Gripen nad Pražským hradem

Petr Dimun | 20. 5. 2002

Poslat do Kindlu

---

Už jen pro onen podivný chaos v projednávání zákona o úvěru na nákup gripenů v Poslanecké sněmovně, který předvedla vláda sociální demokracie a její poslanecký klub, by se měl celý stíhačkový kontrakt uložit k ledu, ne-li rovnou zrušit. Odhlédneme-li od podivného průběhu výběrového řízení, kdy se permanentně předělávaly podmínky kontraktu tak, aby vyhovovaly konsorciu BAE/Saab, pak to, co se nyní děje v dolní komoře českého parlamentu, je dalším důkazem účelovosti celého tendru. Vláda původně předkládala zákon o úvěru ve výši 77 miliard Kč, tedy v hodnotě, která by pokryla prvotní výdaje na nákup letadel, základní výzbroj a zacvičení pilotů. Poslanec ČSSD Petr Šulák, zlými jazyky nazývaný „Zemanův poskok", svým návrhem zajistil zkrácení projednávání zákona na 30 dnů. Vstříc vládě tehdy vyšli jak poslanci KDU-ČSL či KSČM, tak i někteří poslanci US. Co však čert nechtěl, mi­nisterstvo obrany najednou zjistilo, že vlastně nemá zpracované všechny podkladové materiály. Důvodem snad nebyl ani tak šlendrián úředníků ministra Tvrdíka, ale především problémy se vstupem konsorcia BAE/Saab do Aera Vodochody. Uvažovaná akvizice byla totiž jedním z hlavních argumentů, které přesvědčily armádní kruhy (samozřejmě mimo velitelství vzdušné obrany), aby s nákupem gripenů souhlasily. S akvizicí úzce souvisel i plánovaný odprodej nepotřebných letadel L-159, jejichž nasmlouvaný nákup vražedně podvazuje většinu investic ministerstva obrany. Bylo proto nutné rozjetý vlak přibrzdit, mediálně zvládnout otočku o 180 stupňů a jako hlavní argument pro nákup gripenů vyzvednout opět offsetové programy. Jediné kvalitativní zlepšení v tomto obratu představuje změna ve způsobu financování. Nynější návrh zákona o úvěru totiž původní částku 77 mld. Kč snížil na polovinu, přičemž vláda hodlá použít na nákup stíhaček výnosů z privatizace Telecomu. Ty tam jsou plamenná slova tandemu Zeman-Grégr z minulého roku, že privatizaci Telecomu odložíme a vyčkáme na nejlepší nabídku.

Opět se tak potvrdil fakt, že v celém projektu Gripen nejde ani tak o armádu a naši obranyschopnost. Jde především o strategický zájem konsorcia BAE/Saab prorazit hranice uzavřeného trhu se supersoniky ve státech NATO, a to především vzhledem k uvažované široké variantě rozšíření NATO na podzimním summitu v Praze. Nové státy totiž dříve či později budou ve stejné situaci, v jaké je dnes ČR.

Revue Proglas 4/2002

Poslat do Kindlu

---

Diskuse