Úvodní stránka  »  Články

Američtí rusobijci

Ondřej Šlechta | 27. 3. 2014
Poslat do Kindlu

Republikáni kritizují prezidenta za slabost a naivní zahraniční politiku. Uvnitř strany teď propukl boj o to, kdo vůči Rusku zaujme ostřejší postoj.

"Reakce senátora Obamy byla ukázkou nerozhodnosti a přesně takový druh odpovědi příště povzbudí Rusy k invazi na Ukrajinu“, hřímala v roce 2008 bývalá guvernérka Aljašky Sarah Palin během viceprezidentské kampaně po boku Johna McCaina, připomněl nedávno časopis Forbes. Podobně si dnes američtí komentátoři a bezpečnostní analytici vzpomněli na tvrzení dalšího neúspěšného prezidentského kandidáta Mitta Romneyho, který před dvěma lety prohlásil, že hlavním geopolitickým nepřítelem USA zůstává Rusko. Jejich slova nesou spíše účelový otisk mentality studené války, než bystrého prognostického úsudku, říkali si mnozí. Jenže co se ještě před pár lety zdálo jako pošetilé a zastaralé, se vrátilo.

Do pozice vůdčího hlasu zahraničně politických jestřábů se již delší dobu stylizuje republikánský senátor John McCain, který proti putinovskému Rusku vede permanentní kampaň. V reakci na ruský pohyb na Krymu okamžitě navrhl vrátit se k projektu protiraketové obrany v České republice a v Polsku. Zato editor Weekly Standard Bill Kristol se rozjel, když vyzval k vytvoření expedičního sboru Ukrajinců pod americkým vedením. "Pokud jste příliš staří na službu v armádě, nabádejte své děti, aby plnily svou vlasteneckou povinnost, stejně jsou nezaměstnané", popouští uzdu fantazii známý neokonzervativec.

Nicméně kabaretní nerozhodná zahraniční politika prezidenta Obamy ve vztahu k Ukrajině vede v táboře republikánů k bouřlivé reakci i zajímavým názorovým pohybům. Pomalu se blíží doba, kdy budou republikáni vybírat člověka, který se pokusí po osmi letech dobýt Bílý dům a favorité strany využívají aktuální závažnou krizi v rusko-americých vztazích k vlastnímu zviditelnění vyprofilování v národně-bezpečnostní agendě.

Kongresman ze státu Wisconsin Paul Ryan, se kterým počítal Mitt Romney na post víceprezidenta, navrhuje zesílit systém uvalených sankcí a využít proti Rusku amerických rezerv zemního plynu. Ryan zároveň varoval před snižováním vojenského rozpočtu a rovněž se podobně jako senátor McCain vyslovil pro umístění protiraketového deštníku na území Polska a ČR. S McCainem souhlasí i svěží zjev amerického Senátu a očekávaný černý kůň republikánských primárek Ted Cruz. Přitom ještě před rokem patřil mezi hlasité odpůrce amerického zásahu proti režimu Bašára Asada v Sýrii.

Další z potenciálních republikánských kandidátů na prezidenta, v současné době floridský senátor Marco Rubio, který se řadí k mladší generaci jestřábů, je přesvědčen, že Rusko přestalo být po intervenci na Krymu důvěryhodným partnerem a pléduje pro suspendování vzájemných vztahů a jednání v takových otázkách, jako je například íránský jaderný program.

Umírnění realisté a konzervativci jako Bob Corker z Tennessee a bývalý poradce pro národní bezpečnost Brent Scowcroft jsou přesvědčeni, že sankce jsou krok správným směrem, ale že měly být ještě přísnější. Případná vojenská pomoc má svůj čas, ačkoli v dlouhodobém horizontu by Spojené státy měly vojeenskou spolupráci s Ukrajinou prohlubovat, myslí si předseda senátního výboru pro zahraniční politiku Corker.

Libertariánský tábor, často kritizovaný pro své údajné izolacionistické tendence a obviňovaný ze zrady amerických zájmů a zájmů jejich spojenců, v poslední době nejvýrazněji reprezentuje senátor z Kentucky Rand Paul, který aktuálně disponuje největší popularitou v předběžných průzkumech potenciálních republikánských prezidentských kandidátů. A právě Rand Paul se ve snaze upevnit své pozice uvnitř strany začal poslední dobou přibližovat k republikánskému hlavnímu proudu. Poté, co schytal ostrou kritiku za rozhovor, který poskytnul pro Washinghton Post, kde tvrdil, že "někteří představitelé republikánské strany uvízli v éře minulosti a chtějí nás zatáhnout do nové studené války", 9. března už napsal, že "Putinova agrese vyžaduje tvrdou protiakcí Spojených států." Obzvláště to kontrastuje s názorem jeho otce, ještě radikálnějšího odpůrce amerických intervencí Ron Paula, jemuž v US Today vyšel článek, ve kterém dal jasně najevo, že změna vlajky na nějakém zapomenutém kousku země kdesi na východě by Ameriku vůbec neměla vzrušovat.

Rand nyní tvrdí, že „Putin by měl být potrestán.“ Dokonce se vyslovil pro vyloučení Ruska z G8 a světě div se, zmínkou o možnosti oživit plán na vybudování protiraketové obrany v České Republice a Polsku, je taktéž na stejné notě se senátorem McCainem, s nímž si často vzájemně nemohou přijít na jméno. Nicméně Paulovi oponenti nezapomněli, jak Rand v minulosti ostře vystupoval proti možné intervenci v Sýrii, nebo přes třináct hodin obstruoval na protest proti jmenování Johna Brennana šéfem CIA za Brennanovu bezmeznou podporu útoků bezpilotními letadly a tak mu to server Politico při nebližší příležitosti vmetl do tváře. Rand Paul se prý jen snaží sbírat laciné politické body a jeho zahraničně-politické vize jsou jeden velký binec.

Podle průzkumu Pew Research Center se 56 % Američanů domnívá, že by se Spojené státy v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou neměly angažovat, 29 % si myslí, že ano. Většina republikánů (67 %) nesouhlasí s postupem současné administrativy, zatímco demokraté ve většině (56 %) postup Baracka Obamy schvalují. Celkově však panuje skepse k větší americké angažovanosti. Padesát procent republikánů si myslí, že je důležité, aby se Spojené státy v ukrajinské otázce příliš neangažovaly, 37 % že ano. Zatímco u demokratů je 55 % proti a 30 % požaduje nekompromisní postoj. Jen 16 % republikánů a 5 % demokratů považuje případné americké vojenské angažmá na Ukrajině za správné. Ukazuje se, že i přes vyhrocenou rétoriku a obavy z návratu studené války, by zahraniční politika a vztahy s Ruskem neměly být tématem, jež bude hýbat příštími prezidentskými volbami.

Revue Politika 3/2014
Poslat do Kindlu

Diskuse


nahoru