volební systém pro Českou republiku?

Jakub Charvát | 1. 7. 2013 | Analýzy a studie

Vojtěch Navrátil ve svém článku nazvaném „Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém“, publikovaném nedávno v Revue Politika, rozvíjí myšlenku, že pro podmínky českého politického systému by se hodilo spíše posílení principu reprezentace namísto posilování většinotvorných prvků. Cílem tohoto textu je navázat na Navrátilův článek a podpořit jeho argumentaci. celý článek »

Nepotřebujeme většinový, ale proporčnější volební systém

Vojtěch Navrátil | 17. 6. 2013 | Články a komentáře

S volebním systémem pro sněmovní volby je spokojen málokdo. Otázka jeho úpravy je dlouhodobě diskutovaným tématem v odborných i laických kruzích. Doslova hitem jsou pak návrhy na změnu současného poměrného systému za většinový. K jejich realizaci ale (prozatím) chybí pověstná „politická vůle“. A přidává se i pochybnost o vhodnosti takového řešení s ohledem na nerozvinutou politickou kulturu oproti zemím, kde většinový systém mají. Proto bych se při úpravě volebního systému vydal opačným směrem – snadným zlepšením toho současného, aby jeho výstupy byly při zachování uzavírací klauzule více proporční a současně napomáhaly vzniku většinových (koaličních) vlád. A nemusela by se kvůli tomu ani měnit ústava. celý článek »