Geert Wilders: prohrané vítězství
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: volby, Geert Wilders, Nizozemsko
Parlamentní volby v Nizozemsku skončily obrovským pozdvižením. Strana známého kritika imigrace a islámu Gerta Wilderse zaznamenala historický úspěch, získala 24 křesel . Pokračuje tak trend několika posledních měsíců, kdy téměř v každé zemi Evropské unie končí volby zajímavými výsledky, které ukazují na hromadné výměny generací a chuť voličů měnit často zatuchlé a okoukané osazení reprezentativních lavic.
Ve skutečnosti dopadly nizozemské volby patem. Liberální strana VVD Marka Rutteho získala 33 křesel, socialisté amsterodamského starosty Joba Cohena 30. Ironií osudu je, že právě ve VVD působil Gert Wilders předtím, než založil svou PVV. Ačkoli se zdá, že se Wilders, politik, který si vysloužil řadu přezdívek na škále od provokatéra až po nenávistného extremistu, stane jazýčkem na vahách, možnost, že jeho strana usedne ve vládě, je málo pravděpodobná.
Wilders sice udělal slušný výsledek, ale paradoxně si pohoršil. Nizozemský politolog André Krouwel připomíná, že Wilders nedokázal plně využít svůj potenciál; byla to ekonomická krize, která PVV sebrala nemalý počet hlasů. Holanďany v současné krizi a úbytku pracovních míst zajímaly odpovědi na otázky ekonomického charakteru (jak se sníží deficit, jak se bude řešit problematika sociálních dávek nebo půjček studentům) a na to Wilders odpověď nedal a dát neumí.
Rétorika a politika PVV je typickou ukázkou polovičatých řešení nabízených krajní pravicí. Ačkoli se řada stran, od národně-populistických formací až po religiózně zabarvené skupiny, popřípadě radikální fašizující spolky, snaží profilovat jako jediná správná odpověď na všeobecnou Krizi a navrhují alternativy k vyčpělému konceptu liberální demokracie, samy zmatky a nejasnosti „demoliberální éry" prohlubují.
Wilders v Holandsku nepostřehl změnu názorové debaty. Tažení proti islámu již není na pořadu dne. Zatímco kritizované „demoliberální" strany drží své vládní nebo relevantní opoziční pozice proto, že registrují posun voličského zájmu a nezůstávají příliš dlouho na barikádách, o které nikdo bojovat nechce (vzpomeňme na Topolánkův obrat od ortodoxního euroskepticismu), PVV nemá program založen prakticky na ničem jiném, než je kritika islámu, multikulturalismu a integrace přistěhovalců. To, že akcentuje tyto sociálně-politické otázky, je v jistém smyslu její plus, ale zároveň i záležitost, která podkopává její pozice a potenciál.
Geert Wilders sice dokázal obratně využít statutu mučedníka (snaha omezovat jeho výstupy a zakazovat jeho filmy pro „extremismus" nebo nevhodnost je velikou šmouhou na tváři „evropské demokracie"), ale jeho obrana evropské identity je veskrze negativistická. Wilders akcentuje jen to, co nechce. Odmítá například burky a integraci neevropských přistěhovalců z pohledu neslučitelnosti se západními hodnotami. Ptá se ovšem, co dnes „západní", popřípadě„evropské" hodnoty představují?
Navzdory vznešené rétorice řady evropských „identitářských" stran a hnutí (a můžeme k nim řadit i Wilderse a PVV), ze které by se mohlo zdát, že boj mezi „evropským" a „neevropským" je bojem ušlechtilého rytířstva, scholastických myslitelů a stavitelů gotických chrámů s tmáři, kteří chtějí civilizaci zničit, současnou západní (nebo evropskou) civilizaci více než co jiného spájí a definují pouze peníze a čistě konzumní otázky. Evropská nebo západní civilizace je dezintegrovaná a bez pevných duchovních a hodnotových pout. Pokud chceme přistoupit na argumentaci „střetem civilizací", měli bychom nejprve vyřešit krizi vlastní (západní) identity.
V opačném případě budou aktivity všech nonkonformních nebo alternativních stran jen laciným populistickým plácáním, jehož dočasný potenciál bude ten tam ve chvíli, kdy se „demoliberálním" stranám bude utilitaristicky hodit problematiku evropské identity a boje proti multikulturalismu na chvíli využít a získat za ni politické body. To je přesně Wildersův případ. Současné nizozemské volby jsou vrcholem jeho politické kariéry. Dál už se díky sobě a výše popsanému nedostane.
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: volby, Geert Wilders, Nizozemsko