Bin Ládin je mrtev

Zpráva o zabití zakladatele organizace al-Kájda přišla nečekaně. Strůjce 11. září dostihla po deseti letech spravedlnost. Má ale tento čin nějaký hlubší význam, nebo je to jen gesto? Bin Ládin byl v posledních letech mimo centrum dění a v al-Kájdě byl spíše symbolem než velitelem.

Nejhledanější terorista světa a vůdce teroristické sítě al-Kájda Usáma Bin Ládin stál krom teroristických útoků z 11. září 2001 v USA za řadou dalších atentátů včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Po bin Ládinovi pátraly americké síly od roku 2001, kdy se mu podařilo uniknout v jeskynním komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. Britští SAS byli tehdy od bin Ládinovy pozice vzdáleni dvacet minut a připraveni k akci, ale na popud z vyšších míst museli uvolnit prostor pro americké speciální síly, čímž svému cíli poskytli drahocenný čas.

Zrod teroristy

Bin Ládin se narodil v roce 1957 do bohaté saúdskoarabské rodiny, jejíž příslušníci čile obchodovali se Západem. Během studií se stal členem Muslimského bratrstva a po invazi sovětských sil v Afghánistánu odešel do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afghánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při tom údajně spolupracoval s americkou CIA pod krycím jménem Tim Osman.

V roce 1986 na afghánském území založil výcvikový tábor nazvaný Masadda, tedy „Lví hrad", kde se cvičili muslimští bojovníci z řady arabských zemí. Samotná al-Kájda (arabsky „Základna"), jedno z nejcitovanějších slov posledních deseti let, vznikla o dva roky později. Ve skutečnosti ale nikdy nešlo o organizaci, jakou je například libanonský Hizballáh, nebo byla teroristická skupina Frakce rudé armády. Al-Kájda od počátku sloužila spíše jako platforma a koordinační centrum bin Ládinem plánované islamistické revoluce.

Tato amorfní a těžko definovatelná organizace vždy těžila především ze své nepředvídatelnosti. Al-Kájda se nikde nesoustřeďuje, ale přitom je všude, nikde přímo nebojuje, ale útoky provádí kdekoliv. Přestože počet členů úzkého vedení a bin Ládinových nejvěrnějších nikdy nepřekročil několik stovek, bin Ládinovi se podařil geniální tah: z tlupy ozbrojených otrhanců vytvořil celosvětově obávaný symbol, ke kterému se verbálně může přihlásit každý džihádista plánující útok.

Mise splněna?

Neměli bychom podceňovat informace o tom, že to byla pákistánská tajná služba, která dala Američanům tip, kde se bin Ládin skrývá. Je totiž velmi zvláštní, že trvalo několik let, než se Pákistánci k takové informaci dostali. Zajímavé je to zvláště ve světle loňských informací z Wikileaks, že velká část pákistánské armády sympatizuje s Tálibánem a úmyslně sabotuje americké protiteroristické úsilí na afghánsko-pákistánské hranici.

Nebo si dovolme jinou spekulaci. Bin Ládin byl v posledních letech pouhým symbolem a teroristické aktivity neřídil. Informaci o jeho výskytu měli Američané dávno, ale využili ji až teď. Je tato časová shoda s revolucemi v arabském světe náhodná, nebo ne? A co teprve podivná zpráva o pohřbení bin Ládinova těla do moře? Neměli bychom propadat hysterickým konspiračním teoriím; jistě se brzy objeví „experti", kteří nám budou tvrdit, že Američané opět sehráli velké divadélko. V tomto případě můžeme být klidní: i kdyby tělo zabitého muže bin Ládinovi nepatřilo, ten pravý se jistě velmi brzy ozve.

Snažme se v záplavě informačního balastu mezi žhavými detaily ze života speciálních jednotek, tajných služeb a dokola se opakujícími životopisy nejhledanějšího teroristy světa hledat bílá místa a ptát se po hlubších konsekvencích této události.

Je těžké odhadovat, zda se v reakci na bin Ládinovo zabití dá čekat nějaká zvýšená míra teroristických útoků. Jeho smrt ale může znamenat převrat ve vedení celosvětové války proti terorismu.

Cílem afghánské mise bylo především porazit a vykořenit al-Kájdu. Jenže může být skutečně poražena organizace, jejíž síla spočívá v tom, že nijak organizovaná není a potenciálně se k ní hlásí každý bojovník islamistické fronty proti Západu?

Mít v ruce bin Ládinovu hlavu především znamená mít v ruce hodnověrný trumf, který se alespoň před domácím publikem prodá jako vítězství ve válce. To může být užitečné v situaci, kdy je americká administrativa nucena přistoupit v horizontu příštích let k razantním škrtům a do roku 2023 seškrtat rozpočet na bezpečnost a obranu o bezmála 400 miliard dolarů.

Ministerstvo obrany už prezidenta Obamu varovalo, že škrty v tomto resortu budou znamenat, že se USA vzdají velké části své vojenské síly a převahy ve světě. Zároveň je delší dobu zřejmé, že desetiletá válka v Afghánistánu polyká obrovské sumy a přináší rozporuplné výsledky. Ozývají se hlasy, které se ptají na smysl nekončícího boje proti místním guerillám a samovládcům, již prý už ani pořádně neví, že bylo nějaké 11. září.

Smrtí bin Ládina se nabízí různé varianty elegantního řešení a důvodů říci „mise je splněna". Bude zajímavé sledovat proměny americké strategie.

Diskuse