politická kultura

Disent, ideály a demokratická každodennost

Ke srovnání podmínek, funkcí a výsledků českého a polského disentu

Petr Fiala | 27. 12. 2013 | Články a komentáře

Ve dnech 21. a 22. listopadu se v Praze konala mezinárodní česko-polská konference Co jsme udělali se svobodou, jejíž pracovní téma znělo „Vítězství a prohry disentu ve společnosti po roce ‚89“. Konferenci uspořádaly Lidové noviny v rámci oslav 120. výročí svého založení. Významným motivem pro uspořádání celé akce byla skutečnost, že disidentské hnutí stálo u obnovy Lidových novin v roce 1988. Dalším motivem byly úzké vztahy mezi českým a polským disentem před pádem komunistických režimů v obou zemích. I z tohoto důvodu převzalo nad konferencí záštitu Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hlavním tématem byly otázky spojené s rolí disentu po roce 1989. Čeho jeho představitelé ve společnosti dosáhli, jakým způsobem ji ovlivnili, v jakých oblastech naopak selhali a jak se disent sám rozdělil a jakými směry se vydal. celý článek »

Jak voliči kroužkovali?

Namísto zběsilého preferování posledních kandidátů šli voliči tentokrát na jistotu

Vojtěch Navrátil | 22. 11. 2013 | Analýzy a studie

Preferenční hlasování se v roce 2010 v souvislosti se sněmovními volbami stalo velmi diskutovanou záležitostí a například iniciativa Defenestrace 2010 vedená chartistou a jaderným fyzikem Františkem Janouchem a spisovatelkou Lenkou Procházkovou vyzvala ke kroužkování posledních čtyř kandidátů na kandidátkách. Dle jejich představ to mělo znamenat podstatně větší politické zemětřesení než zvonění klíči na Václavském náměstí. Voliči je ve volbách poslechli – celkem 47 poslanců (oproti šesti v předešlých volbách) vděčilo svému zvolení pouze preferenčním hlasům, přičemž nebylo výjimkou, že do dolní komory byl „katapultován“ i kandidát zaujímající na kandidátce poslední místo. Proto si tyto volby vysloužily mediálně vděčné označení „voličská revoluce“, přestože se o žádný převrat co do míry využívání preferenčních hlasů nejednalo. Letos nebyl preferenčnímu hlasování věnován příliš velký mediální prostor. Přesto by při hodnocení výstupů letošních sněmovních voleb nemělo zůstat stranou pozornosti. celý článek »

O potřebě demokratické politiky

Petr Fiala | 2. 10. 2013 | Analýzy a studie

Nespokojenost se stavem české politiky a s českou politickou kulturou není nová. Ostatně netýká se jen české společnosti, také jiné evropské země procházejí obdobím „politické únavy“. Málokde je však rozdělení mezi politikou a společností tak hluboké jako u nás. Nedůvěra v klíčové instituce demokracie, pocit všeobjímající korupce a bezútěšného stavu politické kultury dosáhly míry, která nás musí znepokojovat. Není přitom až tak důležité, zda tyto pocity společnosti odpovídají realitě nebo jsou vyvolány médii či vznikají z nerealistických očekávání. Nálada společnosti totiž zpětně utváří politiku, vymezuje prostor a podmínky, v nichž lze demokratickou politiku realizovat. celý článek »

Holešovští blouznivci

Stanislav Balík | 21. 3. 2012 | Poznámky k událostem

Po dlouhé době se u nás neprotestuje proti konkrétním nešvarům, ale proti celému systému, proti uplynulým dvaceti letům. Na prvomájové mítinky komunistů, na nichž se vlastně mluvívá o podobných věcech, jako minulý týden na náměstí několika měst, jsme si zvykli jako na úsměvný folklór kdesi na úrovni vynášení smrtky. Teď se ale potkáváme s něčím novým, nebezpečnějším. Právě proto by neměly být nedávné a možná budoucí protesty přejity mlčením. celý článek »