Mladí a neodborní

13. 12. 2012

Poslat do Kindlu

---

V některých částech světa je bez práce více než čtvrtina mladých lidí mezi 15-24 lety. V některých zemích - jako je Španělsko a Egypt - je to dokonce více jak polovina. Celkem je na světě bez práce 75 milionů mladých lidí. Neznamená to jen ohromnou ztrátu kapacit a produktivity, ale i potenciální zdroj sociálního napětí. Japonci mají pro „svých" 700 000 mladých lidí, kteří fakticky žijí mimo společnost, speciální označení: hikikomori.

Současně si ale společnosti stěžují na to, že nemají lidi. Celosvětově působící personální agentura Manpower oznámila, že více jak třetina zaměstnavatelů na světě má problém obsadit všechny své pracovní pozice. Nedostatek kvalitních pracovníků se neprojevuje jen u elitních oborů, jako je strojírenství, ale i na pozicích, jako je kancelářská činnost. Konzultantská firma McKinsey nedávno představila výsledky svého šetření, jež proběhlo u zaměstnavatelů ve vybraných zemích (Spojené státy americké, Brazílie, Velká Británie, Indie, Německo, Mexiko, Maroko, Saudská Arábie a Turecko). Jen 43 % z nich se domnívá, že jsou na vstupní úrovni schopni nalézt dost kvalifikovaných pracovníků. Střední firmy (50-500 zaměstnanců) mívají na této úrovni v průměru 13 neobsazených míst, velké pak ještě více - 27.

Co se s tím dá dělat? McKinsey tvrdí, že vzdělávací systém a zaměstnavatelé se míjejí. Účinným řešením by tedy bylo dát je dohromady.

Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je obnovit odborné vzdělávání, které je ve světě (krom Německa) dlouhodobě považováno za otloukánka vzdělávacího systému. Vlády pumpují peníze do univerzit. Důsledkem je, že rodiče a jejich potomci se odborným školám vyhýbají; šetření McKinsey ukázalo, že mnoho studentů raději volí akademickou školu, i když jsou přesvědčeni, že práci jim snáze zajistí škola odborná.

Jižní Korea už vytvořila síť odborných škol, aby snížila nedostatek kapacit v oborech typu operátor strojů či instalatér. Vláda studentům („mladým mistrům") hradí ubytování, stravné i školné, a snaží se tak bojovat proti posedlosti akademickými tituly (Jižní Korea má jeden z nejvyšších počtů univerzitních uchazečů na světě). Technické školy také vytvářejí přesné repliky pracovního prostředí, aby usnadnily spojení teoretické a praktické roviny: TAFE Challenger Institute of Technology v australském Perthu například disponuje plně funkční kopií továrny na zpracování plynu (jen bez plynu). V Egyptě má zase potravinářská a hotelová firma Americana Group program, který studentům umožňuje polovinu času vydělávat přímo v Americaně a polovinu trávit ve škole.

V Jižní Africe vzniklo partnerství mezi vládním Western Cape Education Department a NMC Construction Group s názvem „Jdi za zlatem", které se snaží vytipovat šikovné děti, které by získaly další vzdělání a garanci jednoleté placené práce a univerzitního stipendia. Indický Institute for Literacy Education and Vocational Training zase posílá svoje pracovníky do vesnic, aby informoval rodiny o možnostech práce pro společnosti jako Taj Hotels nebo Larsen & Toubro.

Je jednoduché být vůči uvedeným pokusům skeptický. Akademický směr je nejsilnějším motorem vzdělávání: nejlépe to dokládá úpadek britských technických škol a proměna tamějších polytechnik na univerzity. Přesto existují důvody k optimismu. Jedním z nich je i to, že technologie výrazně snižují náklady na odborné vzdělávání (což vždy bylo jedním ze zásadních důvodů pro jeho pomalé rozšiřování). „Vážné hry" mohou mladým lidem umožnit získat zkušenosti (byť virtuální), navíc za minimální cenu.

Zadruhé, stále více soukromých institucí a společností přichází s myšlenkou posílit odborné vzdělávání. Například čínští Vocational Training Holdings propojují studenty s automobilkami. Mozilla, výrobce webového prohlížeče Firefox, zase vytvořila iniciativu, která zájemcům umožní získat ocenění za jejich schopnost programovat. IL&FS Skills, indická školící společnost, garantuje studentům práci, pokud absolvují právě její program.

Lepší odborné vzdělávání krizi na trhu práce rozhodně nevyřeší; miliony mladých budou i nadále nezaměstnanými. Může však alespoň napomoci zlepšit současný absurdní stav - nedostatek práce a odbornosti zároveň.

Text vyšel 8. prosince 2012 v časopise Economist. Přeložila a redakčně upravila Iveta Paličková.

Revue Politika 12/2012

Poslat do Kindlu

---

Diskuse